JAK OBHOSPODAŘOVAT POZEMEK U CHALUPY V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH

Řada chalupářů má u svého stavení rozsáhlý pozemek, který tvoří ve většině případů luční porost.

Pozemky u chalup v Jizerských horách, Krkonoších, Beskydech či na Šumavě mají často rozlohu hektarovou i větší, neboť původní obyvatelstvo se živilo především chovem dobytka. V těch větších staveních bývalo i několik krav či dokonce kůň, v těch menších byla alespoň koza . Proto se tito drobní hospodáři přezdívali kozičkáři. Všechny louky a remízky se do posledního zbytku posekaly a usušené seno bylo uloženo do seníků na často dlouhou zimu, jako základní zdroj krmiva. V době pozdější vládla socialistická velkovýroba. Ta sice louky sekala, ale seno se často usušit nepodařilo, proto ráda od soukromých vlastníků kvalitní seno vykupovala.

Dnes je však situace poněkud odlišná. Soukromé horské farmy si vyrobí dostatek sena sami a ostatní vlastníci luk stojí před otázkou , co s trávou? Posečená a uschlá se dá spálit, je to ale způsob zcela barbarský a velice nešetrný k přírodě i životnímu prostředí . Navíc to ( naštěstí!) zákony přímo zakazují.

Mezi šetrné a ekologické způsoby patří ve většině kulturních zemí mulčování. O co se zde vlastně jedná? Je to pokosení trvalého lučního porostu speciálním žacím strojem, který trávu rozdrtí na drobné kousíčky a rozprostře po strništi. Takto zpracovaná travní hmota , v závislosti na dešťových srážkách a slunečním svitu, se během 1 až dvou týdnů zcela rozloží . Slouží tak jak kvalitní zdroj hnojiva a humusu, kdy nenásilným způsobem tvoří v přírodě uzavřený cyklus. Navíc odpadá starost kam s travní hmotou, což je i pořádná dřina. Často se objevují názory, že když se louka neposeče, stejně přes zimu vyhnije a pohnojí porost. Je to velice milná představa, neboť neposečený porost slouží jako úkryt obtížného hmyzu a škůdců, kteří se tímto přemnoží, dále dochází k nežádoucímu šíření plevelných druhů rostlin, jako je šťovík, pcháč a řada náletových dřevin. Neposečená tráva pod sněhem polehne a při jarním tání slouží jako došková střecha po které voda rychle steče, aniž se vláha zadrží v zemi. Je to i jeden z důvodů, proč se tak lehce tvoří záplavy.

Mulčování je ekologická likvidace trávy a plevelů . A ekologie v současné moderní době stále více vstupuje do běžného života a bude nás a naše životy ovlivňovat stále hlouběji. Při mulčovaní neudržovaných ploch, kde roste plevel, nálety a podobný odpad při pravidelném a správném systému mulčování dochází již během krátké doby k rekultivaci pozemku. Mulčovač je zkonstruován tak, že pokud máte na pozemku drobné nerovnosti, tyto nerovnosti vyrovnává. Drobné kousky mulčované trávy, které necháte ležet na pozemku zetlí a působí jako hnojivo pro obnovení nebo zlepšení kvality porostu a drží vláhu po určitou dobu. Na pravidelně udržované travní plochy je hezký pohled a jsou součástí krajinotvorby.Ti, kteří se rozhodnou své pozemky mulčovat, mají možnost si vybrat z celé řady strojů.Liší se především výkonem motoru a šířkou žacího ústrojí. K největšímu mulčovači o záběru 70 cm je dokonce možné připojit jednoosý sedadlový vozík – sulku. Obsluha se tak stává vysoce komfortní, neboť je stroj obsluhován v sedě a nikoliv pěšky jdoucím řidičem. Mulčovací žací ústrojí je vybaveno speciálními noži , které díky své robustnosti a potřebné rychlosti otáčení, trávu useknou, v žacím bubnu rozdrtí a rovnoměrně rozhodí po pozemku. Pro správné mulčování je nutné nejprve posoudit porost. Pokud je do výšky 30 cm, pozemek sečeme jednou. Výšku sečení a pojezdovou rychlost musíme přizpůsobit složení a kvalitě trávy. Všeobecně platí zásada, pokud je tráva zavadlá a řídká sečeme na vyšší pojezdovou rychlost a plný záběr žacího ústrojí. Při sečení husté a šťavnaté trávy nastavíme vyšší strniště, zvolíme pomalejší rychlost a jen částečný záběr. U extrémně vysokých a mokrých porostů se vyplatí sekat pozemek nadvakrát. Při prvním sečení volíme vyšší nastavení sečení a pomalejší rychlost. Druhé sečení je možné provádět po několika dnech na nižší strniště se zařazenou vyšší rychlostí. Pokud nám to tvar a svažitost pozemku dovolí, je vždy lepší druhé sečení provádět kolmo k prvnímu, tedy křížem.

Ideální je mulčovat zhruba třikrát až čtyřikrát za rok, abych jste dosáhli kvalitního porostu a tráva nepřerůstala. Při správné péči o travní plochy je ideální mulčovat na začátku vegetačního období, čerstvě rostlá mulčovaná tráva slouží jako hnojivo pro růst další vegetace. Druhým ideálním obdobím pro mulčování je na konci vegetačního období. Potřetí dle výšky trávy.

Na závěr ještě jedno důležité upozornění. Mulčovače jsou výhradně určeny pro údržbu extenzivních ploch a luk, nikoliv jako sekačka intenzivních trávníků, kde svým provedení nemohou plně uspokojit požadavky na pokos. Naopak ani ta nejkvalitnější rotační sekačka s mulčovacími kyty nezajistí potřebnou údržbu horské louky.

Foto autor