STROMY V KRAJINĚ

Stromy jsou nedílnou součástí kulturní krajiny. Již v dávné minulosti byly vysazovány s cílem dotvářet její ráz. Charakter zeleně přispívá velkým dílem k rázu krajiny. Zemědělskou krajinu promění k nepoznání aleje , stromořadí zdůrazňují délku až na obzor, majestátné osamocené stromy dodávají krajině patřičný rozměr. Symbolika stromů se promítá do lidových zvyků. Kdo by neznal životní sílu mládí v podobě třešňové větvičkou utrženou 4. prosince. Tolik očekávaný příchod jara je zase spojen se stavěním májek, líbáním pod rozkvetlou třešní, nebo s velikonoční pomlázkou. Život člověka i stromu se propojuje při narození dítěte výsadbou mladého kmínku. Je celá řada pověstí o člověku zakletém do stromu. Stromy se s oblibou vysazovaly na hranicích pozemků. Jejich dlouhověkost a pevné zakořenění neomylně a přesně vytyčovaly hranice panství. Lidé vnímali stromy jako svědky důležitých smluv. Nad podpisem mnohých středověkých listin můžeme nalézt slova „sub tilia – ante eclesiam“ (pod lipou – před kostelem).

Nabízí se otázka, zda stromy do krajiny doplňovat a vysazovat i v dnešní době? Rozhodně tam patří, ale pozor na neuvážené bezmyšlenkovité vysazování. Než přikročíme k výsadbě, musíme nejprve zvážit, jaký druh stromu vysazovat. Pokud chceme roztříštit monotónní prostor a vytvořit ochranu optickou nebo ochranu proti větrům, můžeme se rozhodnout mezi stromem listnatým nebo jehličnatým. Vzhledem k okrasnému významu není v takovém případě vhodné sázet strom ovocný, který vyžaduje daleko větší péči. Naopak při ohraničení či zvýraznění cesty, je na našem rozhodnutí, zda použijeme stromy okrasné nebo užitkové. Vždy je ale nutné představit si, jak bude strom v dospělosti velký. Přehoustlé výsadby působí dojmem neupraveným až zanedbaným. Daleko častěji je ohrožují choroby a škůdci a často padnou za objeť silným větrům, kterým vytvářejí neprodyšnou plochu. Stromy, které nemají patřičný prostor jsou většinou zdeformované, zakrslé. Ztrácejí tak svoji majestátnost a působí politování hodně. Velkým nešvarem při sázení stromů je i tzv. podsadba. V praxi vidíme břízy vrostlé do borovic, doplněné propletencem akátu. To už lze považovat spíš za barbarství a falešnou lásku k přírodě, protože stromy živoří a nejsou pro potěchu oka ani duše. Bohužel takoví rádoby milovníci stromů tuto zrůdnost nevidí nebo nechtějí vidět a odstranění nevhodného stromu berou jako neúctu k přírodě. Dalším rizikem při výsadbě sotva viditelného proutku může být po několika letech ohrožení domu. Kořeny vrůstají do základů, které takto silně naruší, ačkoliv na první pohled nemusí být nic patrné.

Jak správně stromy vysazovat?

Stromky s volnými kořeny (tzv. prostokořenné) jsou sice cenově dostupnější, je zde ale riziko, že kořeny budou poškozené, nebo je sami poškodíte při transportu a stromek se pak neujme. Prostokořenné stromky je nutné před sázením namočit do vody. Další možností jsou stromky prodávané s balem zeminy, který je zabalen do speciální textilie, ale ani takový stromek se nemusí stoprocentně ujmout. Nejjistější bývá kontejnerová sadba stromků.

Zeminu na místě sázení stromku je potřeba prokypřit. Samotná jáma na stromek by měla mít hloubku alespoň 50 a šířka by měla být 1,5x větší než kořenový bal.Mladý stromek bude potřebovat opěrný kůl pro vyvázání. Takový kůl bude chránit stromek před zlomením a jiným poškozením. Protože strom na začátku svého růstu bude potřebovat dostatek živin vyplatí se vyplnit dno vykopané jámy vyzrálým kompostem. Stromek s kořenovým balem se umístí do jámy a na kořeny se nasype směs kompostu a ornice. Vyplatí se zeminu přesypávat po vrstvách, které důkladně prolíváme vodou. Nakonec stromek ještě důkladně zalijeme.

Nakonec stromek přivážeme k opěrnému kůlu a kmínek opatříme ochranou proti okusu zvěří.