ŘEZ KEŘŮ

Řez keřů patří mezi důležité faktory péče o listnaté keře. Výraznou měrou ovlivňuje nejen kvetení, ale zejména celkový vzhled a tím i estetické působení dřeviny.

Řez není nijak uniformní záležitost a jen některá pravidla jsou shodná pro všechny skupiny keřů. Podle toho, jakým způsobem budeme řez provádět, můžeme keře rozdělit do několika kategorií. Kromě toho, je způsob řezu ovlivněn i stářím dřeviny a způsobem jejího využití. Jinak budeme postupovat u keřů mladých, jinak u přestárlých. Naprosto odlišně se bude tvarovat živý plot, dělící stěna nebo solitéra.

Podíváme se alespoň na nejdůležitější zásady řezu okrasných dřevin z hlediska praktického využití:

Řez po výsadbě

Pokud si z jara nebo na podzim přinesete nový keř, je vhodné jej po výsadbě řezem lehce upravit. Ne vždy mají totiž výpěstky ideální tvar. Zejména, pokud má keř jen jeden nebo několik málo výhonů, pomůžeme mu k pěknému rozvětvení tím, že výhony zakrátíme ve výšce 20 cm od země nad nějakým pěkně vyvinutým očkem. Slaboučké nebo polámané výhonky odstraníme u země úplně.

Udržovací řez

Následující pravidla jsou velmi obecná a platí téměř pro všechny skupiny keřů. Z keřů odstraňujte větve, které jsou poškozené, slabé nebo nemocné. Stejně tak pryč přijdou i větve, které se kříží, nebo naopak rostou nevhodným směrem, třeba do okna, nebo do cesty. Tento řez je nejlépe provádět v době vegetačního klidu a větší rány ošetřit stepařským voskem nebo stromovým balzámem.

Řez podle jednotlivých skupin keřů:

1, keře hustě rostoucí – pámelník, tavolník, zákula, dřišťál.

Tyto keře jsou specifické tím, že tvoří velmi husté keře se spoustou slabších výhonků. V podstatě na nich žádný způsob řezu ani neuplatňujeme. Pokud bychom se snažili keř prosvětlit tím, že z jeho středu odřežeme od země část výhonů, bude to jednat velmi pracné a také tím keři spíš uškodíme, než pomůžeme Tím, že přijde o část svých větví, ztratí svůj kompaktní tvar a snadno s e rozklesne do stran. Keř řežeme až ve chvíli, kdy je příliš starý a plný suchých větévek, ztratil tvar a spodní části větví jsou holé a přestali obrážet. Poté přistoupíme k radikálnějšímu řešení, které spočívá v tom, že celý keř seřízneme asi v10-20 cm výšce nad zemí, vybereme jen nejlepší a nejsilnější výhony a ostatní uřízneme těsně u země. Z ponechaných výhonů vyrazí silné mladé pruty, které velmi rychle dorostou do své výšky. V případě, že nechce mít místo ani chvilku „holé, můžete toto zmlazovací opatření provést na poloviny nebo na třetiny – tím, že každý rok se odstraní jedna část keře.

2, řez keřů s malebným charakterem růstu – magnolie, vilín, japonský javor, javor tatarský, javor ginnala, pěnišník, azalka.

Keře spadající do této skupiny poznáme na první pohled podle toho, že svým habitem připomínají spíše malé stromky. Většinou tvoří jeden nebo menší počet hlavních kmenů, které se pěkně větví do stran.  Pravidla pro jejich řez jsou velmi jednoduchá, protože nejlepší co pro ně můžeme udělat je, neřezat je vůbec. V průběhu jejich života je pouze korigujeme udržovacím řezem. Pamatujte si, že čím jsou tyto keře starší, tím jsou malebnější.

Řez keřů podle doby kvetení:

Keře kvetoucí na jaře a začátkem léta – krásnoplodka, trojpuk, zlatice, kolkvície, pustoryl, meruzalka, šeřík, vajgélie

Tyto keře nemají ani rozkladitý růst, ani netvoří velké množství slaboučkých proutků. v podstatě sem ale spadá vůbec asi největší množství druhů.

U těchto keřů nám jde o to, aby byly stále krásné a dlouho a bohatě kvetly. Důležitým opatřením je tedy odstranění těch nejstarších výhonů těsně nad povrchem půdy. Řez provádíme zpravidla každé 3 roky a to po odkvětu dřeviny.
Řez pro podporu kvetení, můžeme provádět i jiným způsobem, pokud se na staré větvi objeví dlouhý, silný mladý výhon, je možno tuto starou větev také zkrátit za tímto mladým výhonem. Veškerá síla pak půjde do mladého výhonu a ten se bude v průběhu let dobře vyvíjet. Dlouhý a nerozvětvený výhon je dobré zakrátit na 1/3 až ½ jeho délky. Výhon rozvětví a ponese mnohonásobně větší počet velkých a krásných květů.

Rhododendron

Spiraea

Tento řez je nejcharakteristější svou dobou provedení, kterou je únor nebo březen. Zejména komuli řežeme dosti silně, jedině tak ji totiž donutíme k vytvoření bohatých květních výhonů. Nejlepší je seříznout všechny pěkné výhony se 2-3 očky ve výšce 20cm od země. Dřevina velmi rychle obráží a za jeden rok je schopná vytvořit i dvoumetrové výhony.  Ořechoplodec zase rád vymrzá a proto se mu snažte vybírat teplejší chráněné lokality. Pokud omrzne, regeneruje velmi dobře (podobně jako komule) po hlubokém seříznutí.