AFRICKÉ FIALKY ( SAINTPAULIA ), PĚSTOVÁNÍ A MNOŽENÍ

Saintpaulia patří do čeledi Gesneriaceae a je příbuzná s gloxíniemi. Navzdory svému lidovému názvu nemá nic společného s evropskými violkami. Byla pojmenována po baronu Waltrovi von Saint Paul St Blaire, který ji koncem 19. stol.objevil v usambarském pohoří Kapské provincie v Jižní Africe. Poprvé byla úspěšně pěstována v Americe a odtud se brzy rozšířila do celého světa.

U nás bezesporu patří k nejoblíbenějším pokojovým květinám. Velká obliba afrických fialek spočívá v několika faktorech. Prvním z nich je atraktivní květ. Květy upoutají v první řadě svými barvami, které se předvádí v mnoha barvách a odstínech. Další velké plus je i v době kvetení. Známe mnoho krásných květin, které bohužel kvetou velice krátce, typickým příkladem mohou být venkovní rododendrony, které jsou velmi půvabné, ale krása trvá jen jeden týden v roce.Taková fialka je na tom jinak, kvete prakticky celoročně, v několika vlnách, mezi nimiž je jen krátká pauza, aby si květina odpočinula a pak začíná nakvétat znovu…Mnozí milovníci saintpaulií se stávají zapálenými sběrateli a okna jejich bytu hýří všemi možnými barvami. Získat veškeré barevné odchylky je skoro nemožné a navíc snaživí šlechtitelé každoročně přichází s novými a novými exempláři. Fialky se už dávno neodlišují jen barvou. Květy mohou být drobné i obří, plnokvěté, poloplnokvěté i jednoduché, jednobarevné ale i dvoubarevné….

Opustíme otázku květů a dostáváme se k dalšímu faktoru oblíbenosti těchto milých pokojovek. Je jím naprostá jednoduchost množení. Každého jistě potěší, když si může sám svojí vlastní květinu namnožit a vypěstovat si od samého počátku nové květiny, které se mohou stát třeba pěkným dárkem pro své blízké. Způsob množení je vegetativní, to znamená, že semena při něm nehrají žádnou roli. Nový jedinec se získá z části rostliny matečné. Konkrétně u fialek je to list, ze kterého vyroste nová rostlina.Nepotřebujete žádné speciální pařníčky nebo kryty. Odtržený list i se stonkem ochotně koření ve sklenici s vodou nebo jednoduše zapíchnutý do květináčku se zeminou. Asi po osmi týdnech se na bázi řapíku začnou tvořit mladé rostlinky.Mladý trsíček můžeme nechat růst, jak je nebo, pokud chceme sazeniček více, dají se od sebe opatrně oddělit a samostatně rozsadit.

Postup množení:

1.odebereme vyvinutý zdravý list

2.řeznou plochu listu ošetříme stimulátorem

3. list vysadíme pomocí kolíčku

4. vysazený list přitlačíme

5. mladá rostlinka se ukáže asi po osmi týdnech

Třetím důvodem proč jsou fialky tak oblíbené, je jednoduchost pěstování, přesto i zde musíme dodržet určité pěstitelské zásady. Jak je to možné, že někomu fialky rostou v bytě nádherně a nedělá pro to skoro nic a někomu se nedaří ať dělá, co dělá…Vysvětlení je jednoduché - největším úskalím je voda. Mnohem lepší je nechat fialku několikrát vyschnou, než ji přelít !!! Rostlina je velmi náchylná na houbové choroby a v mokru jim snadno podlehne.

Rady a doporučení

Mezi nejčastější choroby těcto květin patří odumírání rostlin ( Phytophthora spp., Rhizoctronia solani ). Choroba se šíří směrem od kořenového krčku na jednotlivé listy. Přestože rostlina zpočátku vypadá zdánlivě v pořádku , pozorujeme vadnutí nejprve spodních listů, které postupně hnijí, zavadávají a dají se snadno oddělit od rostliny. Choroba přechází i na kořeny, rostliny pak celkově zaostávají v růstu, vadnou postupně odumírají, mnohdy se celá rostlina při uchopení úplně odpojí od zeminy. Vyplatí se proto pěstovat rostliny ve vydensifikované zemině. Při zjištění prvních příznaků napadení je možné provést zálivku přípravkem Previcur 607LS, případně Merpan.

Protože původců hniloby kořenového krčku je většinou několik ( Pythium sp., Phytophthora spp., či Rhizoctonia solani) a na každého působí jiný přípravek, je nejvhodnější volit pro zálivku směs obou doporučených fungicidů.

Lépe než do květináče, je zalívat fialku spodem – do misky.Další velkou chybou, zejména majitelů suchých bytů v panelových domech je mlžení. Mnoho pokojovek toto vyžaduje, ale fialka ne!!! Její chlupaté listy velmi pomalu osychají a kromě nákazy plísně vznikají na listech i nevzhledné skvrny z vodních usazenin. Fialku nemáčíme, ani v případě, že je zaprášená, prach odstraníme jemným štětečkem. Fialku také nikdy nepřehnojujeme, vysoký obsah solí v roztoku nesnáší. Dávku volíme vždy nižší a pečlivě dodržujeme koncentraci.

Foto autorka textu.