Novokřtěnci - habáni na Moravě a Slovensku po sobě zanechali cenný odkaz

Ladislav Květnic 09.01.2012 | 12:42 Řemesla

674.jpg Hnutí, ke kterému se habání- novokřtěnci hlásili, vzniklo v roce 1525 a vycházelo z reformačního učení Martina Luthera a Ulricha Zwingliho. Jedním ze základních požadavků novokřetěnců bylo přijetí křestu až v dospělém věku, z vlastní vůle novokřtěnce, na rozdíl od praxe katolické, ale i protestantských církví, kde byl křest udílen krátce po narození. Novokřtěnci neuznávali vrchnost a hlásili se k majetkové rovnosti. I v nových poměrech po náboženských změnách v Německu, byl ale jejich laický výklad Nového zákona příliš radikální a svým působením v Německu a severní Itálii vzbuzovali v tradiční společnosti odpor. Proto po roce 1526 přicházejí na území jižní Moravy první příslušníci této náboženské sekty a jsou přijímáni zástupci vysoké šlechty, která nad nimi drží ochrannou ruku. Svým postojem šlechta demonstrovala jednak svoji zemskou ( moravskou ) suverenitu vůči dvoru a katolické církvi, jednak si slibovala s příchodem novokřtěnců růst prosperity na svých panstvích. Vyčleňuje habánům ( zvaným patrně podle slov „haus haben“ ) pozemky pro stavbu dvorů a zemědělské podnikání. Habáni se osvědčili jako zkušení a pracovití řemeslníci, zejména nožíři, kováři a hrnčíři. Až do dnes zůstali po habánech na Moravě důkazy také o jejich znalostech vinařství a lékárnictví.

Habáni stavěli v místech svého působení uzavřené dvory, ve kterých v izolaci od okolního života praktikovali svoji víru, pracovali společně v řemeslných dílnách a vedli velmi skromný rodinný život. V komunitě neměl nikdo soukromý majetek, rodina žila odděleně se svými dětmi pouze do věku tří let a poté se o děti starali výchovou pověření členové obce.

Výroba fajánse, kterou se habáni na Moravě a Západním Slovensku živili, je proslavila více jak ostatní řemeslné činnosti. Novokřtěnci si znalost výroby fajánse přinesli z Itálie a Německa. Tam se dostala tato technologie ze Španělska s arabským obyvatelstvem Iberijského poloostrova ( odtud také majolika z názvu španělského Mallorca ).

Proslulým centrem výroby fajánse, keramiky vyráběné z jílovité hlíny při relativně nízkém výpalu mezi 900 – 1000 stupni Celsia, byla od 2. poloviny 15. století až do poloviny 16. století zejména italská Faenza ( odtud pojmenování fajans ), později také Florencie a Benátky. V severní Evropě proniklo umění výroby fajánsové keramiky až do holandských Delft, ale také francouzských dílen.

Habánská fajáns

Moravští a západoslovenští habáni nepřerušovali i přes svůj izolovaný způsob života kontakty s inspiračními centry výroby fajánse v Itálii i v Delftách. Habánská keramika si však postupně vytvořila vlastní ornamentální a barevnou řeč, která zpočátku ještě v 16. století vycházela z přísného výkladu Písma svatého ( zákaz zobrazování figur ). Habánská fajáns se tak až do roku 1612 vyznačuje používáním rostlinných a heraldických motivů zobrazených na bílém podkladě čtyřmi základními barvami, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Novokřtěnci vyráběli ve svých dílnách keramické výrobky, které našli uplatnění jak ve šlechtických zámcích a palácích, tak v domácnostech bohatých měšťanů, ale také třeba v lékárnách. Známé jsou jejich zdobené talíře, šály, džbány, hrnky, ale také kachle.

S postupujícím tlakem protireformace končí po Bílé hoře příznivé podmínky pro život habánů na Moravě a jednotlivé habánské obce se stěhují na Slovensko, kde v té době panovaly svobodnější poměry. Postupně ale i zde dochází pod vnějším tlakem k rozpadu tradičních habánských komunit a ke splynutí jejích členů s okolní společností. Někteří novokřtěnci – habáni ještě odcházejí do Sedmihradska a Ruska, aktivní komunit dosud žijí v USA a v Kanadě známé zde jako hutterité. Rozpad tradičního habánského života se projevil také v jejich ornamentální tvorbě, která byla postupně převzata lidovými hrnčíři a obohacena o moravské a slovenské lidové motivy.

Keramická dílna Juraj Vanya

Mistr Juraj Vanya se věnuje výrobě a zdobení keramiky od svých 18ti let. Tehdy jej přání stát se výtvarníkem přivedlo do dílny Lidové umělecké výroby v Modre. Osud jej postupně zavál až do českých Sedlčan, kde postupně založil keramickou dílnu a spolu se svými syny a spolupracovníky se od té doby věnuje ruční výrobě keramiky inspirované habánskými vzory. Svoje výrobky nabízí zákazníkum v prodejně na Pražském hradě ve Zlaté uličce a v Praze Na Ungeltu.


Více také na :       www.fajans.cz


675.jpg 676.jpg

 
Receptář prima nápadů +420 605 55 35 35

WEB provozuje výrobce TV Receptáře prima nápadů

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11,

180 00 Praha 8 - Libeň

www.friendly-production.cz

receptar@friendly-production.cz

Hobby portál Telereceptář

Doprovází televizní hobby

pořady

info@telereceptar.cz

Profil na Facebooku 

Profil na Twitteru

Ceník inzerce na tomto webu

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11

180 00 Praha 8 - Libeň

Ceník inzerce v PDF ke stažení ZDE

Objednávky přijímáme na

inzerce@telereceptar.cz