Mít tak vlastní tůňku...

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan zakládal v 16. století rybníky na rožmberském panství v jižních Čechách . Těžko by ho tehdy asi napadlo, že v jeho duchu budou vznikat malé rybníčky i v 21. století. Mít kousek vodní plochy je snem mnohých vlastníků pozemků, ať již o rozloze několika hektarů nebo pouze pár desítek metrů.

Při výběru místa se vyplatí zohlednit místní podmínky s možností využití spodních vod. Naprostou výhrou je pak potůček, připomínající třeba jen malou stružku. Samotným tvarem a zapuštěním do krajiny by měla vzniknout přírodní tůňka, které nejenže do krajiny nenásilně zapadá, ale zároveň vytváří ideální biotop pro drobné obojživelníky. Před stavbou je nutné provézt nejprve dokonalou skrývku humusové vrstvy. Výhrou je pak jílovité podloží, jehož perfektní těsnost zajistí naprosto nepropustné dno i stěny. V našem ukázkovém případě byl záměr vytvořit nepravidelnou ledvinovitou tůňku přibližných rozměrů 10x 5 metrů v mírném svahu. Namáhavou a časově náročnou práci s ručním kopáním zajistil malý bagr, s jehož pomocí se na spodní straně svahu vytvořila hráz z vybagrovaného materiálu strany horní. Nebylo proto zapotřebí odvážet ani jediné kolečko zeminy.Samozřejmě, díky perfektní těsnosti jílu odpadlo jakékoliv použití ne právě ekologických fólií. Hrubá stavba byla dokončena za dva dny a další 4 dny trvalo doladění a kosmetické úpravy hráběmi a lopatou. Hráz se nechala dva měsíce usadit a po té se rybníček napustil. Napájení vodou je řešeno pomocí povrchových pramenů, svedených do rybníčku. Vzhledem k tomu, že zdroj je celoroční, bylo možné řešit tůňku jako průtokovou.

Při osázení rybníčku a jeho okolí by vždy být prioritou nenásilné začlenění do zahrady a okolní krajiny. Výběr se vyplatí soustředil na běžné vodní a bahenní rostliny: orobinec, vodní kosatce, lekníny. Břehy a hráz dotvářejí vždy celkový dojem a proto i zde je nutné vybírat rostliny střízlivě a nepředhánět se v množství zvolených druhů. Perfektně působí kombinace skalníku, dřišťálu, hlohyně a zakrslých forem borovic. Jako jemné doplnění pak dobře poslouží vajgélie. Je výhrou, když se podaří dodržet důležitou zásadu: rybníček splyne s okolní krajinou a je jeho nedílnou součástí.

Samozřejmě každý, kdo buduje vodní nádrž, touží v ní mít také ryby.U přírodního jezírka ale musíme rychle zapomenout na oblíbení koi kapry nebo zlaté karásky.Fakt, že vodní plocha o ploše asi 40 m2 , hloubce 150 cm , pH vody kolem 6 a teplota vody i v letních měsících poměrně nízká se zdál být prakticky neřešitelný problém. Pro uvedené podmínky se hodí zcela dokonale siven americký, kterého je možné vysadit do daných parametrů jezírka v počtu 30 jedninců. Je to nádherně vybarvená lososovitá ryba, podobající se tvarem těla pstruhům. Vyhovuje mu chladnější kyslíkatá voda s nižším pH. Ve své původní domovině žije v chladných vodách severních jezer. Na rozdíl od pstruha nevyžaduje takové množství úkrytů. Dorůstá poměrně rychle do hmotnosti kolem 1 kg. Je to dravá ryba, která se v přírodě živí vodními bezobratlými živočichy, náletovou potravou a drobnými rybkami. Jako krmením nepohrdne drceným masem, žížalami ani hozenými slimáky. Samozřejmě, že ideální je přikrmování granulemi pro dravé ryby. Siven americký je navíc velice chutná ryba pro kuchyňskou přípravu. Samotný výlov je pak zážitkem stejným, jako na hrázi několikahektarového rybníka.

To, že rybníček má své opodstatnění jako ekologická tůňka svědčí i to, že se v jeho okolí zabydleli žáby, které zde kladou bohatě vajíčka. Ptáci i zvěř tůňku velice rychle najdou a používají ji jako napáječku.

Typ:

Stačí prudší déšť nebo bouřka a do nádrže přichází s vodou velké množství štěrku, písku, bahna a zeminy. Tomu se dá ale předejít vytvořením jednoduché filtrační kolony, vytvořené dvojicí usazovacích nádob s plastových zednických vaniček. Vaničky zapustíme až po okraj do potůčku. Přítok do první se může usnadnit pomocí žlábku. Tím je celé filtrační zařízení hotové a neustále v činnosti. Většinu nečistot zachytí první vanička a případné zbytky druhá. Z té již odtéká odkalená voda do nádrže. Podle síly znečištění se vyplatí čas od času usazený nános z vaniček vybrat, dřív než by došlo k úplnému zaplnění a protékání kalů až do rybníku. Toto filtrační zařízení dokáže vyrobit i méně zručný majitel vodní nádrže a navíc náklady nepřesáhnou několik málo stovek. Celé zařízení je navíc nenápadné a nepůsobí v krajině rušivě.

Foto autor