RUKOVĚŤ ZAHRÁDKÁŘE - BOTANICKÉ PESTICIDY ( 2 )

Pokračování 1. dílu článku, 1. díl najdete  ZDE http://www.telereceptar.cz/rukovet-zahradkare-botanicke-pes-s2991CZ

3. A jaké jsou možnosti u nás ?

Pojďme si tedy představit alespoň ty nejdůležitější komerčně vyráběné přípravky pro zahrádkáře, drobné pěstitele a ekologické zemědělce.

3. 1. Pyretrum

Ačkoliv chryzantémy jsou velmi zajímavá skupina rostlin, o které by se dalo psát velmi dlouho, využití pro extrakty proti hmyzím škůdcům našly především dva druhy z této početné rodiny; Chrysanthemum cinerariifolium (Trevir.) Vis. – řimbaba stračkolistá a Chrysanthemum coccineum Willd. – řimbaba šarlatová (čeleď: Asteraceae).

Řimbaba stračkolistá je vytrvalá, 20-50 cm vysoká rostlina s bílými květy. Pochází ze Středozemí u nás místy zplanělá nebo v zahrádkách pěstovaná jako okrasná rostlina.

Řimbaba šarlatová pochází z horských luk Kavkazu. Štíhlé a slabě olistěné stonky nesou jednotlivé úbory tvarem i velikostí připomínající kopretinu. Původní barva paprsků byla v růžových odstínech, nicméně dnes můžeme najít plno zahradních odrůd s květy rudými, červenými, jednoduchými i plnokvětými.

Pro výrobky z obou zmíněných řimbab se vžil název pyrethrum. Je to název, který se dostal jak do jmen samotných rostlin (syn. Pyrethrum sp.), tak i do jmen účinných látek z nich získaných. O insekticidním účinku řimbab se ví velmi dlouho. Po staletí se v Dalmácii pěstovala C. cinerariifolim a vyráběl se z nich takzvaný dalmatský prach, později japonský prach. Ve východní Evropě a na Kavkazu se nezávisle vyráběl z rostlin C. coccineum takzvaný kavkazský neboli arménský prášek proti hmyzu. Tyto prášky či prachy nebyly nic jiného, než čerstvě usušená, rozemletá a přesetá drť z výše uvedených rostlin.

V Evropě se použití těchto prášků osvědčilo za napoleonských válek, kdy byly tyto výrobky používány vojáky pro likvidací vší a blech. Především kavkazský prach byl od roku 1828 oficiálně používaný vojáky k likvidaci těchto nežádoucích parazitů, tehdy velmi rozšířených. Dalmátský prášek proti hmyzu se začal vyrábět v Jugoslávii a později v Japonsku a od roku 1840 se stal vážnou konkurencí kavkazskému prachu. Záhy se objevil i první extrakt, jako insekticid a od roku 1851 se začal komerčně prodávat jako extrakt z pyrethra. Z Evropy se v roce 1876 dostal kavkazský prach do USA a do Japonska kde našel své bohaté uplatnění.

Extrakty z řimbab obsahují celou řadu účinných látek, z nichž nejvýznamnější je skupina pyretrinů (pyrethrin, cinerin a jasmolin) – v květech jich je 0,5-1,3 %. Přírodní pyretriny jsou vysoce účinné a patří mezi nejrychleji účinkující hmyzí jedy. Účinkují na hmyz okamžitě, jako kontaktní jed. Působí na nervovou soustavu, kdy přeruší její funkci a hmyz tak okamžitě paralyzují.

Přípravky na bázi extraktů z rostlin Chrysanthemum cinerariifolium a Chrysanthemum coccineum teprve znovu nacházejí své místo na evropském trhu. Prodávané jsou extrakty samotné nebo ve směsích s některým z dalších rostlinných insekticidů.

Přípravky: U nás se můžeme setkat s několika přípravky na bázi extraktů z chryzantém, např. Perfect plant insecticide, Raptol, Spruzit. Přípravky jsou registrovány především pro pokojové rostliny proti molicím, třásněnkám, mšicím, sviluškám, červcům a puklicím (účinkují však i proti dalším škůdcům). Aplikují se postřikem do skanutí z listů, obvykle v koncentracích 0,5-2% (podle formulace přípravku). Všechny přípravky na bázi pyretrinů účinkují spolehlivě jako kontaktní jed. Je proto nutná velmi dobrá aplikace, aby škůdce byl zasažen kontaktně. Pyretriny se velmi rychle v přírodě odbourávají a proto je potřeba postřik podle potřeby zopakovat. Aplikaci je nejlépe provádět za podmračeného počasí anebo navečer. Pokud přijde déšť déle jak za 3 hodiny, nesnižuje se tím účinnost, neboť pyteriny účinkují okamžitě.

