CO DOKÁŽE DRVOPLEŇ

Téměř 10 cm měří housenka, kterou můžeme náhle objevit na zahradě, nevěstí nic dobrého – tenhle cvalík si rád pochutnává na dřevu ovocných stromů. Pokud se jich sejde víc, klidně vám dokážou zlikvidovat i jabloň nebo hrušeň. Jde totiž o housenku drvopleně obecného, nenápadné noční můry, kterou zahlédnete jen málokdy.

Jako housenka se vyvíjí 2 roky. V září se chystá k zakuklení buď přímo ve dřevě, nebo v zemi.Ve stromech vyhlodává nepravidelné chodbičky nejprve souběžně s kmenem, později i napříč. Strom tak značně oslabuje a časem ho úplně zahubí. Drvopleň, přední zástupce skupiny přástevníků, z podčeledi Cossina, jež někteří řadí v nejbližší příbuznost s nesytkami ( Sesiina ). Drvopleni se vyznačují dlouhým, těžkým zadkem, zakrsalým chobotem, kdežto očka scházejí. Zadní křídla jsou značně menší předních s 8 žilkami a štětinou připínavou. Samička je opatřena kladélkem. Poletují v noci. Drvopleni náležejí k hmyzu nejškodnějšímu, jehož housenky vyžírají dřevo ovocných stromů, topolů, dubů, lip, olší aj. Z pravidla jich bývá víc v jediném kmeni. Chodby housenek jsou zprvu rovnoběžné s podélnou osou kmene, později si vrtají i chodby příčné, a to zvláště, mají-li utvořeny venkovní otvory, jimiž odstrańují výmětky a červotočinu. Housenka roste velmi zvolna, dorůstá teprve ve dvou letech. Při zapřádání se stěhuje blízko k východu chodby a spřádá si tu zámotek částečně slepený z rozmělněného dříví; avšak také se často provrtává až do země u paty kmene a pak si tvoří zámotek v hlíně. Ve střední Evropě jsou drvopleni zastoupeni třemi druhy, z nichž v Čechách žijí dva: 1. Drvopleň ligniperda Fabr., drvopleň velký, s hlavou a hrudím hustě srstnatým; tykadla samečků až ke špičce hřebenitá, hlava, límec a křídla šedohnědá, bělavě postříkaná a černě žíhaná; šířka 75 – 85 mm.. U nás se vyskytuje hojně v červenci. Housenka 9 cm dlouhá, masově červená s černavou hlavou, žije ve dřevě hlavně topolů a vrb, řídčeji v ovocných stromech, lipách atd. Zapřádá se po 2 – 3 létech v červenohnědou kuklu. 2. Zeuzera aesculi L., drvopleň menší, jehož tykadla jsou na špičce lysá, u samečka jen ve středu hřebenitá, křídla bílá s četnými, ocelově lesklými skvrnami. Šířka 50 – 70 mm. U nás je velmi rozšířený a hojný v červenci a srpnu. Žlutá housenka s černými bradavkami a černou hlavou dává přednost stromům ovocným, zvláště jemnějším druhům hrušní, kdežto staré, trvanlivé odrůdy vynechává. Také v olších, osikách, maďalech, lipách a topolech vyžírá chodby a zde také přezimuje. Bojovat s drvopleněm je velmi obtížné. Doposud nebyl a asi ani nebude odhalen feromon, který by tyto noční můry vylákal z úkrytu. Těžko také odhalíme, že se tento dřevožrout pustil právě do vašeho stromu. Až to zjistíme, je už většinou pozdě.Nejlepší ochranou je tedy prevence, tedy pravidelné odstraňování poškozených částí dřeviny a ošetření ran po řezu. Další možností je u cenných stromů aplikovat insekticidy přímo do chodeb.

Foto autor textu