LISTNATÉ KEŘE JAKO SOLITÉRY

Snad největší skupinu dřevin představují právě listnaté keře, které můžeme rozdělit na opadavé a neopadavé. Nalezneme zde keře nízké jen několik centimetrů, ale i opravdové obry, které si mnoho laiků plete se stromy. Keře představují velmi důležitou kompoziční skupinu, bez které by se neobešla téměř žádná sadovnická úprava (park, zahrada).

Keře vnáší do prostoru intimitu, pestrost a zajímavost. Vybírat si můžeme ze skutečně nepřeberné škály druhů. Máme keře kvetoucí časně zjara, v létě i v zimě. Velmi variabilní může být také olistění, vedle mnoha valérů zelené, je k dispozici barva žlutá, zlatá, oranžová, červená, sivá. Samozřejmostí jsou i listy různě panašované, kdy na jednom listu najdeme dvě, tři i čtyři barvy a to v nejrůznějším seskupení a vzorech. Nesmíme zapomenout také na schopnost keřů vytvářet zajímavé plody, které jsou v mnoha případech vítaným doplňkem stravy mnoha hladových zvířátek. Z dalších vlastností listnatých keřů jmenujme ještě: různá barevnost kůry, variabilita tvaru listů, pokroucené nebo zprohýbané větévky, korkové lišty na větvích, vůně, apod.

POUŽITÍ:

keřů je skutečně značné. Z poléhavých a plazivých keřů lze vytvářet nízké zelené plochy, které mohou sloužit jako náhrada trávníku, na zpevnění svahů, doplněk trvalkových záhonů. Samostatnou kapitolou jsou pak keře do živých plotů a dělících stěn. Některé keře se dají až neuvěřitelně bizardně tvarovat řezem a vyvazováním, že dají vzniknout zeleným koulím, věžím spirálám, ale i postavičkám lidí nebo zvířat.

Keře se dají použít jam masově v jednolité zelené ploše, tak i samostatně jako poutavé dominanty zahrady. K takovým soliterním jedincům, kteří nutně poutají pozornost vybíráme jen ty keře, které na to ´´opravdu´´ mají. Bylo by nesmysl vysadit pod okna předzahrádky třeba základní druh svídy (Cornus alba). Svída je velmi sadovnicky cenný keř, rychle roste, má pěknou kůru, snese i polostín, dobře regeneruje, ale dominanta na čestné místo zahrady to není. Pro soliterní použití volíme keře které mají krásný vzrůst, zajímavý květ i list a ty které vydrží pěkné po co nejdelší část vegetačního období. Podíváme se na několik druhů, které si zaslouží výjimečnou pozornost a místo na vaší zahradě.

RODODENDRON Tam, kde je na zahradě stinné místo a půda není vyloženě vápenitá, je ideálním keřem rododendron. Tyto stálezelenné neopadavé keře jsou skutečnou perlou zahrady. Jejich květy jsou velké a pestré a v době květu je na ně skutečně úchvatná podívaná. Pozor, rododendronům může velmi ublížit prudké jarní sluníčko, které nejen listy ale i květy dokáže popálit a keř je většinou shodí a s bídou n něm vykvete několik květů. Pokud nebezpečný úpal hrozí ochraňte keře v v kritické předjarní a časně jarní době třeba přikrývkou z chvojí nebo pytlovinou.

ACER PALMATUM-japonský javor patří mezi moje nejoblíbenější keře. I když se jeho pěstební podmínky se shodují s rododendrony, jeho vzhled je úplně jiný. Rododendron působí spíše vážně a majestátně, zatímco japonský javor je jako motýlek, jemné vzdušné a malebné větévky zdobí drobné jemné lístky, v mnoha a mnoha barevných a tvarových variacích. Tyto půvabné keře jsou u nás nyní ve velké oblibě a zahradní centra poskytují po celý rok pěkné sazenice. Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena a bohužel i častý úhyn sazenic, způsobený nerespektováním nároků, které javory mají. Není javor jako javor to co vyžaduje nám dobře známý klen nebo mléč, je u japonských javorů velmi odlišné. Proto si dobře pamatujte: žádný úpal, prudký vítr nebo mrazová kotlina. Půda musí být vlhčí, vododržná, vylepšená rašelinou – žádný jíl!!!

HAMAMELIS-vilíny jsou mohutnější keře, které si právem zaslouží větší rozšíření na našich zahradách. Jedná se vyloženě o soliterní záležitost. Svůj největší půvab získají až po letech, protože staré větve mají pokroucený malebný vzrůst. Jejich pěstební nároky jsou podobné jako např. u magnolií. To znamená slunce až polostín, ne úpal, chráněná poloha a dobrá zem. Nicméně pěstovala jsem vilín i v podmínkách přesně opačných (tzn. Slunce, chudá a suchá půda) a dařilo se mu. Kromě pěkného tvaru je vilín skutečným skvostem v době květu, v zimě. Keř je doslova obalen zářivými květy, které jsou nejčastěji žluté, oranžové nebo červené. Netradiční doba kvetení z něj dělá exotickou lahůdku.

LABURNUM-štědřence jsou poměrně velké, jedno i vícekmenné keře. Na jaře je zdobí krásné dlouhé zlaté hrozny květů, pro které se štědřenci také říká zlatý déšť (neplést se zlaticí). Štědřenec patří do čeledi Fabaceae – bobovité a jeho nároky se shodují třeba s akátem (robinia), to v praxi znamená, že je velmi nenáročný. Libuje si na slunci a v polostínu a ani na půdu není vybíravý. Dobře snáší i sucho. Je to ideální keř pro malé rodinné zahrady, kde se dá použít třeba namísto stromu. Jeho habitus není nijak rozložitý a zabírá celkem málo místa.

ROSA Kdo by neznal růži, královnu květin. Již naše babičky často vysazovaly růži k oknu venkovské chaloupky. Staré kultivary většinou dlouho kvetly krásně voněly. Pro soliterní účely se nejlépe hodí právě takové typy růží. Vyšší a mohutnější, sice jejich květy bývají menší a drobnější, ale zato jejich více a kvetou déle. Taková růžová solitera se skutečně nejlépe hodí pod okna domu, nebo k vstupní brance. Většina takových růží potřebuje oporu – na pěkné konstrukci, stačí jednoduchá kovová může růže dominovat i uprostřed trávníku. Velkokvěté hybridy se pro tento účel příliš nehodí, ty naopak vyniknou ve větší skupině na záhoně. Ještě něco málo k nárokům. Růže vyžaduje slunce a propustnou zem. Jedině tehdy dobře pokvete. Na zimu ji dopřejte ochranu před mrazem. Stačí, když rostlinu zahrnete zeminou asi do výšky 4O cm. Ochranné nakopčení se musí na jaře odstranit dřív než začnou vyrážet nové výhonky.

HORTENZIE jsou jedny z mála listnatých keřů, které mohou mít modrou barvu květů. Kromě této barvy se vyskytují jedinci s bílými fialovými a růžovými květy. Hortenzie je v době květu skutečně nádherná a není možné ji přehlédnout. Zdálky připomíná obří kytici. Hortenziím svědčí polostín a hlubší půda s obsahem rašeliny. Krásné keře u nás najdeme i v podhorských oblastech. Pro jistotu ji však na podzim dopřejeme kryt z chvojí.

Foto autorka textu                 www.praha-fotografka.cz