HNOJENÍ DRASLÍKEM NA PODZIM

HNOJENÍ DRASLÍKEM NA PODZIM

V letošním létě, především jeho druhé polovině, vyznačující se deficitem vláhy se velmi často na rostlinách projevoval nedostatek draslíku. Příznaky jsou charakteristické tím, že nejprve začnou zasychat okraje spodních listů tak, že tmavý seschlý okraj ostře kontrastuje se zelenou částí listové čepele. Příznaky jsou shodné u většiny rostlin. U ovocných stromů může dojít až k zhnědnutí listů. Zbarvení i předčasný opad listů má téměř stejné příznaky, jako změny, které probíhají až koncem vegetace. Typické jsou také nevybarvené skvrny na plodech rajčat kolem stopky.

Příznakem nedostatku draslíku především u širokolistých rostlin, je jejich předčasné vadnutí, což má souvislost se špatným hospodařením s vodou. Draslík je v půdě pohyblivější než fosfor, ale ne tak silně jako dusík. Pro jednoleté plodiny se zapravují draselná hnojiva zarytím zpravidla v průběhu obdělávání půdy. Na těžkých a středních půdách to bývá většinou na podzim, na lehčích půdách je kvůli nebezpečí vyplavení vhodnější jarní období. Pro vytrvalé plodiny, jako je např. vinná réva, je významné hloubkové hnojení draslíkem. Stejně jako u dalších prvků, se stanoví hnojení draslíkem podle požadavků rostlin. Dávky hnojiva jsou uvedeny na obalech . Je však nutné připomenout, že draselná sůl , s obsahem 60% kysličníku draselného, obsahuje chlór a měla by se využívat pro podzimní hnojení, aby se přítomný chlor stačil vyplavit do spodních vrstev. Jeho nepříznivé účinky na půdu mohou vzniknout při sloučení s vápníkem, kdy vzniká chlorid vápenatý, který se z půdy snadno uvolňuje a půda se tak ochuzuje o vápník. Síran draselný(40% kysličníku draselného) je draselná sůl v síranové formě, bez přítomnosti chlóru. Právě zde se velmi chybuje a použití obou hnojiv by mělo vycházet z citlivosti jednotlivých plodin právě vůči chloridům.Rozdělme si alespoň rámcově plodiny do několika skupin, podle citlivosti vůči chloridům, abychom se lépe orientovali při nákupu a následné aplikaci draselných hnojiv:

1. plodiny příznivě reagující na chloridy – krmná řepa, celer, mangold, zde je vhodné použít přednostně chloridovou formu – draselnou sůl 60%.

2. plodiny, které chloridy snesou – chřest, košťáloviny pro podzimní a zimní sklizeň, červená řepa a rebarbora, trávníky a jetelotrávy. Lze použít opět 60% draselnou sůl.

3. plodiny středně citlivé na chloridy – slunečnice, réva,jádrové ovoce, černý rybíz, rajčata, ředkvičky, rané košťáloviny, hrách, špenát, karotka, ředkev. Draselnou sůl pro tyto plodiny je vhodné použít jak na podzim, tak i koncem zimy. Vhodnější je však síran draselný.

4. plodiny velmi citlivé na chloridy – červený rybíz, angrešt, jahody, ostružiny, borůvky, peckoviny, hlavně třešně, fazole, okurky, melouny, paprika, cibule, salát,raná zelenina, všechny kultury pěstované pod sklem, konifery, květiny, okrasné rostliny, semenáčky a mladé výsevy. Zde by se měl využívat pouze síran draselný.

Pokud není dodržena zásada použití síranu draselného, případně pokud není dodržen dostatečný odstup mezi hnojením a výsadbou rostlin citlivých na chloridy, může dojít k vážnému poškození rostlin a zhoršení kvality plodů. Chlór má totiž nepříznivý vliv na tvorbu cukrů, proto se chloridové formy nedoporučují k hnojení ovoce se sladkými plody jako jsou např. jahody, réva ad. Dalším nepříznivým účinkem pro rostliny je omezení příjmu vápníku, hořčíku, a fosforu. Poškození chlórem se mnohdy projevuje vznikem okrajové spály listů, kdy může snadno dojít k záměně s jinými fyziologickými poruchami. Proto, jestliže máme doma zásobu draselné soli, řiďme se nároky jednotlivých plodin, a pokud to nejde jinak, k citlivým plodinám je třeba chloridovou formou hnojit na podzim, aby se chlór přes zimu vyplavil do spodiny a nemohl nepříznivě ovlivňovat rostliny v době vegetace.