ŠALVĚJ ( SALVIA )

Když se řekne šalvěj, tak asi první, co se většině z Vás vybaví je šalvějová kloktací tinktura nebo šalvějové bombony proti bolení v krku. Jistě, ale šalvěj není jenom velmi účinná léčivka, ale také krásná květina do zahrady. Mnoho zahradních architektů si ji pro její vysoký sadovnický účel velmi cenní a často ji používá v nových výsadbách.Oblíbené jsou nejen druhy vytrvalé, ale i šalvěje letničky.

.

PROČ POUŽÍVAT ŠALVĚJ ?

• Jejím velkým kladem je dlouhá doba kvetení. Kvete v podstatě od června až do podzimu a na záhoně tak stále vypadá dobře.

• Je odolná proti mnoha škůdcům a chorobám. Šalvěj nepříznivým patogenům prostě nevoní a příznaky nějaké choroby nebo poškození na ni najdeme jen velmi zřídka. Odpadá tak nadbytečné používíní mnohdy drahých chemických postřiků. Jediné, co ji může poškodit, je hniloba z důsledku přemokřené půdy.

• Pěkný tvar keře. Většina šalvějí si zachovává kompaktní tvar a stonky se ani na podzim neválí pozáhonku nebo po ostatních trvalkách.

• Vůně. Celá rostlina příjemně aromaticky voní a to zejména po dešti nebo večer. Vůni nepostrádají ani novější druhy a jejich barevné kultivary.

Šalvěj je prostě jednička a neměla by chybět na žádné zahradě. Až si postupně představíme její druhy a kultivary blíže, ani nebude věřit, že se stále jedná o jednu rostlinu, tak variabilní šalvěj je.

Ale nejprve něco málo o podmínkách pěstování, jejichž znalost je předpokladem úspěchu a následné radosti z rostlin.

Stanoviště - určitě by mělo být slunné, šalvěj snese i mírný polostín, ale pokud máte volné místo na slunci, raději ji vasaďte sem. Ideální půda je štěrkovitá a dobře propustná, pH by mělo mít zásaditou reakci.

Zálivka - půdu není potřeba udržovat stále vlhkou. Mnohem důležitější zásadou než stále konrolovat vlhkost půdy, je rostlinu nepřelít. Jak jsem se již zmínila, přílišné vlkho u kořenů způsobí vznik hniloby, v jehož důsledku zpravidla odumírá celá rostlina.

Hnojení - šalvěj není nijak náročná. Můžeme použít pozvolna rozpůstné hnojiva typu Osmocote, nebo organické přihnojení. Výborná je aplikace sušeného granulovaného hnoje přímo do půdy okolo rostlin. /podrobné info u každeho hnojiva podá příbalový leták/

Řez - květy šalvějí a to zejména vytrvalých druhů jsou i velmi vhodné i na řez do vázy. Nevadnou, nekroutí se a ve váze vydrží okolo jednoho týdne pěkné.

Mrazuvzdornost - zde možná narazíme na první háček při pěstování. Šalvěj mrazuvzdorná je i není. Pokud jsou splněny všechny podmínky pěstování, šalvěj snáší naši zimu dobře. Pokud stanoviště není optimální, může přes zimu odumřít. Někdy je příčinou mráz, jindy kořenová hniloba.

Použití - je široké, od trvalkových záhonů, přes skalky až do truhlíků a jiných nádob.

DRUHY

Jako letničky se pěstují zejméma šalvěj zářivá (Salvia splendens), šalvěj pomoučená (S. farinacea) nebo šalvěj odstálá (S.patens), šalvěj zahradní (S. horminum).

S. splendens - je velmi častá ve městských výsadbách a parcích. její název je vskutku přiléhavý, květy v barvě červené, růžové nebo tmavě fialové vskutku září.

