LONICERA - ZIMOLEZ, JEDEN DRUH, SPOUSTA MOŽNOSTÍ

S jakými druhy se můžeme setkat – popínavé, stálezelené i opadavé keře různých velikostí a barev

Zimolez je dřevina, která skutečně nezklame, z neuvěřitelně široké škály druhů, si můžete vybrat dřeviny popínavé, stálezelené, výrazně kvetoucí, skalkové. Vzhledem k tomu, že centrum přirozeného výskytu těchto dřevin je v mírných oblastech  Severní polokoule, můžeme si být jisti, že před sebou máme odolný druh, který dobře snese naše klimatické podmínky. Jistě se najdou nový šlechtěnci a hybridi, kteří budou vyžadovat nějakou péči navíc, ale tak tomu bývá téměř u každého druhu. Každopádně je ale z čeho vybírat, a je jen na nás, jakého zástupce si vybereme.

Až si představíme jednotlivé skupiny a druhy podrobněji, možná ani neuvěříte, že se stále jedná o ten samý druh. Co ale všechny zimolezy spojuje, je jejich zajímavé květenství. Květy jsou pětičetné, korunka dvoupyská je s trubkou. Jejich barva je nejčastěji, bílá, žlutavá, růžová, fialová a červená. Květ se obtížně popisuje, pro představu lépe poslouží fotografie nebo živá ukázka. Jakmile jednou květ nakoukáte, poznáte zimolez vždy, ať je jeho vzhled jakýkoliv. Všechny zimolezy také bohatě plodí, nejčastěji červenými bobulemi.

Jako první se podíváme na skupinu opadavých keřů:

Keřovité zimolezy jsou sadovnicky nepostradatelné, představují nezbytnou součást zeleně ve městech a parcích. Snesou suché a chudé půdy, slunce i polostín.  Zimolez můžeme nechat v jeho přirozeném tvaru, dobře se ale hodí i na vyšší živé tvarované ploty. Jedná se o včelařsky významný druh. Dorůstá až do 3 metrové výšky, působí zdravým a vitálním dojmem, netrpí na napadaní chorobami a škůdci, pouze u zimolezu tatarského můžeme občas najít mšice.

Zimolez tatarský /Lonicera tatarica/ je asi  nejvíce rozšířeným keřovým druhem. Roste rychle a to až do výšky tří metrů. základní barva květů je růžová, ale má řadu, karmínových i bílých kultivarů.

Zimolez krásný /Lonicera x bella/ předstvuje dnes asi nejpoužívanější kříženec. Jedním z jeho rodičů byl zimolez tatarský, a stejně tak i tento druh má řadů pěkných kultivarů.

Zimolez Purpusův /Lonicera x purpusii/ je statný, až 2,5 m vysoký keř, který je charakteristický svým velice ranným kvetením. Bílo žluté květy se začínají objevovat již od prosince do května. Keř poznáte i se zavřenýma očima podle příjemné, charakteristické vůně.

Stálezelené keřové lonicery

jsou nízké, jemnolisté keříky, které můžeme používat podobně jako skalník /Cotoneaster/. Představují zvlášť dobrý materiál pro tvarované živé plůtky. Květy jsou vždy žlutobílé a voní. Stejně jako ostatní stálezelené druhy i zimolezy preferují polostinné stanoviště, hůmoznější, vlhčí půdu.

Zimolez kloboukatý /Lonicera pileata/ dorůstá pouze do 50cm výšky. Tvoří dlouhé výhony a má široký růst.

Zimolez lesklý /Lonicera nitida/ je o něco jemnější druh než předchozí – větvičky jsou tenčí a lístky menší. Je hustý, kompaktní a roste vzpřímeně. Vzhledem k podobnosti, se jeho větvičky mohou používat místo myrty. Zlatolisté kultivary jsou choulostivější a ocení zimní přikrývku.

Pnoucí druhy

zimolezů rostou ovíjivým způsobem a můžeme jim nabídnout jakoukoliv oporu, nejsou nijak vybíravé. Porostou stejně dobře na treláži, svisle tažených drátech, pergole… Rostou středně bujně, jejich výška se pohybuje okolo 5ti metrů.

Popínavé lonicery se velmi dobře množí v domácích podmínkách hřížením. Stačí nechat  šlahoun v kontaktu se zemí a sám pustí kořeny. Úspěšnost a rychlost procesu podpoříme tím, že šlahoun zahrneme zeminou

zimolez obecný /Lonicera caprifolium/ nebo „růže z Jericha“ je typickou dřevinou venkovských zahrádek. Je oblíbená pro svou intenzívní nádhernou vůni. Kvete od května do června. Velice podobný je i zimolez německý /Lonicera periclymenum/, který kvete později, velmi bohatě v červnu a červenci

zimolez síťnatý /Lonicera reticulata/ má zajímavý kultivar 'Kintzley's Ghost, jehožspojené vrcholové lístky, mají stříbřitý povrch. Kvete žlutými květy.

zimolez Brownův /Lonicera x brownii/ je opadavý či poloopadavý. Květy jsou dlouhé, výrazně oranžovočervené.

Zajímavým druhem je stálezelený zimolez Henryův /Lonicera henryi/. Květy jsou menší ale přesto se jedná o velmi cenný druh, pro naše podmínky totiž představuje jedinou stálezelenou ovíjivou rostlinu.

zimolez japonský /Lonicera japonica/ je jiný na první pohled a skoro vypadá jako miniatura předchozích druhů, větévky jsou tenké a listy jemné a malé. Nejčastěji se setkáme s kultivarem Aureo-reticulata, který má žlutě pestrý list.