ZAHRADNÍK SE K ZIMNÍMU SPÁNKU NEUKLÁDÁ

Ten, kdo poctivě pracoval na zahradě od jara až do pozdního podzimu se s příchodem zima možná zaraduje. Konečně nastává čas odpočinku, stromy a keře dřímají pod sněhovou peřinou a naši péči nepotřebují. Byla by velká chyba domnívat se, že zimní období je časem klidu, kdy na zahradě nehrozí žádné nebezpečí. Právě v zimě útočí na naši zahradu ataky lesní zvěře. Podaří-li se srnám nebo zajícům překonat plot zahrady, je zle . Zanechají za sebou holé, ožrané kmínky bez lýka, které je jejich sladkou pochoutkou Ti, kdo nemají oplocené pozemky, mají zkázu více než jistou. Ve většině případů bývají stromy od zvěře tak silně poškozené, že je lepší je vykopat a nahradit novou výsadbou. Dá se těmto škodám vůbec předejít ?

Nejstarším způsobem ochrany kmenů stromů proti okusům je jich obalení chvojím jehličnanů. Větve zapícháme kolem kmínku a důkladně stáhneme provázkem. V horských a podhorských oblastech, kde je vyšší sněhová pokrývka, musíme chvojí vplést až do korunky, neboť by na sněhové vrstvě zvěř na ni lehce dosáhla. Stejným způsobem postupujeme u okrasných keřů. Větve, zapíchané kolem keřů, svážeme v horní části nad keři. Slouží tak nejen jako ochrana proti zvěři, ale i jako stříška proti rozlomení pod tíhou sněhu a navíc zabraňují proniknout ostrému slunci v předjaří.

Králikářské pletivo patří stále mezi oblíbenou ochranu. Práce s ním je ale dost nepříjemná a ruce rozpíchané do krve běžnou záležitostí.Plnohodnotnou náhradou králikářského pletiva je pletivo plastové. Jednoduše se dá stříhat obyčejnými nůžkami, lehce se tvaruje i na nepravidelné stromky a keře a je velice odolné povětrnostním vlivům bez změny vlastností výrobního materiálu.Navíc je vyráběno v tmavém odstínu zelené a nepůsobí v přírodě rušivým dojmem.

Nejjednodušší je bezesporu použití repelentních přípravků. Velice dobře se osvědčil prostředek Aversol.Bílá hmota, připomínající latexovou barvu, se rozpustí na potřebnou hustotu ve vodě a stromy či keře natřeme pomocí štětce . Po zaschnutí vydrží na stromcích několik měsíců a zvěř se jim obloukem vyhne. V žádném případě se nejedná o přípravky, které by způsobovaly zvěři zdravotní potíže nebo dokonce její úhyn!

Značným nebezpečím pro stromy jsou velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Přes den se kůra na slunci roztahuje a pod ní začne protékat míza. Když v noci poklesne teplota pod mrazu, míza zamrzne, kůra se napne a popraská. Vznikají tak podélné praskliny, které jsou nebezpečnou vstupní branou pro infekci mykózami. Z toho důvodu sadaři bílí kmeny vápnem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a ochrání tak kmen před popraskáním. Stačí ale nečekaný zimní déšť nebo mokrý sníh a vápno se smyje. K tomuto účelu slouží mnohem lépe přípravek Protekt . Je to vodovzdorný bílý nátěr, který si zachovává plasticitu i po několika měsících, takže při výkyvu teploty vzduchu nepraská. Před nanesením Protektu na kmeny odstraníme kartáčem vrchní odlupující se borku. Nátěr provádíme v prosinci až lednu, rozhodně ale dřív, než míza začne protékat.

Je na místě položit si otázku, zda sníh je škodlivý nebo užitečný? Bez nadsázky zde platí přirovnání dobrý sluha , ale zlý pán. V každém případě je sníh zdrojem vynikající vláhy, chrání proti mrazu, větru a vysychání. Určitě nebudeme sníh od rostlin odhazovat. Naopak se vyplatí co největší množství nahrnout ke kmínkům a nad kořenový systém. Sníh navíc čistí vzduch a pomáhá tak hnojit. Ve vyšších polohách, kde leží několik desítek centimetrů sněhu tato vrstva postačí, ale v nížinách se vyplatí sníh do zahrady naházet a zvýšit tím sněhovou vrstvu. Zabraňuje také promrzení půdy i při silných mrazech a například sněhový kryt na růžích je lepší ochrana proti namrznutí než hromady chvojí. V důsledku jeho vlastní teploty a 80 % v něm uzavřeného vzduchu vzniká mohutná izolační vrstva. Tak můžeme naměřit pod sněhovou pokrývkou 30 centimetrů při venkovní teplotě –30 0 C teplotu +1 až +3 0 C. Při tání je pak sníh tím nejlepším zdrojem vláhy. Tak, jak postupně odtává, stačí se veškerá voda pomalu vsakovat do půdy. Sníh je nejlépe využitý přísun vody bez zbytečných ztrát. Přitom 1 m3 sněhu dá 100 litrů vody.

Na druhé straně mokrý a těžký sníh poláme nejen mladé výsadby, ale často i statné a letité stromy. Proto je na místě pravidelné a včasné sklepání sněhové pokrývky. Vyplatí se, když keře jednoduše svážeme a zabráníme tím rozlomení pod tíhou sněhu. Na menší okrasné keříky jsou ideální dřevěné stříšky. Zručný pěstitel si je dokáže vyrobit z odpadového dřeva. Na jaře se jednoduše rozeberou a uloží pro použití v další zimě .

Typ:

Během zimy se často stává, že začnou rododendrony svěšovat listy. Svěšením a svinutím listů signalizují rododendrony kritický nedostatek vláhy. Stočením listů se tak rostlina brání proti výparu.Keř se ale v tomto stadiu dá dobře zachránit důkladnou zálivkou, která pronikne až ke kořenům. Pravidelná a vydatná zálivka je nutná především v oblastech s nedostatečnou sněhovou pokrývkou a silnými holomrazy,tam je odpar vody z půdy značně vysoký. V podhorských oblastech, kde se rododendrony často pěstují a mají ideální podmínky z důvodu kyselé půdní reakce, nebývá problém se zimním nedostatkem vláhy. Dostatečné množství sněhu zabraňuje nadměrnému odparu z půdy a navíc je zde i vysoká zásoba spodní vody.