TAKÉ TRÁVNÍK MÁ SVÉ CHOROBY

Těžko bychom asi hledali stavení, u kterého není alespoň malý kousek trávníku. Tvoří nedílnou součást u novostaveb v satelitních čtvrtích, najdeme ho na zahradách starých vil i u chat, horských chalup či penzionů. Je to kousek přírodního zeleného koberce, po kterém se v klidu procházíme bosou nohou, kde si v pohodě hrají děti i čtyřnohý kamarád. I trávník má ale nepřítele v podobě houbových chorob. A která to nejčastěji jsou?

Plíseň sněžná ( Fusarium nivale, Griphosphaeria nivalis)

se zprvu projevuje drobnými, 4 – 6 cm velkými skvrnami, které se později rozšiřují ve vodnaté skvrny s bílým nebo lehce narůžovělým myceliem. Výskyt choroby však není vázán na výskyt sněhu ani mrazu. Teplotní optimum pro rozvoj choroby je 0-8 0C. Napadá všechny druhy trav, k nenáchylnějším patří lipnice roční, k nejodolnějším pak bojínek luční a cibulkatý.Odrůdy jílku vytrvalého patří k náchylným. Jde o nejvýznamnější chorobu trávníků v našich podmínkách. Tvorbě napomáhá střídání teplot, dlouhotrvající vlhkost, špatné vysychání vrchní vrstvy půdy, sníh na nezamrzlém půdním povrchu, neodklizená organická hmota, extenzivně sekaný trávník, vysoká hodnota pH a nedostatečná výživa.

Hlenky ( Musilago crustacea Wiggers, Physarum cinereum, Fuligo spp., Myxomycetes)

tvoří nepravidelné skvrny o velikosti 2 – 60 cm. Tvoří se zejména na podzim za vlhkého počasí. Listy a stébla jsou obaleny bílými, šedými či jinak zbarvenými tělísky – sporangiemi. Nejde o typického parazita, trávy zpravidla neodumírají, ale dochází ke zhoršení estetického vjemu ( slizovité skvrny). Výskyt podporuje chladné a vlhké počasí, zastínění a silná vrstva plsti po sečení.

Paluška travní ( Typhula incarnata, Typhula spp.)

se objevuje po sejití sněhu. Vytváří různě velké skvrny, odumřelé rostliny mají „papírovou strukturu“. Typické je růžové nebo bílé mycelium a zejména pak sklerocia světlé barvy velikosti zrnka písku. Podmínky pro tvorbu vyvolává dlouhodobě ležící sníh, teplota 0 – 100C, mladé zásevy a vysoká vzdušná vlhkost.

Kornatku travní ( Laetisaria fuciformis)

signalizují hnědé, později slámovitě zbarvené skvrny různé velikosti , tvořící se především v období podzimu. Při vyšší vzdušné vlhkosti se objevují chomáčky vatovitého mycelia růžové barvy. Při teplotách 15 0C i vyšších a vlhkém počasí je možný epidemický výskyt a napadená plocha je zbarvena do červena. Tvorbu podporuje dlouhotrvající vlhkost půdy i trávníku ( rosa, mlhy, záplavy, špatné zavlažování), nedostačující a nepravidelná minerální výživa. Napadány jsou všechny druhy trav, k velmi náchylným druhům patří kostřava červená.

Jak předcházet výskytu houbových chorob:

- na zimu nemá zůstat vrstva neposečené trávy příliš vysoká, po poslední seči by měl jen slabě obrůst ( podle lokality poslední seč do poloviny října)

- bezprostředně po seči provedeme provzdušnění(vertikutaci) pomocí vertikutačních hrábí nebo na větších plochách vertikutátorem, provzdušněním zajistíme odstranění nezetlelého mulče,případného mechu,rychlejší přístup vzduchu do půdy, lepší přísun živin,osychání povrchu a zamezení tvorby houbových onemocnění

- materiál vynesený vertikutací dokonale odstraníme vyhrabáním

- velice důležitý je přísun živin, na podzim je vhodné organické hnojení, kdy je trávníku dodáván i humus, ideální je granulovaný hnůj, v dávce 80 – 100g/m2,granule se působením vlhkosti postupně přes zimu rozpadají a vyživují půdu,vyroben je pouze z ekologických organických surovin, není nebezpečí toxicity při vstupu na pozemek

- vhodné je použití biologického aktivátoru pro trávníky Actigreen,odlehčuje půdu, provzdušňuje ji, zpřístupňuje živiny, obohacuje půdu o mikroflóru a upravuje pH půdy, což omezuje tvorbu mechů a plísní

- aplikaci je vhodné provádět za vlhkého počasí nebo po aplikaci zajistit závlahu,dávka je minimální – 1 kg na 50 - 100 m2,rychlá a přesná je aplikace pomocí rozmetadla, s možností nastavení přesného dávkování