VYZKOUŠEJTE LETOS CÍNIE
Cínie,ostálka (Zinina) pochází z Mexika. Rod zahrnuje přes 20 druhů, které představují ohromnou škálu barevných kultivarů a odrůd. Cínie patří mezi letničky a vedle aster a jiřinek jsou nejoblíbenějšími květinami v zahrádkách.
Nové odrůdy jsou vyšlechtěny především pro řez květů, které mají hlavní použití v barevných letních kyticích.
Pěstování je snadné, z březnového či dubnového výsevu na povrch substrátu. Vybíráme jemný výsevní substrát, který je pro drobná semínka nejvhodnější. Proti případnému padání klíčních rostlin se vyplatí i dezinfekce substrátu pomocí zálivky přípravkem Previcur. Výsev by měl být co nejřidší aby se mladé rostlinky příliš nevytahovaly a vzájemně si nekonkurovali. Nezapomínáme pravidelně rosit a pro vyklíčení umístíme misku na okno, nejlépe do teploty 18-22C a zakryjeme sklem, igelitem, nebo mikrotenovým sáčkem. Semena klíčí asi za 7-10 dnů. Mladé semenáčky jednou přepícháme po jedné rostlině do malých sadbovačů. Předpěstované rostliny se vysazují na stanoviště od konce května. Rostliny jsou totiž velmi choulostivé na mráz a pozdní jarní mrazíky by je mohly snadno poškodit. Dobré výsledky jsou ale i při výsevu semen v dubnu a květnu přímo na záhon, protože rostlinám neprospívá porušení kořenového systému při přesazování. Pro podzimní kvetení je možný výsev v červnu přímo na místo.
Pro cínie budeme zásadně volit slunné stanoviště s velmi dobrou propustnou půdou s dostatečnou zásobou živin. Při volbě nevhodného stanoviště dochází velmi snadno k úhynu rostlin z důvodu napadení houbovými chorobami. Padání a odumírání se může projevit již u mladých semenáčků. U starších rostlin mohou být houbami napadány kořeny, stonky i květy.Při napadení listů houbovou skvrnitostí(fusarium) dochází k jejich rychlému hnědnutí až usychání. Rostliny hůře kvetou, květy bývají menší , nevhodné pro dekorace. Vyplatí se proto během vegetace častá okopávka rostlin, pravidelné přihnojování a střídání pěstebního záhonu.
V deštivých letech mohou být rostliny napadány padlím, které se projevuje bílými moučnatými povlaky především na horní straně listů.
Ostálka lepá (Zinina elegans) je nejpěstovanější skupinou cínií , která zahrnuje ohromnou škálu kultivarů. Rostliny v jednotlivých skupinách dorůstají do výšky 15- 100 cm. Květy o průměru 4-15 cm jsou jednoduché i plné. Květy mají mnoho barev, kromě modré. Jednotlivé odrůdy se liší velikostí , tvarem i raností. F1 hybridy se vyznačují dobrou stavbou, pevností, délkou stonku a bohatostí kvetení. Květy se hodí především k řezu. Dlouho vydrží ve váze, ale špatně snášejí přepravu, protože se snadno zalomí pod kalichem. Nízké odrůdy jsou cenné na záhony a osazování nádob.
Podle tvaru květu jsou nejvyhledávanější odrůdy dvou skupin – jiřinkokvěté a kaktusokvěté.
Jiřinkokvěté odrůdy se vyznačují velkým květem dlouhými užšími okvětními plátky, které se mohou u některých kultivarů stáčet . V této skupině rozlišujeme 6 základních barev červenou, růžovou, žlutou, oranžovou růžovou a bílou. Tato skupina patří mezi nejpěstovanější pro atraktivní vzhled květů a jejich následné využití.
Odrůda ENVY je zajímavá nejen barvou ale i kompaktností květu. Jeho průměr je 7-8 cm , řadí se tedy mezi velkokvěté, jiřinkokvěté. Světlezelená barva je v sortimentu letniček velmi neobvyklá a proto je vhodná do všech druhů vazeb jako nenásilný a se všemi pestrými barvami ladící doplněk.Z pěstitelského pohledu je odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí
Skupina kuktusokvětých odrůd se vyznačuje větším květem, okvětní plátky jsou širší, miskovité a naskládané na sobě po celé šířce květu. Jsou zde zahrnuty barevné odstíny od bílé po tmavě červenou.
Zatím neokoukané jsou v sortimentu - směsi barev Pepermint a Caroussel. Pepermint se vyznačuje velkým plným květem, v několika barevných odstínech, kdy okvětní plátky mají nápadné efektní žíhání v celém květu. Caroussel je zvláštní velkým květem s výrazným tmavým středem. Okvětní plátky jsou však dvoubarevné, kdy jejich okraje mají odlišný barevný lem než je barva jejich vnitřní části. Oba kultivary jsou obohacením sortimentu pro netradiční a u nás doposud neznámý nejen tvar květů ale především barevné variace. Rostliny dorůstají do výšky až 80 cm, jsou vhodné k řezu a především do všech letničkových záhonů.Nejcennější vlastností ostálek je ale jejich dlouhá trvanlivost ve váze.
Dále do skupiny Z.elegans patří ostálky ponponkovité a hlaváčokvěté, které se vyznačují atypickým tvarem květu, který je menší, středy květů jsou vypouklé, středové okvětní lístky drobné.Pomponkovité dorůstají do výšky až 40 cm a jsou vhodné nejen do výsadeb ale především k řezu.Květy jsou plné a dosahují průměru 4-5 cm.
Ostálka úzkolistá(Zinnia angustifolia) – je další u nás poměrně vyhledávanou skupinou. Rostliny jsou nižší (do výšky 50 cm) a bohatě rozvětvené. Květy jsou jednoduché i plné, žlutě, oranžově či červenohnědě zbarvené. Bohatě kvetou po celé léto. Používá se do kombinací letňáčkových výsadeb, květy je možné sušit.
Ostálka Haageova(Zinina haageana) – je rychle rostoucí keříčkovitá ostálka s úzkými listy. Bohatě kvete žlutooranžovými květy s oranžovým terčem. Pěstitelsky je velmi nenáročná a je ideální letničkou pro záhonové výsadby.
V současné době jsou přímo módním hitem ostálky mini. Ostálka Zinnita je přirozeně zakrsle rostoucí pomponkovitá ostálka která dorůstá pouze do výšky 15-20 cm. Výborná je do nádob i na okraje záhonů. Dodává se ve směsi atraktivních barev. Výhodou je kompaktnost květních úborů a trvanlivost a stálost barev i po silnějších deštích.
Foto autorka a Petr Gajdoštín