ZAJÍMAVÁ ROSTLINA Líčidlo jedlé ( Phytolacca esculenta )

Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta)

Zájem a zvědavost vzbuzuje tato rostlina již jen na základě svého podivného jména. Líčidlo ale nemá ale nic společného s líčením, jeho využití najdeme v potravinářství, ve farmacii a zejména jako okrasnou zahradní solitéru.

Jedná se o vytrvalou rostlinu, která má svůj původ v Asii, dnes ji ale můžeme najít na mnoha místech Evropy i jiných kontinentech. O rozšíření líčidla se pravděpodobně přičinili i obchodníci, kteří jej, coby obchodní artikl, vozili s sebou.

Rostlina se velice dobře sama šíří a osidluje nové lokality. Výrazně ji v tomto směru podporuje ptactvo, které se živí jejími plody. Občas můžeme na zplanělé jedince narazit v oblasti Polabí. Ovšem v období první republiky se líčidlo pěstovalo na zahradách jako velká vzácnost, a dodnes se pro mnohé jedná o zcela neznámého exota.

Rostlina je poměrně statná, může dorůst až do dvoumetrové výšky a zhruba metrové šířky, u nás se ale nejčastěji setkáme s jedinci okolo  metru dvaceti. Silné lodyhy nesou velké, elipsovité listy. Květy líčidla jsou bílé, uspořádané v delší, vzpřímený hrozen, po odkvětu se objevují peckovičky, které jsou v konečné fázi zralosti fialovočerné. Květy a plody se objevují na rostlině postupně od července do září. První mráz listy i stonky spálí, ale podzemní část rostliny, kterou tvoří mohutný, ztlušťělý kořen, zimu přečká bez problémů. Na jaře opět znovu vyraší.

Téměř celá rostliny obsahuje saponiny phytolaccatoxin a phytolaccigenin. Saponin je sice jedovatá látka, ale jejich koncentrace je tak nízká, že žádná otrava nehrozí. Důkazem je i použití plodů na dobarvování nápojů, jako jsou vína, likéry nebo ovocné šťávy. Barvu přidá i cukrárenským výrobkům. Doma můžete přidat zralé plody k jinému ovocnému druhu a uvařit marmeládu nebo rosol, vylepšit jimi můžete i domácí ovocná vína, která získají fantastickou barvu!

Také mladé listy se dají kuchyňsky zpracovat. Můžete je zkusit upravit jako špenát, nebo je ke špenátovým listům přidat. Doporučuje se ale listy zbavené řapíků dvakrát povařit, první vodu slít a pro druhé vaření použít čerstvou.

V dobách, kdy se barvily látky ručně, patřilo líčidlo k významným barvířským rostlinám. Silný karmínový pigment obsažený v plodech barví látky překvapivě do šedých, lila nebo levandulových odstínů. I dnes si můžete prastarou techniku barvení vyzkoušet doma. Vyberte si vhodnou látku z čistě přírodního materiálu: vlna, hedvábí, len, nebo konopí. Obarvit můžeme i lýko, sisal, kůži a dřevěné korálky. Pro barvení potřebujete nerezový nebo smaltovaný hrnec.

Dobře vyzrálé plody líčidla nejprve mírně podrťte, potom přidejte vodu a uveďte k varu, nechte chvilku povařit a hrnec odstavte. Po vychladnutí se směs přefiltruje přes síto nebo přes hrubší tkaninu a poté opět zahřeje, ve chvíli, kdy je teplota kolem 90°C, odstavíme a vložíme látku. Délka louhování záleží na nás, a na tom, jak si přejeme odstín sytý. Pro stálost barvy na látce se musí přidat sloučenina, která funguje jako stabilizátor /mořidlo/, nejčastěji je to  kamenec (síran hlinito-draselný), modrá či zelená skalice. Z přírodních látek fungují třísloviny – jejich silným zdrojem je třeba dubová kůra, rebarbora, moč nebo jablečný ocet.  Jejíchž odvar k látce přilijeme. Po skončení barvení musíme tkaninu dobře vyprat v čisté vodě, kterou několikrát vyměníme.

Pro farmaceutické účely se používá zejména kořen, který je díky obsahu saponinů dále využíván jako antimykotikum, antiastmatikum, diuretikum. Působí také proti kašli, má antibakteriální účinky, snižuje krevní tlak…

Pěstování

     Navzdory svému exotickému vzhledu, patří líčidlo k velmi nenáročným trvalkám, roste téměř v jakékoliv půdě, na slunci i v polostínu. Spolehlivě také přezimuje, nepotřebuje žádný protimrazový kryt. Nové výhony začnou rašit koncem dubna až začátkem května. Velkou výhodou je i tolerance k narušení kořenového balu, rostlina se tedy celkem snadno přesazuje a spolehlivě ujímá. Rostlinu lze dobře pěstovat i v nádobě, vyberte pro ni ale květináč nebo kontejner větších rozměrů. Velice dekorativně vypadá na balkonech i terasách. Stejně jako ostatní nádobové rostliny i líčidlo potřebuje pravidelnou zálivku a občasné přihnojení nejlépe tekutým hnojivem.  Na zimu nádoby obalíme jutou, netkanou textilií nebo polystyrenem. Celé nádoby lze také zapustit do záhonu nebo přenést do sklepa. Lehký mráz jim neublíží. Dlouhotrvající silnější mrazy mohou být rizikovým faktorem.

     Líčidlu jedlému je podobný druh – líčidlo americké (Phytolacca americana), které spolehlivě rozpoznáme  podle hroznů nesoucích květy, u amerického líčidla jsou hrozny převislé, líčidlo jedlé je nese vzpřímeně. Líčidlo americké nikdy nekonzumujte, obsah saponinu je v mnohonásobně vyšší, pro savce jedovaté, koncentraci. Pouze ptákům nevadí.

Foto autorka textu          www.praha-fotografka.cz