TRELÁŽE, ZÍDKY A DĚLÍCÍ STĚNY

Tyto vertikální prvky zahradní architektury mají rozdílný účel a funkci. Podle toho by se k nim také mělo přistupovat, a to jak při samotném založení, tak i při následné volbě doplňkových rostlin.

A/ Začneme dělícími stěnami.

     Co to vlastně je a v jakém případě je použít? Dělící stěny mají svůj největší význam v menších a zejména čerstvě založených zahradách. Po založení působí každá zahrada „prázdným“ dojmem a o nějakém soukromí si můžeme zatím nechat zdát. Právě v tomto případě je dělící stěna báječným pomocníkem. Předně vycházíme z toho, že vitalita a rychlost růstu popínavých rostlin si jen tak s něčím nezadá. Schopnost vytvořit v jednom roce 3-4 metrové výhony je úžasná a jen na nás je ji využít. Vedle místa, kde plánujete zahradní posezení, vyberte směr, který chcete nejvíce odclonit od zvědavých pohledů a předělte jej dělící stěnou. Stěnu můžete jednoduše vyrobit ze dřeva, případně ji koupit. Z důvodu lepšího uchycení popínavek, dejte přednost těm výrobkům, které nejsou zcela hladké, ty nejlepší mají část tvořenou mřížkou. Každý výrobek si ale můžete doma doladit napnutím silného drátu mezi dvě očka. Dráty by měly být taženy cca 40 cm od sebe. Pro druhy jako je zimolez (Lonicera) je tento způsob vertikálně tažených drátů dokonce lepší než dřevěná mříž, růže naopak vyžadují dráty tažené vodorovně, pak daleko lépe kvetou.

B/ Zídky, nejrůznějšího provedení

     mají svůj význam zejména v případě terasování svažitého pozemku. Zídka zděná umožňuje osázení pouze na jejím vrcholu. Ve většině případů vypadá lépe, je – li zídka porostlá vegetací. Zjemní se její kontury a lépe zapadne do okolního prostředí. Na takovou zídku se nejlépe hodí nízký plazivý skalník (např. Cotoneaster dammeri, C. salicifolius), plazivé kultivary jalovce (Juniperus horizontalis), velmi pěkné jsou i plazivé růže (Rosa ´Snowcarpet´, ´Max Graf´), za účelem úplného pokrytí zídky bujným zeleným porostem je dobrou volbou přísavník pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia), dalším příkladem zídky je zídka na sucho ložená. Sestavuje se z kamenů na sebe kladených bez použití malty či jiného pojivého materiálu. Nejlepším materiálem je přirozeně placatá opuka nebo břidlice. Tyto zídky jsou velmi dekorativní, mohou ohraničovat vyvýšený záhon, případně mohou stát samostatně v zahradě. Jejich tvar nemusí být rovný, naopak velmi dobře vypadají suché zídky vedené ve zvlněných křivkách. Díky způsobu jakým jsou postaveny nemohou být tyto zídky příliš vysoké, optimální výška je do 1 metru. Jejich plná krása vynikne až s osázením. Tyto zídky jsou v podstatě vertikální skalkou a spolu s polštáři pestrých skalniček tvoří nádhernou podívanou. Musíme pamatovat na to, že suchá zídka se osazuje již při výstavbě a rostlinný materiál musí být připraven stejně jako zásoba kamenů. V místě, kam přijde skalnička, vynecháme menší kámen a vzniklou mezeru vyplníme kvalitní zeminou. Vhodným materiálem pro výsadbu budou suchomilné druhy, např. plamenka (Phlox subulata), rožec (Cerastium), netřesk (Sempervivum), rozchodník (Sedum), aj. Suchou zídku, která ohraničuje vyvýšený záhon není problém zalévat, protože pouze jedna strana je pohledová, druhá tvoří stěnu záhonu a přímo sousedí se zeminou. V tomto případě můžete použít téměř jakékoliv druhy dostupných skalniček, s tím, že přihlédnete k nárokům jednotlivých druhů na světelnou expozici. Pro suchou zídku, která je vedena samostatně v prostoru jako dekorační prvek volte uvedené druhy snášející sucho. Pokud není suchá zídka v dosahu postřiku závlahy, nezapomínejte ji pravidelně kropit hadicí.

C/ Treláže z latí

     představují v podstatě formu dělící stěny, ovšem v té nejjemnější a nejdekorativnější formě. Treláže jsou mříže, vyrobené z jemné laťoviny, která je skládána vodorovně nebo na koso a usazena v pevném rámu. Podle velikosti ok, které latě tvoří, usazení latí a masivnosti rámu se obvykle stanovuje i cenová hladina výrobku. Čím hustší oko, pevnější spoj latí a masivnější rám tím je mříž dražší. I když se mříž může jevit jako příliš vzdušná a nevhodná pro ochranu soukromí před okem zvědavce, je nejvhodnější tam, kde dává majitel přednost zeleni jako přirozené hradbě. Popínavé rostliny velice ocení pevnou oporu pro počáteční růst a treláž snadno takovou pomoc poskytne. Na doplnění treláží se nejlépe hodí subtilnější rostliny s menší bujností růstu. Ideální je např. plamének (Clematis). Pěkné jsou i popínavé letničky, jako vilec šplhavý (Cobaea scandens), černooká Zuzana (Thunbergia alata), kvamoklit laločnatý (Quamoclit lobata), hrachor vonný (Lathyrus odoratus, asarina (Asarina erubescens). Případně můžeme trvalky a letničky najedné treláži zkombinovat.

Foto autorka textu