CO TRÁPÍ OLEANDRY ?
Ti, kteří navštíví o letní dovolené pobřeží středozemního moře, obdivují zde porosty divoce rostoucích oleandrů obecných ( Nerium oleander). V našich klimatických podmínkách je velice oblíbený jako dekorativní subtropická rostlina, vhodná pro slunné místnosti a zimní zahrady. Oleandry jsou velice atraktivní svými nádhernými květy jemných barev, bílé, růžové, nachové a oranžové. Jsou pěstovány varianty plnokvěté i jednoduché. Jejich listy svým tvarem připomínají vrbu a mohou být jak jednoduše zelené, tak i zajímavě žíhané.
Často ale pěstitelé oleandrů nevědí, že hýčkají v bytě vysoce jedovatou rostlinu. Požití jejich listů i květů může být pro člověka i domácí miláčky osudné. Je proto nutné umísťovat je mimo dosah dětí i zvířat.
Abychom docílili krásných keřů, plných nádherného květenství, je nutné dodržet určité požadavky těchto rostlin. Především je to zajištění dostatku světla a to jak v létě, tak v zimě. V letních měsících je oleandr vděčný za umístění venku, v zimě pak mu vyhovuje skleník či zimní zahrada, kde má nejen dostatek světla, ale i slunce. Nemiluje však příliš tepla, neboť je to rostlina mírného pásu. Stoupne-li teplota nad 160C , potřebuje pak zajistit dostatečné větrání. V zimním období vydrží takřka vše, pouze mu vadí teploty pod 50C a žhnoucí ústřední topení.
Jako pěstební nádoba je pro oleandry vhodný velký a prostorný květináč nebo truhlík. Ideální substrát by měl obsahovat 7 dílů zahradní zeminy, 3 díly rašeliny a 2 díly štěrku nebo říčního písku. Na každých 40 litrů substrátu můžeme přidat ještě 60 gramů mleté křídy. Optimální pH substrátu je v rozmezí 6,0 – 7,5.
Velice důležitá je zálivka. Během letních měsíců je zapotřebí rostliny dostatečně zásobovat vodou, ale současně zajistit i odtok přebytečné vody. V zimních měsících stačí zalévat 1x za 10 dní. Nejlepší je voda dešťová. Důležité je aby byla teplá, jinak se květy nemusí otevřít. V letním období je pro oleadry nutné dodávat do zálivky každých 10 dní tekutou výživu kombinovaného hnojiva. Dodržením základních pěstebních požadavků a včasnou ochranou proti chorobám a škůdcům se nám oleadry odvděčí dlouhou životností a každoročním bohatým květenstvím po celé léto.
Nejčastější choroby a škůdci oleandrů.
Fomová hniloba ( Phoma sp.)
Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo.Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhké a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát.. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur je možné jako prevence.
Šedá hniloba ( Botrytis cinerea)
Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy rostliny jsou vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit z rostlin. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.
Bakteriální uzlovitost ( Pseudomonas syringae pv. sevastanoi)
Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se nádorky. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence u zdravých rostlin se provádí ošetření přípravkem Kuprikol.
Puklicovití ( Coccidae)
Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny.Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.
Mšice ( Aphididae)
Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě.Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů . V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička , velikosti 0,5 mm , vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.
Třásněnka západní ( Frankliniella occidentalis) způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu.Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.
|
Červec vlnatý na oleandru
|
Foto autor textu www.chorvatsko-ubytovat.cz