Zimní rychlení čekanky

Čekanku ( Cychorium ), díky jejímu charakteru růstu řadíme mezi listové zeleniny, avšak vzhledem k jejím vynikajícím chuťovým vlastnostem ji možná častěji najdeme i mezi tak zvanými lahůdkovými zeleninami. Můžeme se s ní setkat ve formě puků či hlávek. Čekankové puky jsou nesmírně lahodné a velmi zdravé. Puková čekanka je speciálně vyšlechtěna na způsob sklizně rychlením. Hlávková čekanka ( salátová ) má mírně nahořklou chuť a zpracovává se podobně jako salát.

Čekanku znali už staří Řekové a Římané. Dnes se pěstuje v mnoha zemích světa, nejvíce rozšířená je v Itálii, Francii, Holandsku, Belgii a Anglii. Křupavé listy čekanky se přidávají do zeleninových salátů. Čekanku je možné dusit i zapékat, výborná je například restovaná na másle, nebo zadělávaná na smetaně.

Listy obsahují vitamín C, vitamín B a minerální látky, vlákninu a hořčiny ( stimulují činnost jater, žlučníku a střev ). Z prvků pak draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík, železo, mangan, zinek a měď. Čekanku tvoří z 94% voda, proteiny představují 1% (u zeleniny významné množství). Sacharidy netvoří ani 1% a tuky v čekance téměř nenajdeme (0,1%). Salátová čekanka je díky působení hořkých látek a minimálnímu obsahu tuků lehce stravitelná. Je výborná pro diabetiky a díky velmi nízkému množství kalorií i pro osoby držící redukční dietu.

Čekanku můžeme předpěstovávat nebo vysévat přímo na záhon. Rozteč řádků volíme od 30 do 50 cm. Po vzejití vyjednotíme na 10 - 15 cm.

U pukové čekanky sklidíme v září až v říjnu kořeny, které dosáhly síly 3,5 - 4,5 cm. Listy seřízneme na 2 - 3 cm a kořeny až do doby rychlení uskladníme v tmavém sklepě při teplotě 1 – 2°C a vysoké vzdušné vlhkosti. Pro domácí rychlení, které probíhá od prosince do dubna zapícháme kořeny do nádob s pískem a přeneseme do místnosti s teplotou okolo 18 °C. Nádoby s čekankou musí být v temnu a navíc zakryté černou fólii, aby se zachovala správná bílá barva. První sklizeň může proběhnout již za 3-4 týdny od založení puků k rychlení. Nejlahodnější a proto i nejvíce ceněné jsou bílé, pevné a stejnoměrně utvářené puky. Vyšší teplota při rychlení vede k tomu, že puky nejsou pěkně uzavřené a tvrdé. Stejně jako nesprávná teplota může jejich kvalitu znehodnotit přístup světla. Čekanky je samozřejmě nutné během rychlení kontrolovat a zalévat, ale vždy je vystavíme působení světla jen na nezbytnou dobu. Pravidelný přísun puků do kuchyně pro celé zimní a jarní období si zajistíte postupným zakládáním uskladněných kořenů k rychlení.

Vedle čekanky k rychlení se můžeme setkat i s hlávkovou čekankou, která představuje hodnotnou, moderní salátovou zeleninu, kterou se vyplatí v nadcházející sezóně vyzkoušet. Pro pěstování hlávkové čekanky jsou vhodné všechny typy půd, vyhneme se pouze silně přehnojeným. Mimo kypření povrchu země a zálivky za sucha jinou péči nevyžaduje. Čekanka je podobně jako některé saláty náchylná na předčasné vybíhání do květu, které může být zapříčiněno náhlým nástupem vysokých teplot, velkým rozdílem denních a nočních teplot, či nedostatkem vláhy.