LEDOVÍ MUŽI ? KLIMA ZAHRADY MŮŽETE OVLIVNIT

 


















Každá zahrada má jiné klima, půdní podmínky a původní vegetaci, která musí být zohledněna stejně jako potřeby, záliby, zájmy a životní styl každé rodiny. Ačkoliv se naše republika rozkládá na relativně malé ploše, pro pěstitele jsou zcela rozdílné klimatické podmínky po několika kilometrech. Klima naší zahrady ale můžeme do jisté míry ovlivnit i sami.

Otevřená zahrada na rovině je vystavena silnému proudění vzduchu a vítr zde dokáže prolétnout velkou sílou. Na zahradě na větrné hůrce jen máloco spokojeně poroste. Vítr vysušuje půdu, ochlazuje vzduch a odnáší rostlinám malou vrstvu oxidu uhličitého, který potřebují proto, aby dobře rostly. Větrolam dokáže ale vítr zkrotit. 5 metrů vysoký strom zajistí 50 metrů závětří a rozptýleného větru. Za větrolamy se označují stromy či keře, kterým vítr nevadí, časté jsou například lísky, muchovníky, mišpule, rakytníky, svraskalé růže, ostružiny, maliny, účel splní i mnohé listnaté opadavé živé ploty. U větrolamů ještě pozor na jednu věc – pohyb studeného vzduchu, který postupuje z kopce dolů do údolí. Pokud mu postavíte do cesty větrolam, může se u vás na zahradě studený vzduch držet a v květnu s sebou přinášet mrazíky, které vytvářejí i v tuto pozdní dobu lokální námrazu.

Pozdní přízemní mrazíky jsou černou můrou každého pěstitele. Jak by ne, když máte zahradu osázenou a v polovině května se teplota dostává byť jen mírně pod bod mrazu! Takový mrazík jde často pásy a stává se, že část záhonu se poničí a druhá vydrží. Zde je dobrým pomocníkem vytvoření tzv. ochranné kulisy. Může to být živý plot, za kterým jsou rostliny ochráněny, ale stejnou službu udělá dřevěný plný plot. Pozdní mrazíky jsou charakteristické také pro zahrady v údolích či roklích, na jejichž dnu se usazuje právě studený a mrazivý vzduch. Samozřejmě velice dobrou ochranou proti pozdním mrazíkům je výsadba choulostivých rostlin do fóliovníku . Ten dokáže udržet teplotu o několik stupňů vyšší, než je venkovní a zabrání tak poškození výsadby.

Mikroklima naší zahrady nevědomky ovlivňujeme my sami. Přehoustlé výsadby stromů, kde vzduch nemá šanci proudit a sluneční paprsky se jen těžko dostávají má za následek enormní rozvoj houbových chorob, porůstání stromů a keřů mechem a lišejníkem. Nezbude, než vzít do ruky pilku a po způsobu drvoštěpa ze známé pohádky pustit slunce a vzduch do zahrady.

Naopak suché mikroklima ovlivníte vodní hladinou. Plocha hladiny jezírka by měla být minimálně osm metrů, ale čím větší bude plocha, tím bude vliv jezírka patrnější.Kvalitu vody ovlivníme předsazením malého záchytného jezírka, které zadržuje hrubé nečistoty z dešťové vody. Tomu napomáhají lekníny, kosatce a další vodní rostliny. Samospádem, přes suchý vodopád, se pak voda dostává do dolního hlavního jezírka.

Vysvětlení důležitých pojmů:

Jinovatka - nebo krystalická námraza je krystalický ledový potah pevných povrchů vznikající desublimací zejména při mlze a slabém větru za teplot nižších než −8 stupňů Celsia. Tvoří se například na trávě, na větvích stromů nebo střechách budov.Podmínkou pro vytváření jinovatky je ochlazení pevných těles pod bod srážlivosti. Pokud je tato podmínka splněna, vzniká pod bodem mrazu jinovatka, nad bodem mrazu rosa. Jinovatka není nebezpečná pro rostliny ani nepůsobí škody na elektrických vedeních.

Námraza - je atmosférický jev, který se projevuje vznikem ledových krystalů na povrchu objektů mrznutím drobných kapének vzdušné vlhkosti (mraků, mlhy apod.) při jejich styku s povrchem země, objektů nebo jiných předmětů o teplotě 0 °C a nižší nebo srážením (sublimací) vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu nebo předmětech, a to i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti.Nejvyšší pravděpodobnost vzniku námraz je při styku prochlazeného povrchu (0 až –4 °C) objektů s vlhkým vzdušným prouděním. Při teplotách pod –4 °C a nižších výrazně klesá možnost vzniku a při teplotách pod –12 °C námraza téměř nevzniká nebo je velice slabá.Námraza se hromadí na objektech jako stromy, stožáry či elektrická vedení a může vést k jejich poškození.

Přízemní mráz - je považována teplota vzduchu nižší než 0 °C v přízemní vrstvě do 2 m. Přízemní mráz se zjišťuje teploměrem umístěným 5 cm nad povrchem půdy.Jako mrazík meteorologové označují krátkodobé (několik hodin) snížení teploty vzduchu pod 0 °C při zemském povrchu během vegetačního období. Teplota ve vzduchu ve výšce 2 a více metrů je při mrazících obvykle vyšší než 0 °C. Přízemní mráz poškozuje mladé rostliny a rostliny citlivé na nízké teploty.

Foto autor textu.