Co trápilo v letošním roce jabloně I. ?

Odpověď by se mohla zdát zcela jednoznačná – příčinou bylo chladné a vlhké počasí. Většinu jabloní, rozkvetlých nebo již nakvétajících zasáhly silné jarní mrazy, kdy teplota v prvních květnových dnech klesla na většině území až k -6 stupňům. Ty stromy, které přežily květnové mrazy, nepříznivě ovlivnilo chladné a deštivé léto. Proto se na již tak malé úrodě projevila řada chorob a fyziologických poruch, které počasí posílilo.

Hořká pihovitost

Je závada nejen estetická, ale i chuťová. Dužnina pod pihami, šedavými skvrnami, je hořká a zkazí celé jablko. Na slupce se objeví šedozeleně zbarvené, mírně propadlé skvrnky, které se často rozrůstají. Po rozkrojení jablka zjistíme, že dužnina je pod slupkou prorostlá hnědými, hořkými skvrnami velkými 3–5 mm. Příčinou nepěkného poškození je nedostatek vápníku. Zásadní roli při vzniku choroby hraje přehnojování dusíkem a draslíkem a nedostatečné vápnění půdy. Hořkou pihovitostí více trpí příliš velká jablka s řídkou dužninou, zvláště bujně rostoucích mladých stromů, nebo stromů radikálně zmlazených. Nepříznivě působí nevhodné půdní a povětrnostní poměry, což bylo v letošním roce hlavní příčinou. V průběhu vegetace se jako účinné léčebné opatření vyplatí postřik na list prostředkem Wuchsal Sus Kalcium, který obsahují vápník ve formě dobře přijatelné pro rostliny a navíc urychlují jeho transport do zrajících plodů.

Moniliová hniloba jádrovin(Monilinia fructigena)

Slupka i dužnina plodů měknou a hnědnou. Napadené plody většinou opadávají, ale mohou i mumifikované zůstat viset na stromech. V případě, že se choroba objeví ve skladovaném ovoci, je pro ní typická suchá hniloba, kdy plody jsou kožovité, nezcvrklé, černé, lesklé, bez soustředných kruhů. Choroba napadá především odrůdy jabloní Kids Orange, Ontario a Šampion. Choroby přezimuje především v korunách stromů na mumifikovaných plodech, ale i na opadlých nebo nevhodně likvidovaných napadených plodech. Za vegetace se šíří větrem, vodou nebo hmyzem. K infekcím dochází především po poranění (např. kroupy, vosy a obaleč jablečný), nejčastěji za deštivého počasí. Ve skládce se choroba šíří i přerůstáním ze sousedních dotýkajících se plodů.I když proti této chorobě není speciální ochrana, je proti ní účinná většina přípravků používaných proti strupovitosti (např. BAYCOR 25 WP nebo DISCUS).

Padlí jabloňové ( Podosphaera leucotricha)

K začátku infekce dochází nejčastěji v červenci. Typickým příznakem jsou bělavé povlaky na letorostech, listech a mladých plodech. V důsledku poškození a odumírání povrchových buněk se postižené části zbarvují šedozeleně, dochází k redukci růstu a k deformacím až zasychání letorostů i listů. Na napadených plodech se projevuje nápadná síťovitá rzivost, která je patrná až do sklizně. Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světlezelené, neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí, doprovázené mírnou deformací. Onemocnění se šíří zejména ve fázi intenzivního růstu stromů. Pro šíření jsou ideální podmínky v rozmezí teplot 10 – 320C při podpoře dešťovými přeháňkami, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vlhkost vzduchu. U náchylných odrůd způsobuje padlí významné hospodářské škody. Postižené stromy mají malé listy, krátké a slabší přírůstky, menší plody a postupně chřadnou. Ochrana v letních měsících se provádí podle potřeby v intervalu 7 – 14 dnů. Interval mezi postřiky by měl zohlednit infekční tlak a možnosti použitého fungicidu. Používá senař. přípravek Discus.

Připravil Jan Kopřiva,foto autor