Zámecké křeslo II. díl

Od polo rozebraného křesla se nedalo odejít a šla všechna práce stranou. Využila jsem krásného počasí a pustila se i do rozebírání opěráku. Díky několika vrstvám textilu bylo v křesle spousta hřebíků. Provázel mě nádherný pocit, nikdy pře tím jsem neviděla útroby starého nábytku a překvapilo mě, jak to měli naší předci vymyšlené, aby mělo křeslo tvar, jaký potřebovali. Docílili toho různorodou hrubostí materiálu, kterým bylo křeslo vycpané. Bombastická byla péra, která byla, pro mne záhadným způsobem svázána mezi sebou a zároveň k přednímu a zadnímu dílu opěráku. Přední díl jsem měla rozebraný a položila jsem si ho na zem a vše si fotila. Jak jsem tak seděla v trávě už zcela přesvědčená, že mám v rukách zámecké křeslo (ale s domněnkou ničím nepodloženou ) říkám si než to seno vyhodím juknu dovnitř. Fascinovalo mě, jak bylo úhledně poskládané. Mírně nazvednu seno přibližně v polovině opěradla a vykouknou na mě noviny.

Zatajil se mi dech, co víc si může badatel přát než najít noviny v objektu, který prozkoumává. Očistila jsem je narovnala oparně, protože jsou potrhané. Oči jsem doslova hltala písmena, čeho se chytnu. Nedočkavostí jsem se vůbec nemohla soustředit, co čtu :

„Zdejší přírodovědecký … „Lotos“ slavil ve čtvrtek 25letou památku svého založení, při čemž profesor pan ryt. Zapharovích slavnostní řeč měl. Spolek založil profesor Frant. Kolenatý. Časopis spolku „Lotos“ vychází teď po 24 roku.“

Jsem postižená dobou počítačů a tak si říkám: „co mi na to poví pán Google?“

Nevěřila jsem, že cokoliv najdu. Přišlo mi to jako hodně daleká minulost. Při otevření stránky Wikipédia jsem se zabořila do křesla a na jeden nádech četla. Čtěte se mnou:

Lotos bol časopis, ktorý vydával prírodovedný spolok Lotos. Časopis bol vydávaný uvedeným spolkom cca od roku 1851. Jeho celý a oficiálny názov znel: Lotos, Zeitschrift für Natur-Wissenschaften. V časopise boli publikované prevažne články s prírodovednou tematikou, vrátane niektorých entomologických problémov. Celý názov spolku Lotos bol Deutscher Naturwissenschaftlicher-Medizinischer Verein für Böhmen "Lotos".

Pokud si spojíte text z novin, které jsem našla v křesle a tuto informaci tak vám vyjde letopočet 1875. Přibližně z té doby je křeslo. Vše jsem položila, vyfotila noviny, vytiskla obrázek a utíkala za naším kronikářem. Pan Filip s jiskrou v oku začal vytahovat knihy, šanony, kroniky a hledali jsme, zda je opravdu z našeho místního zámku. Bohužel některé vinořské kroniky se ztratily a fotek ze zámku také moc není a tak jsme se neměli moc čeho chytit. Pan Filip pátral ještě několik měsíců potom a došel k názoru, že je to biedermeier a pravděpodobně se nedozvím, kdo křeslo vyhodil, aby mi k tomu řekl více, ale prý mohu s klidným svědomím říkat, že je křeslo opravdu ze zámku. Vedle novin ležel kousek tkalounu, dřevěné uhlí, omítka, a hřebíčky s porcelánovou hlavičkou.

Pokračování příště