JE ČAS NA VÝSADBU KONZUMNÍHO I OKRASNÉHO ČESNEKU
Česnek je prastará kulturní cibulová zelenina, která provází lidstvo od neolitu, přes starověk a nezastupitelný je i v současnosti. Původní druhy pocházejí z oblasti Afghanistánu.
Je využíván nejen jako silně aromatická kořenící zelenina s vysokým obsahem antibiotických látek účinných proti bakteriím a virům, ale také ve farmaceutickém průmyslu jako výchozí surovina pro výrobu některých léků.
Pěstitelsky rozdělujeme česneky na ozimé, výnosnější s výsadbou na podzim, a na jarní, které vysazujeme na jaře, ty jsou méně výnosné, ale zase trvanlivější.
Botanicky pak rozdělujeme česneky na nepaličáky(nevybíhavé) a paličáky(vybíhavé), které mají pouze obvodové stroužky a uprostřed tvoří květní stvol s pacibulkami, ze kterých se dá vegetativně množit. Nepaličáky nevybíhají do květu, tedy stvol s pacibulkami netvoří a mají i středové stroužky.
POŽADAVKY NA STANOVIŠTĚ A PŘEDPLODINU:
Česnek vyžaduje hlubší hlinitopísčité půdy dobře zásobené živinami, dále teplou a slunnou polohu. Proti mrazu je odolný. Zařazujeme ho do druhé trati, nesnáší totiž čerstvé hnojení. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny nebo okurky. Nevhodnými předplodinami jsou brambory, rajčata a veškerá cibulová zelenina. Právě z fytosanitárních důvodů by se cibulové zeleniny měli zařazovat na stejný pozemek nejdříve po pěti až šesti letech.
HNOJENí:
ˇCesnek má zvýšené nároky na draslík, který ovlivňuje skladovatelnost a dusík, který má vliv na tvorbu výnosu. Požadavky na fosfor jsou nižší.Doporučené dávky čistých živin při střední půdní zásobě jsou 300g č.ž. fosforu a, 1000 g č.ž. draslíku a 1000 g č.ž. dusíku na 100 m.
Celková dávka draselných a fosforečných hnojiv se zapravuje do půdy asi 4 týdny před výsadbou.Dusíkatá hnojiva je vhodnější aplikovat děleně, 2 třetiny při výsadbě a a 1 třetinu během vegetace. Vzhledem k potřebě síry pro tvorbu silic, volíme síranové formy hnojiv a to síran amonný nebo síran draselný.
OŠETŘENÍ SADBY:
Česnek se před výsadbou rozdělí na stroužky. Je vhodné vysazovat stroužky přibližně stejné velikosti. Volíme sadbu tuzemskou, vhodnou pro naše klimatické podmínky. Sadbu je vhodné před výsadbou mořit. Proti napadení houbovými chorobami, především houby z rodu Fusarium, Botritis,Penicilium a částečně i Sclerotium cepivorum používáme Rovral 50WP nebo Rovral FLO. V současné době se jako žhavá novinka využívá jako mořidlo přípravek Lignohumát na bázi humnových kyselin. Proti háďátku zhoubnému se používá Sulka. Nejdříve se stroužky moří v 5% roztoku Sulky po dobu 6 až 12 hodin, dále pak Lignohumátem v dávce 10 ml na 10 l vody po dobu 2-4 hod, nebo Rovralem v dávce 4g na 1l vody asi 20min. Ihned po namoření a oschnutí stroužky vysazujeme.Mořící suspenze se používá pouze jednou a využijeme ji na zálivku vysazených stroužků.
VÝSADBA:
Vysazujeme pouze zdravé stroužky, nepoužíváme ani takové, které vyjmeme z palice, která má několik stroužků napadených hnilobou a ostatní vypadají zdravě. Napůl napadená palice by se měla z odstranit, maximálně je možné zdravé stroužky kuchyňsky zpracovat., nikdy ne vysazovat!
Jednotlivé stroužky vysazujeme do hloubky 5-7 cm, řádky od sebe pak minimálně 30cm vždy kořenovou částí dolů. Pokud zasadíme stroužky opačně, tedy vzrostným vrcholem vzhůru, dochází ke zpomalení růstu rostlin na jaře , protože stvol se musí v zemi doslova „otočit“. Sklizené rostliny jsou pak deforormované, nevzhledné a tržně problematické. Správně vsazené stroužky by měly do zimy zakořenit, ale neprorůst nad zem.Vhodným termínem pro sázení je konec října až listopad. Podle kvality půdy volíme i sázecí pomůcky. Zaběhlou tradicí je využití sázecího kolíku, ten je však vhodné použít pouze v případě sypké země, kdy spodní část jamky se zaplní sypkou zeminou, která samovolně padá dolů.U půd vlhkých a těžších je vhodnější využít dřevěný kolík, nebo násadu od motyčky , ale s kulatým zakončením.
