Dřeviny pro malé zahrady

Výběr správných dřevin pro malou zahrádku je velmi důležitý a neměl by se podcenit hned z několika důvodů.

 První hledisko, které je celkem logické, vyplývá ze současné situace – ceny pozemků jsou vysoké a velká zahrada je luxus, který si málokdo může dovolit. Většina novostaveb i a městských domků má plochu, věnovanou zahradě značně omezenou. K výběru dřevin je třeba přistupovat jinak, než u větších ploch a také cílová skupina našeho výběru bude jiná. Neméně důležitým hlediskem je i to, že na malé zahrádce se chybně zvolená skladba dřevin projeví mnohem více, než by tomu bylo na větší ploše. Na druhou stranu si však můžeme malou plochu „zařídit“ opravdu pěkně protože pořizovací náklady budou podstatně menší, než u zahrady velké. Zvolíme tedy i vzácnější a dražší dřeviny, protože jejich počet bude na zahradě omezen. Největším úskalím bývá právě výběr vhodných dřevin. Nesprávně vybraný strom nebo keř může být později pro malou zahrádku v zástavbě i nebezpečným a jeho ho případné odstranění je drahé a složité.

Nejčastějším problémem bývá volba stromu nebo keře o nevhodné velikosti nebo s příliš velkými nároky na požadované stanoviště. V zahradních centrech jsou mnohdy ke koupi nádherné stromky nebo keře, které jsou i svojí velikostí naprosto optimální. Bohužel pro naše oblasti nejsou plně adaptované a vyžadují velkou péči navíc. Problematické mohou být např. okrasné dříny (Cornus kousa, C. florida), kultivary cedrů a jedlí. Tyto dřeviny vyžadují chráněné stanoviště, polostinnou expozici, vlhkou, hlubokou a živnou půdu a ve vyšších polohách každoroční zimní kryt. Cedr oproti tomu musí mít slunné stanoviště s dobře drenážovanou půdou s rychlým odtokem vody. Nesnáší totiž půdní vlhkost, a pokud je podzim deštivý a zima plná oblev, velmi často jeho kořeny uhnijí.

Výška dřeviny se nesmí podcenit nikdy. Pokud stromek nemá popisku a prodávající o něm není schopen podat informace, raději jej nekupujte. Velkých stromů, jako jsou smrky ztepilé, borovice lesní, buky nebo břízy se vzdejte. V následující části si představíme několik dřevin ze skupiny větších keřů, či menších stromů, které mohou i na malé zahradě plnit funkci kosterní dřeviny nebo být pěknou solitérou.

Listnaté stromy a Keře

Okrasné třešně a jabloně

obecně jsou jedničkou pro malé zahrádky a předzahrádky. Jejich velikost se pohybuje většinou od 3 do 7 metrů. Jsou poměrně nenáročné, vyžadují slunné místo a snesou i znečištěné prostředí městských ulic. Jejich velkým plusem je jejich proměnlivost během roku. Krásně a bohatě kvetou a na podzim se jejich listy pestře zbarvují do odstínů červené, oranžové a žluté barvy. Téměř všechny z nich mají ještě pěkné dekorativní plody, rovněž v nejrůznějším barevném provedení.

Mezi osvědčené druhy patří:

Prunus sargentii Accolade,

Prunus serrulata Kiku-shidare-sakura

Prunus subhirtella Autumnalis

Prunus cerasifera Nigra

Malus x robusta Red Sentinel

Katalpa - Catalpa - je stromek, který je do malých zahrádek naprosto ideální. Dekorativní jsou její velké tvarově zajímavé listy a na podzim plody ve tvaru dlouhých trubek. Základní druhy, jako jsou C. bignonioides a C. ovata, jsou poměrně vzrůstné stromy, ale mají řadu kultivarů, které svou velikostí přesně odpovídají požadavku menších zahrádek. Katalpa miluje slunce, teplé a záhřevné půdy. Snese i prostředí městských ulic a znečištěné ovzduší.

Vrba Matsudova - Salix matsudana´Tortuosa´ či vrba červenokřivolaká - Salix erythroflexuosa

Jsou menší stromkovité vrby, které se vyznačují bizardně pokroucenými větévkami. Poznají se podle toho, že S. matsudana má barvu kůry zelenou a S. erythroflexuosa má kůru červenooranžovou a trošku stlačenější habitus keře do stran. Prvně jmenovaná roste více vzpřímeněji. Jedná se o velmi dekorativní stromky, použít se dají soliterně, pěkně vypadají i při použití vedle sebe, kdy zejména v zimě, dobře vynikne kontrast barevných větví. Všechny vrby se bez výjimky dobře tvarují řezem a nové výhony rychle rostou. Stromek si tak můžete kdykoliv upravit přesně podle vašich představ.

.

