SKLÍZÍME CELER

Tato činnost připadá na měsíc říjen, kdy již přicházejí první mrazíky a celer, přestože ještě roste, je zapotřebí sklidit a dobře uskladnit. Předčasně sklizené nebo namrzlé celerové bulvy jsou méně trvanlivé. Bulvy opatrně vyryjeme aby se nepoškodily a během skladování pak nehnily. Odstraníme zeminu z kořenů, které zkrátíme na 2 – 4 cm. Listy rukou opatrně odstraníme, aby bulvy nevadly, a ponecháme jen malé srdíčko nejmladších lístků. Upravené bulvy zakládáme ihned po sklizni nejlépe ve sklepě do písku. Srdíčko a hlava bulvy by měly zůstat nad povrchem. Celer je možné ukládat také do jam vyhloubených v zemí nebo do dobře utepleného pařeniště. Na ochranu před mrazem je v tomto případě vhodné zakrýt bulvy vrstvou rašeliny. Otrhané , čisté celerové listy, bez známek houbových chorob, je možné usušit a používat jako koření do polévek. V posledních letech se však často vyskytuje napadení celerových listů houbovým onemocněním, kterým je skvrnitost, nebo také rzivost listů (septorióza). Projevuje se žlutavými později hnědými ostře ohraničenými skvrnami.Listy při silném napadení sesychají, bulvy dorůstají do menších velikostí. Při sklizni je nutné vyvarovat se zarývání otrhaných listů, výtrusy přežívají v zemi a jsou prvotní příčinou napadení v dalším roce. Na stejném pozemku by se mel dodržet odstup pěstování celeru alespoň 3 roky. Listy napadené septoriózou je nutné likvidovat , nejsou vhodné ke kuchyňskému zpracování.

V době sklizně celeru poměrně značná část pěstitelů přichází s dotazem na dutiny , které se tvoří v bulvách.

Uvedená porucha velmi často nastává při nedostatku boru. Kromě dutin se mohou objevit také hnědé skvrny uvnitř bulev a hnědnutí srdéček. Řapíky starších listů jsou rozpraskané a zkorkovatělé, mladé listy černají a odumírají. Poruchy z nedostatku boru jsou poměrně časté a vyskytují se především na vápenatých půdách. Takové bulvy se velmi špatně skladují, velmi brzy podléhají hnilobám, proto je vhodnější zpracovat je buď usušením, nebo zmrazením.