HOUBAŘOVY PÍSEMNÉ PŘÍPRAVY

...aneb kantor se nezapře...Jakkoli chodím do lesa denně, zima je přece jen trochu méně hektická a našinec ji cíleně využije také k řadě potřebných úkonů k přípravě na předpokládanou úspěšnou a dlouhou houbařskou sezonu.

Systémově a systematicky přemýšlím, co mi loni dělalo nejvíce problémů a co bych měl teď učinit pro zdar letoška v lesích. Především soudím, že bych si měl prioritně vyměnit nohy, protože ty stávající už evidentně dosloužily. Lékařstvo mne diagnozou moc nepotěšilo, ale artritické kotníky se prý zas tak promptně nemění. Také ta hlava. Jaká hlava?.. Jo, ta moje...Vynechává a proto nacvičuji a opakuji si potřebné údaje o své identitě, místě bydliště a tak...

Houby si už také pamatuji dost mlhavě, takže prolistovat atlasy, "prosvištit" si nejen Alles Gute, ale i tu potřebnout latinu. Znáte to...V odborné diskusi funguje jen ta čeština a v běžné diskusi s amatéry zas pouze latina...

Také košíky si žádají své, pokud si je zrovna nepřejedu při couvání, často pod tíhou úlovků ztrácejí glanc a mění tvar...

Nožíky. To je kapitola sama pro sebe. Zpravidla jich ztratím, zapomenu (nebo nevím...) tak do deseti. Některé ovšem znovu najdu, jiné cizí objevím po podobně roztržitých ztrátařích.

Nakupuji pětikorunové, krátké a barevné, ale ani to leckdy nepomáhá.

Oblečení ovšem nepodceňuji a kupodivu (byv ovšem jinak takový kraťasový otužilec ala Pavel Nový...), do lesa se oblékám důkladně a vydávám se do něho bohatě oděn exkluzivními outfitovými modely příští sezony. Když si tak vzpomenu, že klidně vyrážím do lesa v poledne do strmých strání při teplotě nad třicet, houby zle...

Boty. Ročně zničím několik párů, tkaniček přetrhnu nepočítaně. Při takové echtovní klasické výpravě zažijí boty všechny druhy terénu jako na Dakaru. Taky už jsem z lesa přišel jako chytrá horákyně, když se mi odlepila podešev komplet.

No a foťáky...Snažím se je ochraňovat a chovat se k ním ohleduplně, ale je to v příkrém rozporu s mými cili a potřebami. Baterie ovšem dobíjím automaticky a vždy si výbavu v batohu pozorně kontroluji, abych na kopci po hodině náročného stoupání nezjistil, že baterie je doma na nabíječce...A to se samozřejmě může stát jen při neopakovatelných a životních fotopříležitostech, že...

Bylo by toho jistě ještě mnoho na probrání, ale raději se opět pokochejte takovou směskou fotek...Ledový kouzelník si je dovoluje aktuálně poslat té lepší polovině společnosti, mající dnes ten svátek. Vnímám ho ( MDŽ ) jako historický dort, který zažil v průběhu staletí mnoho náplní a polev. Ale pořád je to festovní dort a proč se ho zříkat. Ledové obrázky jsou současné, přidávám pátou pošvatku ryšavou, která je kupodivu jedlá, ale podobou kalichu s muchomůrkou zelenou příliš ke sběru neláká. A korálovec ježatý? Vzácnost i pro mne. Natura semper viva... Hezký sváteční večer přeji...

Foto autor textu               text článku byl napsán pro   aktualne.centrum.cz