DUBNOVÁ ZELENÁ PORADNA PANÍ DUŠKOVÉ

Odumírání větví jehličnanů vlivem houby Kabatina thujae

Šupinové lístky se nejdříve zbarvují žlutohnědě až červeně, později hnědnou celé větvičky i větší větve. Nemocné části větví jsou ostře ohraničené od zdravých. Na šupinových lístcích i na odumřelé kůře se tvoří četné oválné, černě zbarvené plodničky. Dispozici k chorobě zvyšuji nedostatečná výživa vápníkem a hořčíkem. Napadány jsou různé druhy Thuja a dále pak Chamaecyparis a Cupressus. Ochrana spočívá ve vylepšení výživy vápníkem a hořčíkem a ošetření přípravky Dithane M 45 ve 14 denních intervalech v měsících červenec až říjen.

Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus)

Nelze přehlédnout obloukovitě vykousané okraje listů, především u azalek a rododendronů. Požerky působí brouci, kteří okusují nejen listy ale i kůru a poupata a to i u dalších kulturních rostlin( např. bramboříky, prvosenky, tisy aj. rostliny pěstované v humózních rašelinových půdách). Na kořenech pak škodí rohlíčkovité smetanově bílé larvy lalokonosce. Okusují kůru kořenového krčku a hlavních kořenů. U jedné rostliny najdeme i více larev. Silně poškozené rostliny mají světlé zbarvení, postupně vadnou a hynou. Dospělí brouci vykusují listy především v noci, jsou velmi plaší a ve dne téměř nepostřehnutelní. Velmi spolehlivá je likvidace larev vysazením parazitických hlísti (Heterohabditis meditis), které se zapravují do půdy formou zálivky. Teplota ošetřovaného substrátu nesmí klesnout pod 12C a musí být zajištěna dostatečná vlhkost substrátu. Hlístice napadají velmi aktivně larvy brouků a tak zastavují reprodukční cyklus škůdce. Hlístice se dodávají v množství 5 nebo 50. Balení s obsahem 5 mil hlísti je určeno na množství 10 l vody a na ošetření asi 10 m2.

Mšice švestková ( Hyalopterus pruni)

Škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří velmi početné kolonie. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst a dřevo špatně vyzrává. Produkují velké množství medovice, v důsledku toho jsou pak listy pokrývány černí. Nezanedbatelný je i přenos virových chorob, především šarky, sáním těchto mšic. Letní generace mšice švestkové žijí na rákosu, ze kterého se na sklonku léta vracejí zpátky na peckoviny.Mšice bodláková patří mezi další škůdce peckovin, její letní generace se vyvíjí na hvězdicovitých rostlinách ( bodlák, pcháč, heřmánek, rmen, starček, kopretina) a nebo na některých brutnákovitých (hadinec, kostival). Přezimují pak zimní vajíčka na slivoních. K ošetření se používá Pirimor 50 WG nebo Mospilan 20 SP.

Zasychání listů od špiček

Pěstitelé přicházejí během zimního období do poradny s ukázkou listů, na kterých jsou různě velké seschlé skvrny, vycházející většinou od špiček listů, listy postupně žloutnou a opadávají.Většinou se jedná o fyziologické poruchy, které se projevují především v přechodných obdobích, začátkem jara a koncem podzimu. Většina pokojových okrasných rostlin pochází totiž z oblastí tropů a subtropů a proto velmi špatně snáší naše roční sezoní změny. V bytech se mění teplota vzduchu a vlhkost, především v souvislosti s topením, dále se snižuje také intenzita a délka osvětlení. Nejčastější závadou je však nadměrná zálivka v zimním období a dokonce i přehnojování.

Tak velmi často dochází k úhynu kořenů a tím ke žloutnutí a opadu listů. Suchý vzduch a přemokření pak vyvolává zasychání listů od okrajů. Především tedy v zimě bychom měli dopřát rostlinám co nejvíce světla a místo vydatných zálivek se v některých případech omezit pouze na rosení.

Udržet pokojové rostliny v dobré kondici po dlouhá léta však vyžaduje znalost nároků jednotlivých druhů na prostředí a jejich důsledné dodržování.

Vychytávka

Není nad vlastní brambory

Pěstovat si vlastní brambory představuje neopakovatelný požitek, kdy vytáhnete nať, opatrně rozhrnete brázdu a vysypou se vám do dlaní nádherné žlutavé čerstvé hlízy. Ty nedají ani práci se škrábáním, protože jejich jemná slupka se snadno oddělí pouhou rukou. Kdo říká, že brambory nepěstuje, protože jejich vypěstování je pracné a těch pár kilo si raději koupí, by měl někdy alespoň pár hlíz zasadit a určitě změní názor. Vypěstovat brambory a především rané odrůdy na vlastní zahrádce bych si troufla označit za nejsnadnější možnost pěstování ze všech ostatních zelenin. Význam má i jejich dietetická hodnota a rozsáhlá možnost využití, ale to věděli již dávno naši předkové

Brambory – zdroj zdraví

Proti bodnutí hmyzem – postačí vzít syrovou bramboru, rozkrojit ji a přidržet zhruba 30 minut na postiženém místě.

Pro regulaci střev – brambory dodávají tělu různé minerály a stopové prvky, které se do těla vstřebávají přes střevní stěnu. Díky tomu působí na střeva regeneračně.

Proti ječnému zrnu – brambory uvařené ve slupce smíchejte se žloutkem a troškou horkého mléka tak, aby vznikla kaše. Naneste ji na kousek látky , který necháte asi 20 minut působit na zavřené oči. Kůru je dobré opakovat 2-3x denně dokud příznaky nevymizí

Na svaly i proti kašli – rozbolavělé svaly na ramenou a za krkem uklidní a uvolní zábal z horkých neloupaných brambor, které se rozloží na kus látky a zabalí se ještě do papíru. Vytvořte váleček velký asi 13x25 cm a brambory uvnitř rozmačkejte. Přiložte na bolestivé místo a nechte působit asi čtvrt hodiny. Opakuje se 4-5x denně. Metoda pomáhá i proti kašli, zde se ale brambory přikládají na průdušky.

Na zklidnění psychiky – brambory zásobují mozek a nervy velkým množstvím živin, které zklidňují nervovou soustavu. Zásluhu na tom má především kyselina listová a vitamíny skupiny B. Z brambor získává lidský organismus také největší množství vitamínu C.

Jak srovnat žaludek – šťáva z nastrouhaných brambor dokáže spravit překyselený žaludek díky své schopnosti vázat přebytečné kyseliny. Zbaví tak nepříjemného pálení žáhy, říhání a nadýmání. Pomáhá léčit i žaludeční vředy.

Jak snížit tlak - k vysokému krevnímu tlaku se s přibývajícím věkem postupně dopracovává kde kdo. Tlak částečně snížit pomáhá odvar z bramborových slupek. V půl litru vody nechte svařit slupky ze 4 brambor po dobu 15 min. Scezené tekutiny pijte denně 1-2 šálky.