ČERVIVĚNÍ LÍSKOVÝCH OŘÍŠKŮ

Pokud někdo vyrůstá na venkově a má zahradu, kolem které jsou vysázeny lískové keře, určitě ví, jak neopakovatelnou chuť mají čerstvě spadané lískové oříšky. Především pak ty, které se v kapse ani neohřejí, ale ihned , třeba na kousku cihly se z nich vyndá jádro pomocí kamene. Lahodná žeň trvá od konce prázdnin až do druhé poloviny září. Taková vzpomínka na dětství přináší i trochu stinnou stránku oříškového šílení – mnohdy se místo sladkého jádra ukáže bílý přežraný červ, který už vás předešel.To samé zjištění vás pak čeká před vánocemi, kdy potřebujete získat lísková jádra do cukroví.

Za všechno může nosatec lískový(Curculio nucum). Je to drobný, a díky zbarvení těla velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý tmavě rezavě zbarvený nosec. Jeho tělo je černé, pokryté žlutě zbarvenými šupinkami, které na krovkách vytvářejí nepravidelně rozmístěné světlejší skvrny. Tělo brouka bez nosce je 6-8 mm. Larvy, které důvěrně známe, jsou beznohé, 10mm dlouhé, mléčně bílé s hnědou hlavou.

Nosatec lískový má jednu generaci v roce Přezimují larvy škůdce v půdě pod lískami v hloubce až 25 cm. Na jaře se kuklí, ale u některých larev ke kuklení dochází za 2-3 roky. Brouci se líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a druhé polovině července. Při úživném žíru a později i v době kladení vajíček vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné plody jsou pak druhotně napadány houbami, nejčastěji Monilia laxa, která působí monoliovou hnilobu lískových oříšků. Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají.

Brouci jsou za teplého počasí velmi pohybliví,rychle létají, ale jsou velmi plaší, takže je jen ztěží můžeme vidět. Při vyrušení, třeba jen lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi. Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví.

Kladení vajíček probíhá na přelomu června a července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté. Samičky v něm vykusují chodbičky a na jejich dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku. Za 8-10 dnů se líhnou larvy, které se živí vyžíráním jader. Během září opouštějí dospělé larvy vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Vnikají do půdy , kde si vytvářejí hliněné komůrky, v nichž přezimují.

Ochrana před nosatcem lískovým je značně obtížná díky rozvleklého výskytu brouků. Některá literatura doporučuje sklepávání brouků a jejich následné ničení. Toto opatření se však jeví jako poměrně málo účinné. Z dalších uváděných možností je hubení larev slepicemi. To ale znamená, že se slepice musí pod keři zdržovat především v době, kdy larvy opouštějí oříšky, tedy asi od konce srpna do září. Účinnost výše uvedených opatření biologických opatření může však snižovat nálet brouků z okolí, kde se ochrana neprovádí.

Z chemických přípravků se v praxi osvědčuje Nurelle D v koncentraci 0,15%, v době před kladením samiček. To probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n.m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července. V této době oříšky již téměř dorostly do konečné velikosti, ale jsou ještě bez jádra.. Protože však brouci kladou postupně, vyplatí se přikročit za 14 dnů k opakování postřiku. Fenologicky se jedná o dobu, kdy uvnitř oříšků jsou již patrná 3-5 mm velká jádra.V nižších nadmořských výškách , pod 300 m n.m. je vhodnou dobou pro první ošetření termín v období od 15. do 20. června, druhé ošetření pak mezi 1. až 5. červencem. V ostatních nadmořských výškách se ošetření vyplatí provést na základě sledování vývojových fází oříšků.

Při ošetření je nutné důsledně dbát na dokonalé smáčení jak listů, tak plodů lískových keřů. Pro ošetření vysokých keřů je proto nutné využívat kvalitní zádové postřikovače , které jsou vybaveny alespoň 150 cm dlouhým nástavcem s tryskou. Vzhledem ke škodlivosti postřiku pro včely je nutné chránit případné kvetoucí rostliny pod keři.

Tipy:

1. nepodceňujme ošetření proti nosatci lískovému, protože v době přemnožení způsobuje ztrátu až 63% na výnosu lískových oříšků

2. znehodnocená jádra se nadají konzumovat ani po očistění, protože mají výrazně hořkou chuť

3. při využití slepic jako predátorů je zjištěno, že účinnost hejna se zvyšuje až o 28 % při doplnění kohoutem, který slepice cíleně vodí a červi patří mezi jeho oblíbené pochoutky. Navíc, strava bohatá na proteiny zvyšuje obsah kyseliny hyaliuronové obsažené v kohoutích hřebíncích. Tato kyselina je využívána v kosmetickém průmyslu jako součást přípravků na zpevnění poprsí

4. nevhodným druhem slepic v boji proti nosatci lískovému se ukazují brojleři a kapouni u kterých šlechtěním byl potlačen přirozený zájem o hmyz.