Kde jsi se tu vzala Hapeatica nobilis blue plena - Czech form ?

Ačkoliv lidé pěstovali hepatiky v českých zemích odedávna – především babičky v jejich typických venkovských zahrádkách kde je spolu se sněženkami považovaly za symbol nadcházejícího jara - přece jenom můžeme datovat návrat k jejich intenzivnějšímu pěstování do sklonku 20. století. Platí to i o takových zemích, které byly s pěstováním hepatik vždy spojovány tj. o Anglií a Německu. Po nepříznivém časovém období dvou světových válek a po odeznění jejich důsledků přičinili se o vzkříšení jejich obliby nejen jednotlivci, ale objevily se i zahradnické závody), které postupně začaly tyto rostliny nabízet ve svých cenících. Na počátku této éry to byly pochopitelně jen jednoduché rostliny, totožné s těmi, které nebylo zatěžko nacházet v příhodných přírodních lokalitách, často v hojném počtu. Vlastnit však v té době hepatiku v plnokvěté formě, to byla skrytá a neuskutečnitelná touha všech milovníků této skromné avšak milé rostlinky. Bylo to něco nedosažitelného, něco jako Olympus.

Připadalo mi proto jako sen, když se mi dostal r. 1995 do ruky první nabídkový katalog firmy J. Peters z Uetersenu, tehdy ještě bez obrázků rostlin, kde uváděl 10 druhů plnokvětých hepatik, z toho 6 pocházejících z České republiky. Takže ony se dají najít i u nás ?? To mne doslova šokovalo a už jsem v tom „lítal“. Ovšem v katalogu, vydaném touto firmou v následujícím roce, se už široká nabídka českých hepatik neopakovala a pan J.Peters mi osobně sdělil, že se ve všech šesti případech jednalo o jednu a tutéž rostlinu. Nadějná a přitom zajímavá však byla skutečnost, že místo nálezu či objevu všech šesti rostlin bylo roztroušeno po celém území republiky. Byly to nálezy přímo z přírody a nebo rostliny namnožené a teprve potom distribuované do různých končin naší vlasti? Slovo dalo slovo a začal jsem hledat odpověď. Tehdy jsem ovšem ještě netušil do čeho jsem se to vlastně pustil. Nebyla žádná literatura, žádná zmínka či konkrétní sdělení. Jen pouhé dohady.

Jsem členem pražského klubu SKALNIČKÁŘ. Každé jaro pořádáme více zájezdů k dalším členům na prohlídku jejich zahrad, skalek či menších arboret. Nevynechal jsem snad žádný zájezd, byly to desítky a desítky navštívených zahrádek v ČR. Tam všude jsem kromě prohlížení a čerpání zkušeností vždy zařazoval otázku: „A nezabýváte se náhodou i hepatikami?“ Bylo by to na dlouhé povídání, ale já to zkrátím. Vynechám úvahy, naděje a omyly. Uvedu jen tři případy, které vnesou do historie H.n. plena blue přece jen trochu světla a zdůvodním tak snad i oprávnění, že jsem název rostliny, kterou pěstuji a množím, doplnil o dodatek – totiž „Czech Form “, abych ji odlišil od dalších plnokvětých hepatik, které se dnes v Evropě pěstují.

Nejprve případ první – je to volné povídání.. V Letovicích u Brna, uprostřed lesů Českomoravské vrchoviny má krásnou zahradu s travertinovými skalkami pan Z.Martínek, Vyučil se svému řemeslu u mistra zahradníka v 30 letech min. století. v Boskovicích u Brna.Velmi dobře si pamatoval, jak od vchodu do zahrady jeho učitele-zahradníka vedl k obytnému domu asi 10 m dlouhý chodník lemovaný oboustranně růžemi, pod nimiž byly usazeny dvě řady trsů modrých plnokvětých hepatik – dnes by to byl poklad. Po jeho smrti syn, dědic, vše při přestavbě domu a zahrady vykopal a vyvezl na kompost.!!! Vypravěče, pana Zd. Martínka znám jako velice čestného člověka, jeho příběhu lze věřit. Že se tyto plnokvěté formy hepatik v dané lokalitě před mnoha lety pěstovaly, dokladuje dodnes jejich tamní výskyt na několika zahradách v okolí, i když ojediněle.

Případ druhý a třetí. V meziválečném období existovaly ve třicátých letech 20. století v Československu dva zahradnické závody zabývající se pěstováním skalniček. Jejich sortiment byl na tehdejší dobu na nebývale vysoké úrovni. Od obou mám prodejní katalogy.