Není dobré, když vysazený stroužek ve špičaté jamce „sedí“ v prostoru a vzniklá dutinka mezi stroužkem a zemí znesnadňuje zakořeňování.
Před sklizní se vyplatí zkušebně několik rostlin vyrýt a zkontrolovat stav cibule. Předčasná i pozdní sklizeň je totiž na úkor skladovatelnosti a trvanlivosti stroužků, které pak snadněji podléhají skládkovým hnilobám. Opožděná sklizeň navíc způsobuje rozpad cibulí již v zemi a při následném sušení může dojít i k úplnému rozpadu na jednotlivé stroužky.
RECEPT PRO KUTILY:
Množení česneku z pacibulek: jedná se o tříletý cyklus, kdy si každý může vypěstovat velmi kvalitní, zdravotně výborný česnek .
1.rokem vysazujeme největší pacibulky
2.rokem sklidíme malé česneky o několika stroužcích nebo kulaté cibulky tzv.jedňáky
3. rokem pak již sklidíme kvalitní obří česneky.
ODRUDY:
Lukan : ozimý širokolistý nepaličák, cibule jsou šedobílé s mírnou fialovou kresbou, dobře skladovatelné. Je nejvýnosnější odrůdou v sortimentu. Tvoří 10-15 stroužků. Sklizeň kolem 10.7.
Jovan : ozimý širikolistý paličák, fialově zbarvený, skladovatelný do dubna až května.Náročnější na půdu.Slkizeň kolem 25.7.
Vekan : ozimý paličák s výrazně fialovými cibulemi s dlouhou skladovatelností. Mimořádně spolehlivý ve výnosu, raný sklízí se již kolem 10.7.
Anton : ozimý modrý nepaličák, tvoří 8-12 strožků. Velmi raný- sklizeň kolem 5.7.. Vhodný pro sklizeň na zeleno.
Benátčan : bílý nepaličák, velmi dobře skladovatelný-více než 1 rok, možno sázet jak na podzim tak i na jaře. Má až 17 stroužků. Sklízí se kolem 25.7.
Dukát : nádherný paličák s pravidelnou kulovitou cibulí. Zachovává ostrost , velikost i výbornou skladovatelnost Ruského paličáku, ze kterého byl vyšlechtěn.
Japo : odrůda bílého nepaličáku s vynikající skladovatelností a chutí. Vysazuje se spíše na jaře, dorůstá menších velikostí oproti odrůdám ozimých česneků
Okrasný česnek
Rod Allium zahrnuje více než 500 druhů. Vzhledem k takovému množství je jejich vzhled značně rozdílný. Rostliny se liší barvou, velikostí i tvarem květů. Rozlišná je i výška – od 10 do 200 cm.
Cibule se vysazují od září až do listopadu do hloubky 6-15 cm na vzdálenost 10 -20 cm od sebe. Vyžadují propustné půdy, slunné stanoviště a na počátku potřebují dostatek vláhy. Okrasné česneky jsou mrazuvzdorné, cibule není potřeba na zimu vyndavat z půdy. Poměrně rychle se množí nejen dělením cibulí a i semeny, které je možné po dokonalém vyzrání vysévat.
K nejčastěji pěstovaným okrasným druhům patří:
Allium moly –vykvétá zlatožlutým květem, rostlina vytváří trs 20-30 cm vysoký.vykvétá v dubnu. Cibule jsou polokulovité o průměru asi 4 cm.
Allium christophii . Cibule jsou v průměru asi 6 cm velké, na 50-70cm vysokém stonku vykvétá kulovité květenství o průměru až 30 cm. Jednotlivé kvítky jsou hvězdičkovité, fialové na dlouhých pevných stopkách, vykvétá v červnu až červenci. Květenství je velmi dekorativní a hodí se i k sušení.
Allium giganteum – česnek obrovský, vytváří stonky dlouhé až 1 m , zakončené kulovitým květem o průměru až 20 cm.. Jednotlivé květy ve tvaru hvězdiček jsou jasně fialové a rozkvétají v červnu až červenci.Cibule je možné vysazovat až do zámrazu do hloubky asi 10 cm v závislosti na velikosti.
Allium schubertii – dekorativní květy jsou lososově růžové. Jednotlivé květy mají nestejnoměrně dlouhé stopky, vykvétají postupně a tím vytvářejí nápadné jakoby rozházené kulovité květenství. Dorůstá do výšky až 80 cm. Kvete od června do července
Allium atropurpureum – dekorativní okrasný česnek s polokulovitým fialovým květenstvím. Dorůstá do výšky 70-80 cm. Kvete v červenci a srpnu.
Allium aflatunense – vykvétá kulovitým květenstvím o průměru 7-8 cm. Květy mají červenou barvu. Hodí se výborně v kombinaci s ostatními česneky i jako doplněk trvalkových i letničkových výsadeb.
Foto autorka textu.