Pivoňky do každé zahrady
Pivoňka ( Paeonia ) je jediný rod čeledi pivoňkovité ( Paeoniaceae ) z řádu lomikamenotvaré ( Saxifragales ) vyšších dvouděložných rostlin.Tvoří vytrvalé byliny, polokeře či keře se střídavými, zpeřenými či hluboce dělenými listy, bez palistů. Květy pivoněk jsou oboupohlavné, bývají opylovány hmyzem ( entomogamní ). Jsou jednotlivé, oboupohlavné s květní obaly s možnými přechody mezi listeny a kališními lístky. Kalich je volný, vytrvávající, většinou pětičetný, zelený. Korunní lístky bývají většinou velké a výrazně barevné, vzácněji jsou tuhé kožovité. Tyčinek je velký počet, u kulturních forem můžou být tyčinky přeměněné v nepravé korunní lístky ( staminodia či petaloidy ). Gyneceum je apokarpní, tvořeno 2 – 15 volnými plodolisty, které mají tlusté stěny a velký počet vajíček. Stěny jsou nejprve otevřené, později se k sobě těsně přikládají a srůstají. Semeník je svrchní, blizny přisedlé a nápadně rozlišené. Na bázi plodolistů je nectarium vyrůstající na polštářkovitém kruhovitém terči. Z terče někdy vyrůstá blanitá pochva, která obaluje spodní část semeníků. Plodem je dřevnatějící měchýřek. Semena jsou velká až 1 cm, lesklá, tmavá. Neoplozená vajíčka mohou přetrvávat jako jasně červená, hluchá semena, velice nápadná při otevírání měchýřků. Zajímavostí je tvar cév se schoďovitou perforací. Siličné buňky chybějí. Pivoňky rostou na všech světadílech severní polokoule, centrum rozšíření mají ve Středomoří, na Kavkaze a v Číně. V Severní Americe jsou původní pouze 2 druhy.Pivoňky jsou většinou autorů řazeny do samostatné čeledi pivoňkovitých (Paeoniaceae Rudolphi), ve které jsou jediným rodem. V některých starších systémech se uvádějí jako podčeleď Paeonioideae z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Podle současných poznatků patří do vývojové větve rostlin lomikamenotvarých (Saxifragales).V našich zahradách se pěstují pivoňky již od středověku. V minulosti byly nejvíce oblíbené plnokvěté formy, které se stále pěstují a v poslední době se často objevují poloplné a jednoduché formy. Pivoňky mají velké květy a podle odrůd mohou mít průměr květů často i 15 cm a více. Jejich květy velmi příjemně voní a některé mají i léčivé účinky. Začátkem května rozkvétá pivoňka úzkolistá ( Paeonia tenui-folia ), která má jemně stříhané listy (připomínající tvarem listy kopru). Květy jsou velké, plné, živé červené barvy. Dorůstá výšky až 50 cm - je ze všech pivoněk nejnižší. Působí velmi jemným dojmem. Je poměrně málo známá a jen ojediněle pěstovaná. Pro svou ranost a zvláštní krásu by si zasloužila většího rozšíření.Asi v polovině května rozkvétá pivoňka lékařská (Paeonia officinalis ), která je robustnější, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Květy má nejčastéji plné karmíno-vě červené a silně vonné. Vzácnější jsou formy s květy růžovými a bílými. Je stále velmi oblíbenou a často pěstovanou květinou na venkovských zahradách. Od druhé poloviny května až do konce června rozkvétá pivoňka čínská (Paeonia lactiflora ), která má největší množství barevných odstínů od bílé barvy přes růžovou, červenou až po fialovou. Ze všech pivoněk je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm. Má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy. Na květních stoncích vyrůstají postranní poupata, která rozkvétají postupně a doba jejich květu se podstatně prodlužuje. Čínské pivoňky mají některé odrůdy pozdní, rozkvétající až koncem června a začátkem července. Pivoňky vyžadují hlubokou živnou půdu, přiměřeně vlhkou. Občas snesou i sucho, ale zamokřené půdy pro ně nejsou vhodné. Milují slunné polohy, ve stínu sice dobře rostou, ale málo kvetou a nadměrně se vytahují do výšky. Vyžadují dostatek prostoru, aby se mohly dobře vyvíjet. Před výsadbou musíme půdu zrýt až do hloubky 70 cm, protože pivoňky mají mohutné kořeny a hluboko zakořeňují. Půdu vylepšíme přidáním dobrého kompostu, případně zetle-lým chlévským hnojem. Při výsadbě se velice osvědčilo přidat do země rohosku, která se pozvolna rozkládá a dlouhou dobu bude pivoňky zásobovat živinami. Pivoňky nejčastéji množíme dělením trsů koncem srpna až začátkem září. Trsy opatrně rozdělíme tak, aby každá část měla několik oček a silné nepoškozené kořeny. Je velmi důležité, abychom pivoňky zasadili správně. Vrcholová očka musí být maximálně 3 cm pod povrchem půdy. Hluboká výsadba způsobuje, že pivoňky málo a špatné kvetou. Před příchodem zimy je dobré přidat na čerstvě vysazené rostliny asi 10 cm vrstvu zeminy jako ochranu proti mrazům. Na začátku jara musíme tuto zeminu od oček odstranit. V dalších letech pivoňky nezakrýváme, protože jsou u nás zcela mrazuvzdorné. Pivoňky začínají kvést druhým až třetím rokem po výsadbě. V půdě se potřebují usadit. V dalších desetiletích nám budou bohatě a pravidelné kvést. Pivoňky patří k nejodolnějším trvalkám. Na jednom místě mohou žít a kvést až 80 let. Aby nám stále bohatě kvetly, musíme je pravidelně přihnojovat, protože za tak dlouhou dobu života půdu kolem sebe značně vyčerpávají. Na jaře pivoňky přihnojujeme granulovaným hnojivem na růže, jelikož toto hnojivo vyhovuje svým složením potřebám těchto rostlin. Velice se také osvědčilo zalít několikrát za vegetační sezónu pivoňky hnojivem krystalickým pro kvetoucí rostliny. Pokud použijete tyto dvě harmonicky sladěná hnojiva, pak budete jistě spokojeni s výsledky svého pěstitelského úsilí. Každým rokem vytvářejí velké množství nadzemní hmoty a jestliže chceme, aby nám pivoňky bohatě kvetly, je přihnojování výše uvedenými hnojivy nepostradatelné. Každoroční údržba spočívá v odstraňování nadzemních částí na podzim, jarním přihnojováním a minimálním odplevelováním, protože svým mohutným vzrůstem potlačí většinu plevelů. Dobu květu můžeme prodloužit až na dva měsíce, když zvolíme správné druhy a odrůdy, které dobou květu na sebe budou navazovat. Pro barevnou krásu svých nápadných květů a nenáročnost si pivoňky zaslouží většího rozšíření. Např. v USA jsou dodnes pivoňky velmi oblíbeny a existují tam spolky přátel pivoněk, kde jsou pěstovány v nesčetných kultivarech. Pro svou velkou životnost jsou velmi cenné a v současných nově budovaných rodinných zahradách, městských parcích, lázeňských a jiných zařízeních jsou nepostradatelné.