3. 2. Azadirachtin

Ve své domovině je Azadirachta indica Juss. lidově pojmenována Neem a pod tímto označením je často prodávaná i u nás. Je to strom až 30 m vysoký, který pochází z oblasti jihovýchodní Asie, Pákistánu, Srí Lanky, Thajska, Malajsie a Indonésie. Odtud byla postupně rozšířena do centrální a jižní Ameriky a Afriky. Tato rostlina je ve své domovině, tedy v Indii, považována za jednu z nejúčinnějších léčivek. První doklad o jejich léčivých účincích je zaznamenán již v Sanskritských spisech, starých více jak 4 000 let. Čaje, odvary a různé extrakty, které se z ní vyrábí, mají virostatické, antimikrobiální, fungicidní, antibakteriální, antipyretické, antiinflamotorické, analgetické a imunitu povzbuzující účinky a staly se základními účinnými komponenty při výrobě některých léků a hygienických prostředků.

Objevení insekticidního účinku se datuje do 20. let minulého století. Tenkrát napadli úrodu v jedné části Indie sarančata stěhovavá. Během krátké doby sežrala veškerou úrodu i vegetaci, kromě stromů A. indica. Na základě této skutečnosti byl započat výzkum na této rostlině, s cílem objasnit obsah a složení biologicky aktivních látek a jejich možných účinků. Bylo tak objeveno několik desítek látek obsažených v kůře, plodech a listech, které vykazují insekticidní účinnost (např.azadirachtin, salannin, meliantriol, nimbin a nimbilin a další limonoidy).

Prozatím nejznámější a nejprozkoumanější z těchto látek je azadirachtin, který je pokládán také za neúčinnější regulátor hmyzího růstu. Je obsažen ve všech částech rostlin, ale nejvíce je koncentrovaný v semenech. Azadirachtin má molekulární strukturu podobnou struktuře molekuly hmyzího hormonu ekdysonu. Hlavní účinek azadirachtinu je, že blokuje vylučování hormonálních látek, čímž způsobuje nezvratné vývojové poruchy hmyzu a následnou smrt. Kromě toho azadirachtin spolu s dalšími limonoidy způsobují u dospělců poruchy při páření, neplodnost nebo snížení plodnost, účinkují také protipožerově (tj. zabraňují žíru larev i dospělců a tím snižují významně poškození rostlin) a i jako repetenty.

Přípravky: V současnosti je celá řada komerčně vyráběných rostlinných insekticidů na bázi azadirachtinu. Nejvíce se jich vyprodukuje v samotné Indii a v USA. U nás je možné koupit německý přípravek NeemAzal-T/S, který obsahuje 1% azadirachtinu. Je to výrobek, který je oficiálně povolen v EU do systému biologického zemědělství. Používá se jako 0,5% roztok, nebo v dávce 1,5-2,5 l /ha proti mšicím a mandelince bramborové. Velmi dobře účinkuje i proti housenkám motýlů (jako je např. bělásek zelný a řepný, můra zelná, zápředníček polní, bekyně atd.), proti svilušce chmelové, molici skleníkové).

Všechny přípravky na bázi extraktu ze semen A. indica účinkují velice dobře na juvenilní vývojová stádia škůdců (tedy na housenky, nymfy a larvy). Aplikovat se mohou standardním postřikem a to brzy ráno, za podmračeného nikoliv však za deštivého počasí anebo navečer. Důležité je, aby škůdce snědl část potravy s účinnými látkami. Stačí velmi malé množství, aby došlo k nezvratným změnám v jeho organismu, které končí v období svlékání, tj. mezi jednotlivými vývojovými instary, smrtí. U dospělců mohou přípravky fungovat repelentně, mohou snižovat plodnost a významně snižují poškození žírem (protipožerový účinek). Takže pokud budete provádět postřik například proti mšicím, budou se kolonie zmenšovat pozvolna, neboť dospělci zůstanou na rostlinách. Nicméně dospělci přestanou sát a jejich plodnost se významně sníží. Dospělci budou hladovět až nakonec zemřou hlady, což může trvat i několik dní. Stejně tak například postřik proti mandelince bramborové bude účinný proti larvám. Dospělci na poli zůstanou, ale jejich žír bude minimální anebo dokonce odletí vyhledávat novou potravu. Není tak nutné dělat další zbytečné postřiky (což je z psychologického hlediska pro mnohé pěstitele těžké).