Magnólie (šácholan) - Magnolia

vyrůstá v mohutný keř, který v plném květu připomíná obří kytici. Do předzahrádky je to jeden z nejvhodnějších keřů. Tento podmanivý keř pochází jihovýchodní Asie a části Ameriky. Jde o vývojově velmi starou dřevinu, počátky jejího vzniku se datují až doby před sto milionem let.

Existuje přibližně 120 různých druhů a také kultivarů odlišujících se dobou a velikostí květu, charakterem růstu, velikostí listů i jinými faktory. Nejznámější je patrně m. Soulangeova - Magnolia x Soulangeana, kterou najdete na většině našich zahrádek, vyniká velkými květy tvaru lotosu v barvě bílé, odstínech růžové až po temně vínovo-fialovou. Pokud však máte rádi čistě bílou barvu květů, pak se vám zalíbí Magnolia stellata, dorůstající výšky maximálně kolem 3 metrů. Kvete poměrně časně, už v březnu. Magnóliím vadí větrná lokalita na otevřeném prostoru nebo místo, kam praží slunce. Chráněné stanoviště, kde nehrozí tak velké nebezpečí pozdních jarních mrazů, je velmi důležité zejména z hlediska náchylnosti květů na pomrznutí. V zimě tento keř snáší i pokles teploty na -15°C, pokud by však hrozily dlouhodobé silnější mrazy, doporučujeme zejména mladou rostlinu obalit bílou netkanou textilií. Ale hned po odeznění velmi nízkých teplot obal odstraňte, aby keř zbytečně nezchoulostivěl. Zem by měla být živná vlhčí, a protože jde o kyselomilnou dřevinu, více jí vyhovují půdy s absencí vápníku, nepříliš výsušné. Při samotné výsadbě byste měli připravit větší jámu a původní zeminu namíchat s rašelinou v poměru 1:1. Rašelinový, nebo kůrový mulč lze aplikovat okolo kmene i po zasazení rostliny. Při výsadbě vždy respektujte původní výšku zeminy v kontejneru. Příliš hluboká výsadba způsobuje, že keř neroste a živoří. Magnolie mají mnoho povrchových kořenů, takže mulčování i pravidelná zálivka (zejména v horkém létě) jsou na místě.

Šeřík – Syringa

Šeřík patří k nejznámějším keřům u nás vůbec. Nejpěstovanějším druhem je Syringa vulgaris – šeřík obecný se svou nádhernou lila barvou květů a nezaměnitelnou vůní. Nevýhodou šeříků, ale může být jejich silná tvorba mladých prutů z báze kmene, které ztěžují pěstování drobnějších keřů nebo trvalek v blízkosti šeříku. Odstraňování výhonů i s kořeny je dosti pracné a ne příliš efektivní. I při pečlivém postupu v krátké době vyraší znovu. Řešením může být výběr některého z ušlechtilých kultivarů, které se na základní druh roubují. Kromě omezené tvorby šlahounů vynikají i nádhernými velkými květy v mnoha barvách.

.

Vilín - Hamamelis

Vilíny jsou mohutnější keře, které si právem zaslouží větší rozšíření na našich zahradách. Jedná se vyloženě o soliterní záležitost. Svůj největší půvab získají až po letech, protože staré větve mají pokroucený malebný vzrůst. Jejich pěstební nároky jsou podobné jako např. u magnolií. To znamená slunce až polostín, ne úpal, chráněná poloha a dobrá zem. Nicméně pěstovala jsem vilín i v podmínkách přesně opačných (tzn. slunce, chudá a suchá půda) a dařilo se mu. Kromě pěkného tvaru je vilín skutečným skvostem v době květu, v zimě. Keř je doslova obalen zářivými květy, které jsou nejčastěji žluté, oranžové nebo červené. Netradiční doba kvetení z něj dělá exotickou lahůdku.

.

Štědřenec Watererův – Laburnum watereri ´Vossii´

štědřence jsou poměrně velké, jedno i vícekmenné keře. Na jaře je zdobí krásné, až 40 cm dlouhé zlaté hrozny květů, pro které se štědřenci také říká zlatý déšť (neplést se zlaticí). Štědřenec patří do čeledi fabaceae – bobovité a jeho nároky se shodují třeba s akátem (Robinia), to v praxi znamená, že je velmi nenáročný. Libuje si na slunci i v polostínu a ani na půdu není vybíravý, dobře snáší i sucho. Je to ideální keř pro malé rodinné zahrady, kde se dá použít třeba namísto stromu. Jeho habitus není nijak rozložitý a zabírá celkem málo místa.

Foto a text : ing. Daniela Duskova

o autorce si můžete přečíst ZDE : http://www.telereceptar.cz/znate-ji-z-receptare-prima-napad-s691CZ

daniela.duskova1@gmail.com

www.praha-fotografka.cz