Jarní dělení trvalek

Dělení patří ke způsobům množení a právě jaro je nejvhodnější dobou pro jeho provedení. Množení dělením v sobě spojuje několik výhod, které zejména zahrádkáři ocení. V první řadě je to jednoduchost, nepotřebujete žádné speciální nářadí ani skleník, za druhé, rostliny která dělením získáte jsou pěkné, silné a okamžitě zaplní místo na záhoně. Dělení má navíc ještě jednu funkci, kromě toho, že je to způsob jak rostlinu namnožit a získat tak několik nových pěkných sazenic, slouží i k ozdravení a zmlazení matečného trsu. Po nějakém čase se u trvalek stává, že současně s rozšiřováním trsu, dochází k jeho odumírání ve středové části. Rostlina pak nevypadá tak pěkně a nejlepším způsobem, jak ji opět vrátit pěkný tvar, je právě podzimní dělení.

Dělení lze provádět u velkého množství trvalek. Charakter růstu rostliny prozrazuje, zda rostlinu dělit lze nebo ne. Obecně vzato, téměř všechny trvalky, které tvoří trs s mnoha výhonky které se neustále rozrůstají do šířky, dělit lze. Rostliny, které mají kůlový kořen a tvoří trs tvořený jednou rostlinou, nedělíme. Zde použijeme raději množení výsevem osiva.

Nejvhodnějším dobou je právě jaro, případně podzim. Před samotným zákrokem nejprve odstříháme všechny suché a odkvetlé vrchní části stonků a rostlinu si dobře prohlédneme, postupovat totiž můžeme dvěma způsoby. Pokud je trs pěkně rostlý a nemá žádné proschlé části ve středu, můžeme postupovat velmi jednoduše – rýčem odrýváme menší kousky po obvodu trsu tak, abychom jim co nejméně poškodily kořeny. Počet získaných nových sazenic je velmi individuální, záleží na našich potřebách a na velikosti matečné rostliny. Nové sazeničky zasadíme na připravený záhon do kvalitní zeminy. Vyvarujte se použití čerstvého organického hnojiva, ideálním bude dobře uleželý kompost, kterým, vylepšíme stávající zeminu na záhoně. Rostliny můžeme také vysazovat do květináčků. Zde je ale potřeba vybírat květináče dostatečně velké, aby se do nich kořeny dobře vešly a nekroutily se. Spolu s tím, jak se otepluje, nezapomínáme na pravidelnou vydatnou zálivku, květináčky je také vhodné zapustit do země, rostliny daleko lépe hospodaří s vláhou, květináčky tak rychle nevysychají. V obou případech, jak pří výsadbě na záhon, tak i do květináčů platí, že by sazenice neměly ani jednou přeschnout.

V druhém případě se může stát, že trs je velmi starý, proschlý a plný slabých a neduživých výhonků, pak provedené dělení bude mít spíše funkci zmlazení. Některé trvalky se dokonce šíří až nekontrolovatelně rychle a tím jak se kořeny přemísťují za novými živinami a čerstvou půdou se doslova stěhují. Z ozdravného a z estetického důvodu by se toto kompletní zmlazení mělo provádět každé 3-4 roky. Nutností bude vyrýt celou rostlinu a pečlivě ji probrat. Nezbytné bude oddělit všechny slabé a mrtvé výhony, pokud to nepůjde ručně, můžeme si pomoci i nůžkami a pěkné části ze spleti kořenů opatrně vystříhat. Opravdu vybírejte jen rostliny, které jsou silné s dostatkem kořenů. Vybrané sazenice můžeme vsadit na stejné místo, nebo jako v prvním případě na nový záhon či do květináčů. Pokus se rozhodnete oddělky vsadit na původní stanoviště, je třeba místo pečlivě připravit. Samozřejmostí by mělo být pečlivé zrytí a odstranění všech částí kořenů rostliny a kořenů vytrvalých plevelů. Místo vylepšíme kvalitním substrátem nebo kompostem, který dobře promícháme s původní zeminou. Teprve pak lze oddělky opětovně vysazovat.

K dělení se hodí: astry, chryzantémy, plamenky, záplevák, řebříček, denivka, třapatka, bergenie, rozrazil, čistec, monarda a mnohé další.

Foto autorka

www.praha-fotografka.cz