TRÁPÍ VÁS REZ HRUŠŇOVÁ ?

Výskyt rzi hrušňové zaznamenal v posledních letech značné rozšíření. Jejím původcem je houba Gymnosporangium sabinae. Jedná se o tzv. dvoubytnou ( heteroecickou) rez, neboť má dva hostitele. Prvním je hrušeň obecná ( Pyrus communis) a druhou jalovec čínský ( Juniperus chinensis) a v některých případech jalovec klášterský ( Juniperus sabina), včetně jejich variet.

U hrušní se příznaky projevují od června nejprve v podobě žlutooranžových oválných skvrn na čepelích listů, velikosti 1 – 2 cm. Ve výjimečných případech mohou být napadeny i letorosty a plody. V druhé polovině léta narůstají na spodní straně 3 – 5 milimetrové výrůstky – aecia, v kterých vznikají spóry, způsobující infikování jehlic jalovců. Z nich prorůstá houba dále do větví . Tyto příznaky jsou patrné již následující rok po infekci.Houba přezimuje ve dřevě jalovců. V předjaří se začínají objevovat na kůře hnědožluté, puchýřkovité skvrny, které narůstají v jazykovité ( za vlhka rosolovité) výrůstky – telia. Tvorba telií je závislá na vývoji počasí, nejčastěji je to období dubna a května, což je před květem hrušní. V teliích uzrávají teliospory, které vyklíčí v bazidii . Ta vypučí v bazidiospory , které jsou větrem roznášeny a infikují listy hrušní.

Co je příčinou tak silného nárůstu výskytu rzi hrušňové?

Je nutné si uvědomit, že toto houbové onemocnění je závislé na přítomnosti obou hostitelů. Pravděpodobnost infekce je přímo úměrná vzdálenosti obou hostitelů. Jako riziková je považována vzdálenost 150 - 200 metrů. Jsou ale známé i případy, kdy došlo k infekci na vzdálenost 1000 metrů. Nárůst obliby výsadby jalovce čínského a klášterského v zahradách u rodinných domů, na veřejných prostranství obcí a v neposlední řadě v zahrádkářských koloniích, kde jsou oba hostitelé v bezprostřední blízkosti je pravděpodobně jednou z hlavních příčin rozšíření rzi hrušňové. K infekci listů hrušní dochází především za deštivého a teplého počasí v době kvetení, optimální je teplota 180C, ale k šíření postačí teploty již od 120C.

Ještě před několika lety byla rez hrušňová považována za bezvýznamnou chorobu, ale v posledních letech je označována jako velmi škodlivá. Na rizikových lokalitách, kde se nacházejí oba hostitelské druhy v bezprostřední blízkosti, může být až 25 skvrn na jednom listu a postiženo 80 % listové plochy. Napadení tak značně snižuje listovou plochu, což podstatně omezuje asimilaci. Dále dochází k omezení nárůstu letorostů a násady plodů. Úroda je nižší a plody mají nízkou konzumní kvalitu. Rez ale poškozuje i jalovce. Napadené větévky mají světlejší zbarvení, omezené přírůstky, postupně prosychají a odumírají.

Ochranná opatření:

1. Základem je dostatečná vzájemná izolace hostitelů. Dodržovat vzdálenost výsadby minimálně 200metrů, neboť při větší vzdálenosti nedochází k významnému napadení.

2. Na lokalitách, kde jsou pěstovány hrušně, nevysazovat hostitelské druhy jalovců ( Juniperus chinensis a Juniperus sabina). Upřednostňovat druhy J.communis, J.horizontalis, J.procumbens, J.scopulorum, J.squamata, J.virginiana aj.).

3. Do určité míry jsou i rozdíly v náchylnosti odrůd hrušní. Je proto na místě omezit výsadby náchylných odrůd : Angoulemova, Boscova lahvice, Dielova, Clappova, Lucasova a Pařížanka.

4. V jarních měsících sledovat výskyt telií na jalovcích a včas odstraňovat napadené větévky. V případě extrémního napadení odstranit celé keře. Je prakticky odzkoušeno, že šíření zamezí krytí jalovců bílou netkanou textilií v době výskytu telií ( duben až květen).

5. Jako chemickou ochranu je možné provádět aplikaci postřikem hrušní v době začátku kvetení a při dokvétání přípravky proti strupovitosti – Baycor 25 WP nebo Dithane.

Foto autor textu