Začínáme se zkouškou klíčivosti zbylého osiva

Přelom roku je spojen s plánováním výsevů a tudíž i nákupem nového osiva. Že vám zase nějaké to osivo zbylo od loňska ? Nic si z toho nedělejte. Máme všechny zbytky dobře označené, pečlivě uložené, ale stejně si klademe otázku – bude klíčit?. Nebude naše práce s výsevem zbytečná, a co když budeme časem muset vysít znovu a ještě se nám posunou agrotechnické lhůty?

Možná, že určitým usnadněním našeho snažení bude návod jak si jednoduše udělat zkoušku klíčivosti a budeme mít hned snadnější rozhodování. Postup, který se naučíme zvládne jistě každý, už také proto, že všechno potřebné máme doma. Navíc budeme zkoušet pouze osivo odrůdy, která se nám vydařila , je finančně nákladnější a bylo by pak zbytečné nakupovat takové osivo znovu, především pak pokud nám jej zbylo dost.

Postup zkoušky klíčivosti: z osiva odebereme vzorek(nejlépe 25, 50 nebo 100 semen). Na talířek nebo mělkou misku nasypeme jemný mokrý písek a na něj rozložíme odpočítaná semena, drobná semínka je lepší rozložit na savý papír, který dobře přilne k mokrému písku. Talíř zakryjeme sklem, nebo přetáhneme igelitem pro udržení stálé teploty a vlhkosti.

Ještě jednodušší je provádět zkoušku přímo na savém papíře. Papír se jednoduše přeloží, spodní polovina navlhčí a na ní se rozloží semena. Horní polovinu pak jednoduše přitiskneme na spodní se semeny. Papír se pak podle potřeby vlhčí. Vhodné je umístění na mělké misce, či talířku. Nejjednodušší ale je vystřihnout savý papír podle velikosti dna misky, rozložit semena a přiklopit sklem, či folií. Většina semen klíčí spolehlivě na světle, pouze cibuli, pór , pažitku , okurky, salát a tykve umístíme raději ve tmě.

Ve všech případech ale nádoby se semeny udržujeme při teplotě 18-21C a stálé vlhkosti po dobu asi 14 dnů( osivo celeru, špenátu , kořenových zelenin a paprik klíčí déle, až po 20ti dnech). Po této době spočítáme vyklíčená semena a budeme si pamatovat, že z

25 by mělo vyklíčit 20

z 50 by mělo vyklíčit 40

ze 100 by mělo vyklíčit 80

což je tedy minimálně 80% klíčivost, kdy je možné starší osivo bez obav použít. Pokud je klíčivost nižší, je možné provést hustší výsevy, mnohdy je však lepší zakoupit osivo čerstvé.

A až si zase budeme říkat, že nám nesmí pro příště nic zbýt, budeme mít také na paměti alespoň základní údaje o schopnosti jednotlivých druhů podržet klíčivost. Vězte , že nejrychleji klíčivost ztrácí cibuloviny, travní semeno a černý kořen a to již po dvou letech.

Tříletou klíčivost semen mají čekanka, kopr, mangold, pastinák, petržel, zelí pekingské i čínské. Čtyřletou klíčivost máme pak u fazolí, hrachu, mrkví, paprik, špenátu a vodnice. S pěti lety klíčivosti můžeme počítat u celeru, kadeřávku, květáku, lilku, ředkví i ředkviček, salátu a tuřínu.

Šest let si podrží klíčivost osivo brokolice, cuket, kapusty, kedluben, okurky skleníkové, patisony, rajčata keříčková a skleníková a zelí.

Nejdelší klíčivost, mnohdy až deset let mají okurky polní i pařeništní, tyčková rajčata a tykve.

Dokonce od mnohých zahradníků se dozvíme, že nejlepší pro výsev je osivo okurek staré 6 let a nejvyšší klíčivost u semen získáme, pokud je nosíme v kapsičce u košile po celou zimu. To už ale ponecháme na každém z vás.

Teď si ale znovu prohlédněte , co vám z loňska zbylo a pokud bylo osivo správně uschováno, především tedy v suchu, mělo by vyklíčit.

Především vlhko snižuje kvalitu, trvanlivost a zdravotní stav osiva. Také skladovací teplota by se měla pohybovat okolo 10C, osivo bychom nikdy neměli nechat dlouhodobě přemrznout, jak tomu bývá při ponechání na chatách, altánech či kůlnách.

Začátečníci, nebo š´tastlivci, kterým nezbylo z minulých let žádné osivo si po důkladné úvaze půjdou zakoupit nové. Sortiment zeleninových i květinových semen je v současné době přímo obří, stále přicházejí na trh nové výkonnější odrůdy jek z tuzemského šlechtění tak dovozu.Televize, rozhlas i tisk přímo chrlí informace o žhavých novinkách a tak pro mnohé návštěva semenářského obchodu představuje ohromné dilema, co vlastně vybrat, abychom nedělali práci zbytečně, daná odrůda se hodila pro naše podmínky, zda budeme moci o výsevy pečovat denně, či pouze o víkendu a co vlastně vybrat a jak? A tak tedy několik užitečných rad jak postupovat:

1.především půjdeme nakupovat do specializovaného obchodu, kde se můžeme poradit s pracovníky z oboru

2.osivo budeme zásadně nakupovat podle odrůd, nikoliv bezhlavě podle druhu. Práce šlechtitelů spočívá ve vytváření odrůd, které se liší svým využitím, jsou šlechtěny pro různé klimatické podmínky, typy půd a délku vegetační doby. Každý má svou zahrádku jinde a právě zde spočívá klíčový význam výběru vhodné odrůdy

3.osivo ze specializovaných obchodů zaručuje pravost odrůdy, dobrou klíčivost a v mnoha případech vylepšení osiva o namoření proti chorobám a škůdcům, či je možné zakoupit osivo obalované či ve výsevním pásku.

4.na prodejním sáčku musí být uveden výrobce, kultivar, hmotnost nebo počet semen, číslo šarže, doba platnosti, tedy záruky klíčivosti. Proto je nutné ponechávat si sáček od zakoupeného osiva, případně na něj poznamenat místo a datum nákupu, příp. datum výsevu, pro případnou reklama

5.záznam o vyseté odrůdě si vedeme také proto, abychom nedopadli jako celá řada zákazníků, kteří potřebují odrůdu , kterou měla loni a byly s ní nanejvýše

spokojeni. Věřte ale, že to si žádný prodavač nebude pamatovat

Rady:

1.nakupujte s rozvahou, pozor na nové zásoby, víte jak se jich těžko zbavujeme. Osivo mnohdy již nespadá do nejlevnější kategorie a to je další důvod k rozumnému nákupu.

2.vyplatí se také dělat záznamy o výsledcích sklizně, o vyhovujících odrůdách abychom měli pro příští léta snadnější rozhodování

3.nejlepší teplota pro skladování osiva je kolem 10C, při teplotě vyšší než 15C osiva intenzivně dýchají a velmi rychle ztrácejí klíčivost

4.při zkoušce klíčivosti se vyplatí zapisovat denně počty vzešlých semen- čím je časový rozdíl klíčení jednotlivých semen menší, tím je osivo kvalitnější