V Jaroměřicích nad Rokytnou to byla firma Vejtasa , která nabízela v stručném katalogu z r. 1937 modrou plnokvětou hepatiku za Kč 4,5O!!. V té době se za tuto částku mohly koupit asi 3 l mléka.

Další, už v předválečném období v Evropě velmi známé zahradnictví K. Stivína v Černolicích u Prahy vydalo v r. 1942 obsáhlejší nabídkový katalog skalniček v češtině a němčině (byla II. svět. válka) – tento katalog rovněž vlastním. Plnokvětá modrá hepatika, tehdy ještě pod názvem Anemone hepatica v něm byla nabízena za DM O,75 !! (německé marky), což byla hodnota asi ¼ kg salámu, přičemž hodnotnější druhy skalniček byly k dostání u téže firmy za 0,5 – 1,0 DM. Svědčí to nepochybně o hojnosti těchto hepatik v tehdejší době. Na toto téma jsem tehdy hovořil ještě s dalšími pamětníky pěstování plnokvěté podléšky na území ČR v dobách po I. světové válce, Vždy to ale byli již hodně staří lidé, kteří hodnotu této rostliny sice nedoceňovali, ale upamatovali se na ni a dokázali ji popsat..

Další doklady o konkrétním výskytu plnokvěté formy hepatiky v Čechách v dřívějších dobách hodlám získat z Herbaria Národního Musea v Praze po jeho znovuotevření v r. 2009.

V současné době se vyskytuje H.nobilis plena blue v ČR ve dvou téměř shodných variantách. Jedna – o té se jen zmíním – má viditelně slabší vzrůst, květ je spíše světlejší a svojí formou skromnější, nepůsobí tak překvapivě a oslnivě jako forma druhá. Navíc se lze dnes s touto první formou setkat už jen zřídka. Jak jsem zjistil, byla přinesena do brněnského arboreta počátkem 60 let jejím tehdejším ředitelem a budovatelem ing. Holzbecherem. Od něj se dostala k význačnému německému pěstiteli A. Händlovi v Postupimi, který ji následně přivezl firmě J. Christian do Anglie. Ta ji v r. 2001 uvedla na internetu ve svém katalogu jako import z ČR pod názvem H.n. blue plena ´Brun´ (což je zkomolenina názvu města Brno, kde byla v arboretu původně pěstována). Firma Paul Christian, jak sama uváděla v nabídce, ji namnožila buněčně, což byl ovšem její konec. Rostliny čeledi Ranunculacaea jsou totiž po buněčném množení téměř vždy napadány virem a hynou. Po této příhodě firma plnokvětou modrou hepatiku z nabídky stáhla a doposud ji nenabízí.

Dostávám se tak k druhé formě a v podstatě k dnes jediné modré plnokvěté hepatice, která se v současnosti v ČR vyskytuje jako domácí forma. Její stručný popis:

Rostlina je středního vzrůstu se šťavnatě zelenými listy. Jelikož nemají dlouhé řapíky, velmi dobře umožňují pohled na květy, zejména při rozvíjení poupat. Ta jsou v počáteční fázi otevírání intenzivně tmavomodrá s téměř fialovým podtónem, po plném otevření mají pak květy jasně modrou barvu oblohy, která je po celé ploše květu rovnoměrná a vyvážená. Je rozhodně tmavší, než je tomu u obdobné rostliny ´Müssel´ nebo ´Walter Otto´. Květní plátky – petaly – se rovnoměrně od okraje květu k jeho středu pravidelně zmenšují, přičemž jednotlivé petaly nemají zúžený tvar, nýbrž jsou ke konci zaoblené. Květy jsou tvarově vyrovnané, spíše ploché a nemají žádný výrazný střed. Větší kvetoucí trs působí úchvatně. Květy si podržují svoji barvu téměř po celou dobu kvetení, které může trvat s ohledem na umístění rostliny a teplotní poměry asi jeden měsíc. Rostlina je plně mrazuvzdorná a celkově odolná, vyžaduje však po odkvětu a nárůstu nových listů tj. od června do poloviny září kryt proti slunečným paprskům asi ze 70%, jinak by mohlo dojít k jejich poškození a vzniku tmavých skvrn. Velmi cennou vlastností této rostliny je ochotný nárůst dalších puků (buds), což usnadňuje její množení. Od r. 1993 jsem ze tří rostlin postupně namnožil a odeslal do Německa, Anglie a USA téměř 250 zdravých rostlin. Dělení provádím po 3 – 4 letech. Je-li trs starší, rostlina se při dělení sama rozpadá na nové dělence s již vytvořenou vlastní kořenovou soustavou.

Pěstování Hepatica nobilis blue plena – Czech Form mohu každému jednoznačně doporučit. Přetištěno z webu www.hepatica-nobilis.cz .