STROMY A KEŘE PRO ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ DO MĚST

Každá rostlina má svoje charakteristické požadavky na výběr stanoviště a na péči. Některé druhy jsou choulostivější a specifičtější než druhé. Všichni víme, že pěnišník potřebuje půdu s kyselou rekcí, letničky hodně sluníčka, kapradiny zase polostín a vysokou vzdušnou vlhkost. Ne všechny druhy, které se nám líbí, porostou dobře na naší zahradě. Znalost konkrétních požadavků jednotlivých druhů je nutná a vždy je dobré se informovat ještě před samotným nákupem. A čím kupujeme dražší rostliny, tím se nám naše znalosti více vyplatí. Zaměřte se ale nejen na obecné charakterové vlastnosti ale I na relativně minoritnější informace, kterými je například adaptabilita ke znečištěnému ovzduší. Zejména v dnešní době, je dobré vědět, jestli nám vyhlídnutý exemplář poroste stejně dobře na zahrádce na Šumavě, jako na atriové zahrádce ve středu města. Může se nám zdát, že jsme rostlině poskytnuli všechnu předepsanou péči, a to, že se ji pak nedaří si dlouho nemůžeme vysvětlit.

Pokud tedy kupujete konkrétní druh do lokality s ne úplně optimálními parametry čistoty ovzduší, určitě neopomeňte I tento faktor.

Na tento fakt se můžeme ale podívat I z opačné strany. Máte před plotem záhon lemující chodník a frekventovanou komunikaci?

Je vaším účelem vytvořit bariéru mezi projíždějícími auty a vaší zahradou?

Přesně do těchto míst musíme vybrat druhy které snesou nejen vyšší koncentraci CO2, ale I prachu, popílku a posypových solí. Že jste vyzkoušeli všechno a přeci každý pokus o ozelenění ztroskotal? Možná se budete divit, ale opravdu existují rostlinné druhy, které si s tímto extrémním stanovištěm dovedou poradit.

Pokud si nejste kvalitou ovzduší zcela jisti, určitě se vyvarujte následujícím dřevinám. Mají velké nároky na čistotu vzduchu a pokud a v horších podmínkách rychle hynou: obecně jsou daleko náročnější jehličnany a stálezelenné dřeviny. Z nich jsou pak těmi nejchoulostivějšími: jedle bělokorá, araukárie, jedle korejská, kryptomérie japonská, jedle nádherná, borovice lesní, jalovec obecný, pěnišník, smrk obecný.

Dřeviny snášející znečištěné ovzduší:

S tolerancí jsou na tom nejlépe listnaté, opadavé dřeviny, které díky každoročnímu opadu listů mohou lépe regenerovat. Pokud nám ale jde o vytvoření celoročně působící bariéry, musíme použít druhy, které listí na zimu neshazují. I takové dřeviny ale existují a to zejména mezi introdukovanými druhy, z nichž pak vedou ty se sivě ojíněným zbarvením.

Jehličnany: jedle stejnobarvá, cypřišek nutkajský, jinan, tis, zerav

Z listnáčů pak celá řada javorů, jako je javor babyka, javor klen i mléč, javor červený, javor tatarský, hlošina úzkolistá, jasan, lyrovník, topol, platan, lípa plstnatá, kustovnice, lonicera, šeřík, tamaryšek, klokoč.bez pámelník, ptačí zob, skalník, dřín, růže svrasklá.

Druhů existuje více, ale víše uvedené patří k těm opravdu nejodolnějším.

Jak poznáme, že dřevina trpí špatnou kvalitou ovzduší:

Jehlice žloutnou a nepřirůstají, opadávají. Dřevina netvoří nové přírůstky, pokud ano, tak jsou velmi malé a nepravidelně rostlé. Dřevina postupně vyholuje, sesychá až v poslední fázi odumírá.

Pokud včas rozpoznáme, co dřevině schází, je možné ji ještě přesadit – podle našich možností na novou lokalitu. Pokud je ale stromek nebo keř již více poškozen, je lepší jej odstranit a nepokoušet se o záchranné akce. Mnohé jehličnany mají totiž velmi omezenou schopnost regenerace a odumřelou větev již nikdy nenahradí. Listnáče jsou na tom daleko lépe a většina z nich nahradí ztracenou větev novým výhonem.

Typy pro výsadbu:

při osazování záhonu podél komunikace se snažíme o to, abychom rostlinám přilepšili alespoň na půdě a na zálivce. Vždy bychom měly vykopat dostatečně velkou jámu a čím je kvalita půdy horší, tím spíš jí vylepšíme kvalitním kompostem. Nezapomeneme na hnojivo s pozvolným uvolňováním a vydatnou zálivku. Během vegetace a zejména v prvním roce po výsadbě je dobré rostliny zejména v létě občas osprchovat hadicí, abychom prach na listech smyli.