KDYŽ SE ROZHODNEME PRO SKLENÍK ČI FÓLIOVNÍK

Pro skleník nebo fóliovník na zahrádce se časem rozhodne většina pěstitelů zeleniny, květrin či kaktusů. Postavit si jej můžeme sami nebo konstrukci i výplně zakoupit. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit.

Vždy ale bude záležet na aktuálních klimatických podmínkách. Obvykle tak můžeme s výsadbou začít ve druhé půlce března. V parném létě je nezbytné skleníky i fóliovníky pravidelně větrat. Nyní v předjaří ten nejlepší čas pro výběr typu a začátek budování.

Skleníky

Začneme výběrem vhodného místa. Ačkoliv se prodávají skleníky sloužící jako přístavek k domu, kde se využívá tepla, které zeď nakumuluje během dne a vytápí pak přes noc, nejlépe využije sluneční svit během celého dne samostatně stojící skleněný domeček. Místo by nemělo být odnikud stíněno. Zvážíme také různá nebezpečí, jako je třeba padající sníh ze střechy.

Doporučuje se, aby hřeben skleníku či fóliovníku směřoval od severu k jihu. To proto, že v dopoledních hodinách se slunce může opírat do jeho delší strany z východu, přes poledne, kdy je svit nejintenzivnější, jej ozařuje na té nejmenší ploše a odpoledne se opět může opřít do skleníku z boku, na západní straně.

Kostra skleníku bývá zhotovena z profilového plechu v pozinkované úpravě nebo lakované. Jako výplň se používá klasické sklo o síle 4 mm a dutinkový polykarbonát v tloušťce 46 mm eventuálně 20 mm. Způsob uchycení skel i polykarbonátu ke konstrukci není u všech výrobců stejné, proto bychom si měli být jisti, že systém zvládneme. Většina skleníků vyžaduje vybudované základy. U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu výrobce někdy nepožaduje vybudování základů. Dveřím věnujeme velikou pozornost. Do dveří bychom se měli vejít bez zbytečného hrbení. Pozornost věnujeme i počtu oken. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly.

Fóliovníky

Moderní fóliovníky nám poslouží stejně dobře jako klasický skleník. Jejich stavba je ale výrazně jednodušší. Liší se podle velikosti a podle konstrukce. Ovšem dost záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji budeme muset obnovovat. Pokud zvolíme jen obyčejnou, silnou kolem 0,1 mm, vydrží jen jedinou sezónu.O něco silnější fólie, které už jsou chráněny proti působení UV záření, mají životnost 2 roky.Dalším moderním typem jsou kašírované fólie. Díky výztužné mřížce mají výrazně vyšší mechanickou pevnost než běžné fólie. Životnost se uvádí minimálně 5 let.

Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky, díky nimž je montáž jednoduchá. Konstrukce může být také dřevěná. Prakticky neomezenou životnost bez údržby nám zajistí fóliovník z hliníku.Menší fóliovníky nepotřebují žádné velké základy jako u skleníků. Postačí bodové základy v místech zatížení, řečeno zjednodušeně, trubky stačí zabetonovat do země. Jejich počet se odvíjí od velikosti konstrukce. U hliníkové konstrukce se dá menší fóliovník lehce přenášet a tím pádem ho můžeme na zimu celý uložit. Je ale nutné ukotvení ( např. pomocí ocelových kolíků) k zemi a tím zajištění proti povětrnostním podmínkám.

Foto autor