CO S PŘEBYTKY ZELENINY?

V září zeleninová úroda vrcholí. Okurky, rajčata, cukety, řepa, celer, všeho je najednou hodně. Na jednu stranu je to fajn, na druhou stranu tak trochu i starost co s tím. Zelenina, kterou lze dobře skladovat najde své místo ve sklepě. Naopak zelenina a bylinky, které dlouho nevydrží, vyžadují pečlivé zpracování. Co zmůžeme, sníme čerstvé. Sezónní zelenina a ovoce představuje pro naše tělo elixír a patří k těm nejpřirozenějším složkám potravy. Pokud máte po ruce vlastní čerstvé plody, vždy jim dejte přednost před kupovanými exoty ze supermarketu.

Co se vyplatí skladovat?

V první řadě jsou to určitě brambory pozdnějších odrůd. Pokud jsou špinavé a obalené bahnem, měli bychom je před skladováním dobře omýt nejlépe hadicí proudem vody a také je nechat řádně oschnout. Nakopnuté, poškozené vytřídíme pro rychlý konzum. Skladujeme v tmavém sklepě, s teplotami okolo 4 -5 stupnů C. Důležitá je i vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat mezi 85 až 95 % .Brambory se nevyplácí skladovat společně s ovocem. V takovém případě hrozí znehodnocení chuti obojího. Suché skladování není vhodné, brambory vysychají. Tma musí zůstat zachována po celou dobu. Na světle začnou brambory rychle zelenat a stávají se rizikovými. V zelených hlízách stoupá mnohonásobně obsah solaninu, který může vyvolat zažívací obtíže. Brambory neskladujeme v pytlích, ale nejlépe ve slabší vrstvě v přepravkách. V průběhu zimy kontrolujeme zdravotní stav, hnijící brambory ihned vyhazujeme. V podobných skladovacích podmínkách se dobře skladuje i mrkev. Možnosti jsou dvě. Vyryté, nepoškozené kořeny bez natí vložíme do mikrotenových sáčku, zavážeme gumičkou a skladujeme pověšené na háčcích, druhá možnost skladování je založení do vlhkého písku. Zdravé kořeny s šetrně odkroucenou natí zakládáme do bedýnek naplněných vlhkým pískem. Kořeny by se neměly dotýkat. Po té co je bedýnka plná, dosypeme písek tak, aby koukal jen vršek mrkve. Udržujeme mírně vlhké po celou dobu skladování a kořeny postupně vybíráme. Podobně můžeme zkusit založit i bulvový celer.

Kvašené zelí

Vyrobené doma je mimořádně zdravé a lahodné. Nepotřebujete nic jiného než velký hrnec zelňák. Na deset kilo zelí potřebujeme dvě kila soli, 20 g kmínu a 10 g semen kopru.

Hlávky zelí omyjeme a nakrouháme na jemné plátky. Nakrouhané zelí smícháme se solí, kmínem a koprem. Poté zelí vkládáme do hrnce a jednotlivé vrstvy dobře pěchujeme dřevěnou palicí. Přebytečnou šťávu odléváme. Zelí nepěchujeme až po okraj, v průběhu kvašení se uvolňuje šťáva, která se v hromadí na povrchu a pokud pod víkem není dostatek prostoru, začne vytékat ven. Hrnec necháme jeden den v místnosti při 18 st Celsia a pak přeneseme do místa s teplotou okolo 8 st C. Pokud zelí nevyloučí dostatek šťávy a vršek je suchý, dolijeme jej převařenou osolenou vodou (na 1 litr vody 20 g soli).

Domácí kečup

3 kg rajčat, 10 středně velkých jablek, 6 velkých cibulí, 2 lžíce soli, 8 hřebíčků, 1 lžička skořice, 2 bobkové listy, 0,5 kg cukru, 1/4 litru octa

Příprava je velmi snadná, všechny ingredience nakrájíme a vložíme do hrnce. Vaříme a občas zamícháme. Ve chvíli, kdy je vše husté a dobře rozvařené, odstavíme z plotny a propasírujeme přes vyvařené sítko do sklenic. Zavíčkujeme a položíme na chvíli víčkem dolů. Skladujeme v chladu a temnu.

Česnek v soli

1 kg česneku, 300 g soli

česnek rozebereme na stroužky a ty oloupeme, poté je na domácím robotu na jemno rozsekáme, promícháme se solí a napěchujeme do sklenic a zavíčkujeme. To je vše. Používáme do jídel stejně jako čerstvý česnek.

Cuketové zelí

5kg cukety, 1kg cibule, 1/2l octa, 1/4l oleje, 5 lžic cukru, pepř a sůl podle chuti

Cukety nastrouháme a cibule nakrájme na kousky, přidáme ostatní ingredience a naplníme do sklenic. Zavaříme při 80°c 15-20 min.

Sušená rajčata

Sušená rajačta jsou velkou lahůdkou. Pokud je navíc usušíte při teplotě do 42 st, zachováte i maximum obsahových látek. Domácí sušená rajčata jsou mnohen hodnotnější než ta ze supermarketů, která zejména v zimě připomínají tvrdé koule bez chuti.

V září už nebude tolik slunce, takže sušit musíte v sušičce. Ideální jsou ty, které mají horizontální proudění vzduchu. Pro sušení vybíráme menší velmi zralá rajčata. Ideální jsou masité druhy s nižším obsahem vody. Sušíme překrojené na půl. Po usušení by rajčata měla být stále pružná

Nezapomeňte na bylinky

Pokud chcete mít na zimu sušené listy libečku, sklízejte je v září. Obsahují nejvíce aromatických látek, ale pozor, nesmějí se sušit na slunci. K podobným ztrátám může dojít i tehdy, když listy neuskladníte ve vzduchotěsných nádobách.

Před příchodem mrazů nezapomeňte také na bylinky do kuchyně. Na zimu si můžeme připravit zelenou petrželku. Vybereme pěkný trs, který opatrně s co nejméně poškozeným kořenem vyryjeme a zasadíme do většího květináče. V květináči necháme růst venku a teprve ve chvíli, kdy již začíná mrznout přeneseme domů. Petrželi vybereme světlé a chladnější místo. Zelené natě se dají sklízet dlouho do zimy.