POZOR NAŠKŮDCE SKOŘÁPKATÉHO OVOCE

Z pomologického hlediska se řadí do skupiny skořápkatého ovoce především ořešák královský a líska obecná.

Ořešák královský ( Juglans regia), velice často označovaný jako vlašský, pochází ze západní a střední Asie. Pěstuje se již od pravěku pro produkci semen a dřeva.Podle vlastností se plody dělí na kamenáče, křapáče, papírky a polopapírky.Pěstuje se v oblasti kukuřičné, řepařské, ale i v oblasti bramborářské a mikroklimaticky příznivé oblasti podhorské. Líska obecná ( Corylus avellana) roste po celé Evropě, kromě nejsevernějších částí. Je hojně rozšířena i v Africe, malé Asii, na Kavkaze a v Sírii. Líska největší ( Corylus maxima) je původní v jihovýchodní Evropě, v Malé Asii a na Kavkaze. Dělí se na 4 skupiny: zellské, lombardské zellské a lombardské hybridy.Je to oblíbená surovina pro potravinářství , ale velice často má i funkci mimoprodukční, jako okrasná dřevina nebo průkopník lesa na odlesněných plochách.

Číhají ale na skořápkaté ovoce nějací škůdci? Je jich celá řada, proto bude na místě si připomenout ty nejčastější.

Vlnovník ( Eriophyes erineus) vytváří na listech vypouklé hálky, ze spodní strany vyplněné hustou spletí trichomů. Uvnitř hálek jsou drobní, 0,2 – 0,24 mm dlouzí, bělaví roztoči podlouhlého tvaru těla.Vlnovník má několik vzájemně se překrývajících generací. Velice často bývá napadena většina listů . K poškození stromu ani ke snížení množství či kvality plodů ale zpravidla nedochází.Pouze v případě extrémně silného napadení mladých stromů ve školkách může dojít k deformaci koruny. Samotná chemická ochrana, prováděná např. přípravkem Vertimec, se míjí účinkem, neboť insekticid nepronikne do vnitřku hálky k e škůdci. Úspěchu lze dosáhnout jedině včasnou aplikací na jaře v době rašení listů. Ty totiž napadají samičky přezimující pod šupinami pupenů.

Nejvážnějším škůdcem lísky je nosatec lískový ( Curculio nucum). Je to olivově hnědý brouk s nepravidelně světle skvrnitými krovkami. Má typický dlouhý nosec, silně prohnutý a zalomená , světlá tykadla. Dorůstá délky 6 – 9 mm. Nosatci vykusují v květnu a červnu hluboké otvory do mladých oříšků a vyžírají vnitřní pletiva. Do listů vykusují drobné dírky. Bílá rohlíčkovitá larva s hnědou hlavou vyžírá vnitřek ořechu. Ten se sice dál vyvíjí a zraje normálně, je však plný drtě a trusu. Často opadává, někdy zůstává trčet v obalových listech. Brouci, kteří se líhnou v květnu dobře létají, jsou aktivní za slunečných dnů. V červnu kladou samičky vajíčka do mladých oříšků, kde dochází k vývoji larvy. Dorostlé larvy padají k zemi, zavrtávají se do půdy a v hloubce 10 a více centimetrů přezimují, aby se na jaře zakuklily. Nepřímá ochrana spočívá v prokypření půdy okolo keřů. Zničí se tak značná část populace larev. Účelné je proto lísky vysazovat do výběhu slepic, které larvy z půdy vyhrabají. K postřiku se používá přípravek Nurelle a to v době výskytu brouků v jarním období.

Listy skořápkatého ovoce ožírají zelenohnědé housenky píďalky ( Boarmia consonaria).Vyskytují se v dvou generacích od května do srpna. Motýli létají v dubnu až květnu a letní generace v červnu až červenci.Kladou velké množství vajíček. Při silném přemnožení, ke kterému došlo v minulém roce, dokáží housenky silně zdecimovat listové plochyZ chemických přípravků je možné použití přípravku Calypso nebo Decis.

Lokální holožíry je schopna způsobit i pilatka ( Croesus septentrionalis a Nematus melanocephalus).Listy ožírají od okrajů housenky, které jsou dlouhé asi 22 mm, mají černou hlavu a žlutozelené až modrozelené tělo. Při vyrušení housenice vztyčí zadeček a esovitě se prohnou. Dospělci jarní generace létají v květnu až červnu, letní generace pak v srpnu. Ke kuklení zalézají do půdy, kde se kuklí v podlouhlém, hnědém zápředku. Při slabším výskytu stačí mechanické odstranění housenic, jinak se provádí postřik v době žíru housenek přípravky stejnými jako u píďalek.

Od června do srpna se objevuje výrazný červený brouk s černou hlavou a štítkem zobonoska lísková ( Apoderus corylis). Samičky způsobují svinování listů do smotků a do něj kladou vajíčka. Celý vývoj larev probíhá uvnitř smotku. Chemická aplikace se provádí během letních měsíců při zjištění výskytu brouků přípravkem Decis, Calypso nebo Karate. Chemická ochrana je však nutná pouze při silnějším napadení, neboť větší množství svinutých listů způsobuje špatný vývoj a zrání plodů.