BRUSINKY NEJEN Z LESA

Vážení, teď si asi poklepete na čelo, ale já už od dětství hrozně ráda chodím na borůvky. Jejich sbírání, na rozdíl od mých sourozenců mě nikdy nevadilo, ale spíše naopak, vedlo k rekordním sběračským výkonům. A když se navíc na slunnějším místě objevily keříky brusinek, velice ráda jsem červenými korálky zpestřovala úlovky modrých borůvek.

Ke sbírání mě vedla především mlsota, protože není snad nic lepšího, když si po příchodu z lesa dáte porci prosypanou cukrem a ještě navrch knedlíky a koláče. Tehdy jsem měla borůvky a brusinky spojeny pouze s vůní borového lesa, ale dnes je tomu trochu jinak. Pomalu na každé zahrádce najdete keříky zahradních borůvek a do značné obliby přicházejí i brusinky. Dokonce v kombinaci vytvářejí velmi zajímavé a navíc užitečné zákoutí.

Specifická chuť brusinek je dána jejich složením. Z minerálních látek jsou v plodech nejvíce zastoupeny draslík, hořčík, fosfor a vápník. Dále obsahují cukry, provitamín A, vitamín C , barviva, třísloviny, organické kyseliny a glykosidy.Působí dezinfekčně a protizánětlivě, užívají se také jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky a revmatismu.

Přirozené porosty brusinky se vyskytují od nížin až po vysokohorské polohy. V současné době již existuje mnoho vyšlechtěných a mimořádně produktivních odrůd, které by rozhodně neměly chybět na žádné zahradě. Původní porosty se vyskytují většinou na chudých velmi kyselých písčitých a rašelinových půdách. Ani ty vyšlechtěné nejsou příliš náročné, vyžadují kyselost půdy s pH 3,5-4,5a slunné stanoviště.Půda v zahrádkách není většinou pro brusinky příliš vhodná, proto musíme upravit kyselost a těžší jílovité půdy zlehčit. Protože rostliny mají mělkou kořenovou soustavu, postačí úprava půdy do hloubky 20-30 cm.

Vhodný substrát si připravíme sami smícháním 1 až 4 dílů hrubozrnného křemičitého písku s 1 dílem čisté rašeliny.Pokud bychom použili jenom rašelinu, může docházek k jejímu značnému vysychání, kdy po přeschnutí špatně přijímá vodu a rostliny příliš trpí suchem.Do substrátu se vyplatí přidat několik hrstí kostní moučky.Těžší kyselé půdy zlehčíme přidáním pilin a drcené kůry jehličnatých dřevin.

Sazenice, které zakoupíme v obchodě, jsou většinou jednoleté. Dodávají se v kontejnerech, měly by být dobře zakořeněné, alespoň se 3 výhonky, některé již mohou mít květy či plody.Prodávané odrůdy většinou plodí dvakrát ročně. Rostliny můžeme vysazovat celoročně, ale nejvhodnější je jaro nebo podzim.Pokud chceme mít výsadbu ve skalce nebo na záhoně jako stálezelený koberec volíme spon výsadby 0,30-0,45 m x 0,30-0,45 m. Do řad pak volíme spon 1-1,5m x 0,30-0,45m.

Před výsadbou je nutné odstranit plevel, především ten vytrvalý jako je pýr nebo přeslička by mladé rostliny časem dokázaly značně decimovat. K výsadbě volíme slunná stanoviště, ve stínu by velmi málo kvetly.

Brusinky dobře rostou a plodí i bez hnojení. Podmínkou je však dostatek organické hmoty v půdě jako je rašelina, kůra, piliny či lesní hrabanka, ze kterých se rozkladem uvolňují potřebné živiny.Pokud budeme nuceni sáhnou po umělých hnojivech volíme stejné jako pro borůvky, především tedy síran amonný v dávce 20g na m2 nebo močovinu do 10g na m2.

Brusinka vzhledem k mělkému kořenovému systému velmi citlivě reaguje na zaplevelení, proto celoročně odstraňujeme ručně , vytrháváním veškerý plevel tak aby nedošlo k porušení mělkých pod povrchem rozšířených kořenů(podzemků). V boji proti zaplevelování se velmi osvědčuje mulčování okolí rostlin drcenou kůrou a pilinami, popř. jehličím či lesní hrabankou. Nastýlání navíc zabezpečuje rostlinám rovnoměrnou vlhkost a především v předjaří nejsou rostliny poškozovány zamrzáním a rozmrzáváním půdy, které jinak způsobuje trhání podzemků a vytahování rostlin na povrch.Použití herbicidů se do brusinek nedoporučuje.

Brusinky nevyžadují každoroční řez, odstraňujeme pouze polámané nebo odumřelé části rostlin. Pokud rostliny vlivem houbového onemocnění shodily listy, provedeme na jaře úplný řez těsně nad zemí.

Požadavky na vodu má brusinka menší než borůvka, na suchých stanovištích se jako nejvhodnější ukazuje v případě potřeby zálivka dešťovou vodou s nízkým obsahem solí.

Odrůdy:

V současné době můžeme ve specializovaných prodejnách zakoupit odrůdy vhodné pro výsadbu do zahrádek.

Koralle – velmi produktivní odrůda pocházející z německa. Tvoří vzpřímené keře vysoké 20-30cm. Bobule jsou středně velké, zářivě červené barvy.Úroda může dosáhnout 150-300g z jedné rostliny. Z 1 m2 můžeme nasbírat až 1 kg plodů. Plodí 2x ročně.

Red Pearl – odrůda pochází z Holandska. Keře dosahui¨jí výšky asi 35 cm. Plody jsou středně velké až velké, tmavočervené, výborné kvality. Listy jsou navíc velmi dekorativní. Odrůda je přizpůsobivější k horším půdním podmínkám než předchozí. Plodí také 2x ročně. Navíc je dobrým opylovačem pro odrůdu Koralle.

Jako perspektivní se dále jeví odrůdy Sanna a Sussi vyšlechtěné ve Švédsku.

Prima tipy:

1. brusinky plodí již první rok po výsadbě, ale významnější sklizně přinášejí od 3.roku.

2. výhodou brusinek je , že je nepoškozuje ptactvo ani zvěř, všeobecně se brusinky řadí mezi plodiny méně citlivé na choroby i škůdce

3. u odrůd plodících dvakrát je první úroda většinou zanedbatelná, významná je druhá(podzimní) úroda.První úroda dozrává od poloviny července do poloviny srpna, druhá pak od poloviny září do poloviny října v oblastech s nadmořskou výškou do 750m.

Foto autorka textu.