Co trápilo v letošním roce jabloně II. ?

Strupovitost jabloní (Venturia inaequalis)

I strupovitost se šíří především za deštivého a vlhkého počasí. Houba přezimuje na napadených opadlých listech, které nebyly na podzim odstraněny a zůstaly pod stromy. Zde se postupně vyvíjí, na jaře pak dozrávají plodnice a uvolňují se v závislosti na počasí až do konce července, což bylo letos období, bohaté na srážky a vysokou vzdušnou vlhkost. Masová zralost a největší nebezpečí infekcí nastává od fenofáze růžového poupěte a zpravidla trvá dva týdny po odkvětu. V tomto relativně krátkém období se uvolní 90 – 95% askospor. Také jejich šíření podporuje vzdušné proudění a dešťové srážky. Navlhčená plodnice praská, askospory jsou vystřelovány nad povrch listů a dále se šíří. K vyklíčení askospor je nutné určitá doba ovlhčení a teplota. Ta významně ovlivňuje vývoj a růst patogena. Infekce může nastat v rozmezí teplot + 0,5 – 30 0C. Optimální jsou teploty 17 – 24 0C.Čím je příznivější teplota, tím kratší je doba ovlhčení, potřebná k vyklíčení spóry a infekci. Na napadených částech vyrůstají konidiofory, na těch se tvoří konidie, které jsou zdrojem sekundární infekce. Konidiemi se může choroba šířit až do konce vegetace Strupovitost je obzvláště nebezpečné houbové onemocnění. V prvopočátku způsobuje opad květů a malých plodů, později napadené plody jsou nevzhledné, často zdeformované a hůře skladovatelné. Kalamitní výskyt, který je na některých lokalitách, plody znehodnotil natolik, že jsou prakticky ke konzumaci nevhodné. Houba napadá listy, květy i plody, jen zcela výjimečně i letorosty. Na čepelích listů vznikají z obou stran sazovité, různě velké skvrny. Postižená místa nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Obdobné příznaky se tvoří na květech i plodech. Silně napadené květy a malé plody opadávají, na větších plodech jsou různě velké a různě utvářené šedočerné skvrny, v důsledku nestejného růstu postižených a zdravých pletiv dochází k deformacím a praskání plodů. Druhotně jsou postižené plody napadány hnilobami. Výjimečně dochází i k napadení plodů při skladování, na povrchu se tvoří drobné, šedočerné skvrny. Z fytosanitárních důvodů dbáme na každoroční a pečlivé vyhrabávání listí a spadaných plodů i odstranění napadených plodů z koruny. Chemickou ochranu provádíme zásadně preventivně od začátku rašení v intervalu 7 – 14 dnů 5 krát i více, podle nebezpečí infekce v závislosti na klimatických podmínkách. Pro počáteční ošetření je vhodné použít přípravky s preventivním působením jako je Polyram.Později se vyplatí použití kurativních přípravků Discus, Rubigan 12 EC, Zato 50 WG. Komplexní ochranu nám poskytnou soupravy s přípravky pro celou vegetační sezónu Optikombi jádroviny a Zdravé jablko.

Sazovitost jablek

Je velmi nápadné a nezaměnitelné zbarvení slupky dočerna. Původcem tohoto stavu je houba, Gloeodes pomigena. Příznaky poškození jsou velmi nápadné, plody mají zelenočerné rozmyté skvrny, které pokrývají velkou část povrchu jablka, mnohdy i celý plod. Skvrny se dají setřít, nebo omýt vlažnou vodou.Plody jsou však nevzhledné a mají horší skladovatelnost. Sazovitost se vyskytuje především v zahuštěných a neudržovaných výsadbách a na uzavřených vlhkých lokalitách, často v blízkosti lesa za podpory deštivím počasím. Významné jsou i rozdíly v náchylnosti odrůd. Houba přezimuje na letorostech jabloní, ale také například na javorech, lípě, maliníku apod. Na těchto rostlinách se v červnu tvoří plodničky s výtrusy, které jsou větrem a deštěm roznášeny do okolí. Pro vznik infekce jsou vhodné teploty kolem 20C a relativní vlhkost vzduchu nad 95%. Původce choroby je povrchový parazit, jehož vývoj se odvíjí podle vnějších podmínek. Sazovitost se může projevit za 20 až 50 dnů po infekci, většinou před sklizní, ale během skladování se výrazně zhoršuje.Ochrana spočívá v prevenci. Z chemických ošetření se provádí pozdní ošetření přípravky proti strupovitosti, které výrazně výskyt sazovitosti omezí. Postřiky se však musí provádět před sklizní ale pozor na dodržení ochranné lhůty, uvedené v návodu.