KDYŽ SE ŘEKNE TABÁK (1)

Když se řekne tabák, většina z nás si nejspíš vybaví nekonečné plantáže velkolistých rostlin určených k pozdějšímu zpracování a výrobě dýmkového tabáku nebo cigaret. Tabák ale není jen ke kouření, některé druhy tabáku jsou velmi dekorativní a nádherně voní, neměly by chybět v žádném letničkovém záhonu.

Tabák (Nicotiana) je lilkovitá rostlina pocházející převážně z Ameriky, rod čítá asi 65 druhů. Svoje jméno získala díky alkaloidu nikotinu, který je obsažen v listech. Kromě nikotinu obsahují některé druhy tabáku i jiné, průmyslově využívané látky. Patří mezi ně například chlorofyl, anabasin, kyselina jablečná a citrónová. Květy druhů Nicotiana affinis a Nicotiana sandereae se díky své vůni používají v kosmetickém průmyslu, z rostlinných stvolů se získává celulosa, ze semen se lisuje olej, který je základní bází pro výrobu laků a fermeží.

Jako kuřivo se pro tabákový průmysl používají zejména druhy tabák viržinský (Nicotiana tabacum) a tabák selský (Nicotiana rustica). Spolu s objevením Ameriky roku 1492 se tabák začal pozvolna rozšiřovat i do ostatních částí světa. Dávno před Kolumbem jej ale žvýkali, šňupali a kouřili původní obyvatelé Ameriky od jihu až na sever. Do českých zemí se tabák dostal až později koncem 16 století za vlády císaře Rudolfa, který byl nejen mecenášem umění ale i milovníkem všech novinek. Stejně jako všechno nové, i tabák byl nejprve výsadou pouze bohatých. Pozvolně se nejen užívání ale i pěstování rozšiřovalo mezi lid. V jeho pěstování na větší ploše se u nás pokračovalo až do roku 1994.

Pěstování

Pěstování tabáku pro vlastní potřebu je zcela legální a vyzkoušet si je může každý. Pro naše podmínky se doporučuje vsadit spíše na tabák selský, protože oproti tabáku viržinskému je méně náročný. Semínka tabáku musíme předpěstovat za oknem nebo v pařeništi, s tím, že výsev semen bychom měly provést v období od konce února do konce března. Semena zasypeme jen velmi malou vrstvou prosátého substrátu, případně nezasypáváme vůbec, klíčí stejně dobře i na světle. Výsev by neměl být hustý, aby nedošlo k rozvoji houbových chorob. V průběhu předpěstování musíme vzešlé semenáčky přepíchat a rozsázet do samostatných květináčků, aby před výsadbou ven dobře narostly a zmohutněly. Na venkovní stanoviště přijde tabák až ve chvíli, kdy pomine nebezpečí pozdních mrazíků. Protože se jedná o poměrně statné rostliny, počítáme i s dostatečným rozestupem a sazenice sázíme nejlépe do řádků, do trojsponu s minimální vzdáleností 50 cm od sebe.

Obecně platí, že všechny druhy tabáku vyžadují plně osluněné stanoviště a lehčí záhřevnou půdu. V průběhu vegetace pamatujeme na pravidelné kypření a na zálivku. Pokud chcete kromě kuriozity zkusit i vlastní sklizeň kvalitních listů, bude zejména u selskéhho tabáku vhodnější odstranit květní stvoly. Není to ovšem podmínkou. Nebezpečí může představovat savý hmyz, protože v žádném případě nemůžeme přistoupit na chemický způsob likvidace. Zakročit ale musíme a to ihned jakmile zjistíme výskyt škůdce. Tabák si může pomoci sám a na odstranění nezvaného škůdce dobře zabírá koncentrovaný postřik odvarem z tabákových listů.

Listy jsou připraveny ke sklizni ve chvíli, kdy přirozeně ztrácejí svou zelenou barvu a začínají žloutnout. Sklízí se opatrným odlamováním od rostliny v průběhu slunného dne, kdy jsou úplně suché. Pro sušení volíme jen pěkné, čisté a zdravé listy. Po sklizni je musíme dobře usušit na suchém a teplém místě. Ideální je vzdušná půda, nebo podobný prostor. Listy se suší jednotlivě, navlečené na tenkém provázku. Poté co list důkladně proschne nastává fermentace. U virginského tabáku není fermentace nutná, na druhou stranu ale zajistí redukci nikotinu obsaženého v listech a požadovanou chuť. Fermentace představuje chemický proces, při kterém dochází v listech k mnoha precesům a přeměnám. V podstatě spočívá v tom, že suché listy opětovně zvlhčíme – jemně, pouze nad párou, a po určitou dobu je necháme v uzavřených sklenicích, bez nebo pouze s minimálním přístupem vzduchu, na teplém místě. Fermentační teplota by měla být okolo 30 st C. Z vlhých listů by se měla před počátkem procesu vyříznout silná středová žilnatina. Postupů a návodů na přesný postup se dá najít celá řada.

Posledním krokem je nařezání nebo rozdrcení listů, které zcela suché! skladujeme na temném a suchém místě v uzavřených sklenicích.

Tabáky pro parádu

K nejhezčím u nás pěstovaným tabákům patří jeden metr vysoký Nicotiana x sanderae s až 5 cm velkými květy v pestrých barvách. Charakteristickým znakem je jeho nádherná vůně, kterou si můžeme vychutnat zejména v podvečer a v noci, kdy je její intenzita silnější.

Tabák křídlatý (Nicotiana alata) je předchozímu druhu podobný, má o něco menší květy a dorůstá 40 cm výšky.

Tabák lesní (Nicotiana silvestris) kvete bíle a je z této trojice druhů nejvyšší, dorůstá do 1,5 metru. Jeho květy rovněž nádherně voní.

Pěstování

Okrasné tabáky jsou nenáročné letničky, nesmíme ale zapomenout na předpěstování sazenic ze semen doma. Přímý výsev je také možný, ale rostliny mají opožděný vývoj a kvetou později. Ven je stejně jako užitkový tabák vysazujeme až v druhé polovině května. Nejlépe vyniknou ve smíšeném záhoně spolu s jinými letničkami. Vzhledem k příjemné vůni bude ideální stanoviště poblíž okna ložnice, nebo jiné místnosti, kde se večer zdržujeme. Vysadíme je i vedle lavičky, odpočívadla nebo altánku. Květy můžeme i usušit a použít do voňavých pytlíčků nebo vlastních pot-pouri směsí.

Nicotiana sanderae Starshio Mix F1 Nicotiana sanderae

Foto autorka textu