3. 3. pongam, karanjin

Další rostlina s významným insekticidním a i fungicidním účinkem je Pongamia glabra Vent. (syn. P. pinnata (L.) Pierre., Derris indica Lamk.) z čeledi bobovitých. Stejně jako A. indica i tato rostlina pochází z indického kontinentu. Ve své domovině, která čítá kromě Indie také Srí Lanku, Bangladéš a Malajsii, patří květy, listy, semena i plody z tohoto stromu mezi oblíbené léčivky. Především olej ze semen je hojně používán. Mast z něho vyrobená se používá při léčbě kožních nemocí a revmatických obtížích. Vnitřně, se užívá jako stomachikum k podpoře trávení a cholagogum. Prach z rozemletých semen se používá pro usnadnění vykašlávání při bronchitidě a černém kašli a jako tonikum Těstem ze semen se natírají bolestivé svaly při revmatických potížích. Nálev z listů je užívaný při lehčí formě revmatismu, kašli, šťáva z listů se používá na herpesy a vyrážky, šťáva aplikovaná jako obklad je vhodná pro léčbu parazitických kožních nemocí. Čerstvá kůra je aplikovaná při zvětšení slezin, jako svíravý prostředek při léčbě hemoroidů. Kůra z kořene obsahuje hořký alkaloid, který je používán lidmi Guimaras z ostrova na Filipínách jak prostředek na vyhnání plodu. Antiseptická šťáva z kořene je používaná při bolestivých vředech. A tak bychom mohli pokračovat dál.

V ochraně rostlin jsou používány alkoholové extrakty především z listů a plodů. Tyto extrakty mají insekticidní, protipožerové a repelentní účinky. Nicméně stejně jako u azadirachty i u pongamie našel největší uplatnění olej ze semen. V Indii se olej ze semen velmi často používal do lamp jako náhražka petroleje.

Insekticidní a fungicidní účinky byly objeveny v 60. letech minulého století. Účinná látka, karanjin, byla izolována v roce 1976 a zároveň byla odzkoušena její biologická účinnost na housenkách blýskavek (Spodoptera litera). Karanjin patří do skupiny flavonoidů kde spolu s dalšími furanoflavonoidy tvoří podstatnou a důležitou součást oleje, která je odpovědná za insekticidní a fungicidní účinky.

Přípravky: U nás se můžeme setkat s několika přípravky na bázi oleje ze semen P. pinnata. V tomto případě to jsou také první rostlinné pesticidy, které byly vyvinuty a jsou i vyráběny v ČR. Prozatím jsou registrovány 2 přípravky RockEffect, který se používá na zvýšení odolnosti rostlin proti škůdcům (např. mšicím, molicím, sviluškám) a proti houbovým chorobám (např. plísni šedé, padlí na angreštu atd.). Velmi účinný je proti mšicím, molicím a sviluškám, kde se uplatní kromě jeho přímého insekticidního účinku také účinek antiovipoziční a repelentní. Jednoduše řečeno; pokud budete stříkat s olejem preventivně, například pokojové rostliny trpící na uvedené škůdce (fuchsie, ibišek, papriky, okurky…), rostliny budou škůdce odpuzovat a ti nebudou na rostliny klást vajíčka. Navíc je tento přípravek účinný i proti některým houbovým chorobám, takže jedním postřikem ochráníte rostliny jak proti škůdcům, tak proti houbovým chorobám. Aplikace se provádí postřikem nejlépe 1-2% roztokem a to do skanutí z listů (pro dobrou účinnost je nutná dobrá aplikace). Přípravek lze použít i na postřik ovocných stromů proti přezimujícím škůdcům (nejlépe 3% roztok). Přípravek je registrován do jádrovin, peckovin, chmele, angreštu, konifer, rajčat, okurek a okrasných rostlin. (Jako raritu a malou perličku nakonec. Jedni moji známí použili přípravek i proti vším u svých dětí a podle jejich slov s výbornými výsledky.)

Druhý přípravek SYMFONIE lesk 3 v 1 je již namíchaný přípravek, který je určen především pro pokojové rostliny. Významně zvyšuje jejich lesk a zanechává na rostlinách ochranný film proti chorobám a škůdcům. Navíc obsahuje i listové hnojivo.

Oba přípravky patří mezi velmi oblíbené u zahrádkářů a to nejen kvůli jejich příznivé ceně.

http://www.agrocs.cz/zahradni-divize/produkty/agronatura/

Pokračování tohoto článku do 3. dílu najdete ZDE : http://www.telereceptar.cz/rukovet-zahradkare-botanicke-pes-s3000CZ