S. patens - je velmi krásná svoji modrou barvou a veliké květy. Je to skutečná ozdoba záhonu.

S. farinacea a S. horminum – mají velké vazačské uplatnění. To znamená, že jsou ideální pro sušení a následné použití do suchých aranžmá. Mají dlouhou trvanlivost a květy si drží svou barvu i po uschnutí.¨

S. greggii – velmi vhodná I pro úplné začátečníky, nabízí řadu kultivarů a její kvetení je extra dlouhé.

S. muellerii někdy také známá jako purpurová forma S. gregii. Je mrazuvzdorná a suchovzdorná, ale vyžaduje skutečně plné slunce, jedná se asi o 80cm vysoký keřík¨

Salvia sylvestris (syn. S. nemorosa) je u nás jedna z nejběžněji pěstovaných vytrvalých salvií. Vyžaduje slunnou pozici, může se I sama množit samovýsevem.

S. involucrata snese I lehký polostín

S. chamaedryoides - tento druh má velmi zajímavé olistění. Je celý šedě plstnatý, absolutně suchovzdorný. Asi 30cm keřík nese krásné nebesky modré květy¨

S. coahuilensis – poměrně nový 60cm vysoký druh , vyšlechtěný ze S. greggii

S. leucantha – dosahuje výšky jednoho metru a její olistění má šedou barvu

S. lanceolata – novější druh. Jedná se o opravdovou lahůdku. Květy mají neobvyklou lososovo – růžovou barvu

S. microphylla výška je 80cm – 1 m. Nalezneme ji v moha kultivarech, ale její květy vždy budou jemné a něžné.

S. dolomitica – tento jihoafrický druh má květy 2-3 cm velké

S. africana-lutea stříbrný 90cm vysoký keř s netradičními žlutorezavými květy

Species unknown – salvií mame opravdu velké množství a tak není divu, že občas narazíme I na takovou popisku u rostliny jako Species unknown (neznámý druh), myslím, ale že právě tato “neznámá” šalvěj patří k jedněm z nejkrásnějších

KDE JE KOUPIT

Sehnat letničkové šalvěje není nic těžkého od časného jara si v semenářském obchodě můžete vybrat takovou šalvěj, jaké se Vám líbí, nabídka je široká. S trvalkami je to trošku horší, ale to platí obecně. Určitě by neměl být problém sahnat S. officinalis v několika kultivarech. Po ostatních druzích bude lépe pátrat v zahradnických centrech a to nejlépe v takových, která mají I širokou nabídku rostlin z dovozu. Pokud si budete chtít udělat šalvějovou sbírku a soustředit co nejvíce druhů, bude nejlepší se obrátit na zásilkové firmy. Funguje to tak, že v předstihu nahlásíte o co máte zájem a oni Vám je za nějakou dobu dovezou. Další možnost je pro rostliny si zajet, já sama jsem si z Holandska dovezla, krásné hosty, o které před pár lety byla nouze.

JAK JE VYSADIT, VYSÍT

Výsev semínek není složitý, na počátku března si semínka vysejeme do truhlíčku za okno. Klíčí dobře a předpěstování není obtížné.

Pokud si koupíte šalvěje v květináči, sázet je můžete prakticky kdykoliv, po celou vegetační dobu. V okrajových oblastech můžeme šalvěje na zimu přikrýt – ale ne listím, je mokré a hnije. Mnohem lepší volbou je přikrývka z chvojí, nebo z bílé netkané textilie.

ŘEZ

Podobně jako třeba levandule I šalvěj potřebuje pravidelný řez. Platí stejná zásada, nikdy je neřežme na podzim, ale vždy na jaře. Řez nemá pravidla, provádí se více méně podle citu. V prvé řadě se musí odstranit suché nebo poškozené stonky a ostatní se zakracují tak na výšku 20 – 40 cm od země. Záleží samozřejmě na tom, jaký druh máte a jaká je jeho finální výška.

Foto autorka textu                          www.praha-fotografka.cz

FOTOGALERIE SALVIA - ŠALVĚJ