SNOVÁ NÁDHERA MODRÝCH KVĚTŮ

Modrá barva květů je v rostlinné říši nejméně rozšířená, proto byla, a stále je znakem výjimečnosti a exkluzivity daného druhu. Zvlášť modrokvětých dřevin je málo a jedinců se skutečně blankytnou, čistou modrou, které se navíc hodí pro naše podmínky, je ještě méně.

Pokud vás modrokvěté dřeviny přitahují a chcete je pěstovat na své zahradě, zkuste jít ještě dále a vytvořte si modrou zahradu, modrý záhon nebo modré zákoutí. Vždy bude středem pozornosti. Při vhodné kombinaci druhů, lze prodloužit dobu kvetení, a tím celé působnosti kompozice na celé vegetační období.

Jako doplněk k dřevinám zvolte trvalky. Svoji barvou nezklame ostrožka (Delphinium), zvonek (Campanula), kosatec (Iris), rozrazil (Veronica). Úchvatné jsou trsy lnu (Linum perene), který se snadno sám vysemeňuje. Velmi půvadný je i kalokvět (Agapanthus), který ovšem musí na zimu domů. I mezi velkými stromny najdeme modrokvětého zástupce – paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa). Preferuje teplo as sunce.

Pokud vás pouze láká obohatit svou zahradu o modrokvětý exemplář, použijte dřevinu solitérně. Keř s modrými květy zaujme jak ve skupině, tak samostatně.

Hortenzie (Hydrangea)

Nejvydařenější modré exempláře nabízí známý druh Hydrangea macrophylla - hortenzie velkolistá. Její pěstování, není složité, vyžaduje polostinné stanoviště a hlubší, živnou půdu. Suché písčité půdy nejsou nejvhodnější. Pokud kvalita zeminy nevyhovuje, musíme ji před výsadbou vylepšit rašelinou a uleženým kompostem. Zejména první dva měsíce po výsadbě, dbáme na to, aby rostlina nepřeschla. Velmi důležitý je také řez, který provádíme zásadně na jaře. Řezem odstraňujeme pouze suché a překrývající se větve, dále větve slabé a odkvetlé. Pro vytvoření silných květních pupenů řežeme keře od května do poloviny června nad 3. až 4. očkem (pupenem). Výhony, ukončené květním pupenem nesmíme na jaře odstraňovat, protože květní pupeny se zakládají již v předcházejícím roce.

Je celkem známo, že modrá barva květů je v první řadě podmíněna kyselou půdní reakcí, kdy se hodnota pH pohybuje v rozmezí od 3,5 do 4,2. Pokud půda kyselá nebude, přemění se modré květy v růžové nebo narůžovělé. V květináči i na zahradě se však dá optimální kyselé prostředí celkem dobře udržovat. Druhou podmínkou je zajištění dostatku volně přístupných iontů hliníku v půdě. Do substrátu musí přijít přídavek sloučeniny, která tyto ionty postupně uvolňuje. Zahradníci nejčastěji používají amonnohlinitý kamenec nebo síran hlinitý. Postačit by však mělo běžné hnojivo, které zmíněnou sloučeninu obsahuje, tím rostliny pravidelně přihnojujeme.

Latnatec (Ceanothus)

Je keř, který kvete skutečně velmi bohatě a navíc slibuje skutečně modrou barvu.

Jeho výška je okolo 3 metrů, ale v našich podmínkách najdeme nejvýše jeden a půl metrové exempláře. Kromě nádherných květů, které se objeví v červnu, má keř další cennou vlastnost – je stálezelenný.

Vyžaduje slunné chráněné stanoviště a propustné mírně kyselé půdy, bohaté na živiny. Nebezpečná je vysoká vlhkost, které může zejména na podzim a v zimě zapříčinit kořenovou hnilobu. Před zimou určitě pamatujeme na nahrnutí dostatečné vrstvu kůry, která pomůže přestát zimu. Keř snese mráz až do -18°C. pokud by hrozilo nebezpečí nižších teplot, omotáme keř ještě netkanou textilií - po té, co silné mrazy pominou, kryt z textilie zase odstraníme.

Komule Davidova (Buddleia davidii)

Nazývaná též i jako motýlí keř 'Butterfly Bush', si svůj název zasloužila díky tomu, že její květenství lákají motýly z dalekého okolí. Kromě této sympatické vlastnosti oceníme i to, že květy příjemně voní.

Komule je cenná tím, že kvete později v létě, v době, kdy je již většina dřevin po odkvětu.

Pěstujeme ji na teplém, slunném a chráněném místě, v propustné půdě. Pokvete i v polostínu, ale zdaleka ne tak bohatě.Pamatujme, že se jedná o vápnomilnou rostlinu. Určitě ji tedy nezasadíme do vřesoviště nebo k rododendronům. Vadí jí vysoká vlhkost a jílovitá struktura. Abychom zachovali pěkný vzhled rostliny, musíme komuli Davidovu pravidelně na jaře seříznout. Ráda namrzá a odstranění poškozeného a mrtvého dřeva je nezbytné. Řežeme v době, kdy keř raší a již dobře vidíme, co je zmrzlé a co ne, odstraníme špatné výhony až do zdravého dřeva. Dbáme přitom na pravidelnost sestřihu. Radikálnějšího řezu se nebojte. Keř velmi dobře obráží a nové výhony ponesou bohatou násadu květů. Na zimu nezapomeňte na protimrazovou ochranu. Můžete použít listí či rostlinu podobně jako růži nakopčit. Velmi vhodné je omotat bázi keře netkanou textilií.

Ořechokřídlec klandoncký (Caryopteris x clandonensis)

Trochu podobně nároky jako má komule, má i ořechokřídlec. Také on preferuje teplé, chráněné místo na sluníčku. Rovněž rád namrzá, ale po jarním sestřihu dobře a vitálně regeneruje. Cenný je mimo jiné i tím, že kvete velmi dlouho v srpnu a v září. Má řadu kultivarů, které se liší v odstínu modrého kvetení, nejznámější je ´Heavenly Blue´ nebo ´Kew Blue´. Na zimu jej nikdy nezapomeňte přikrýt. Vhodnější než listí, je kvalitní nerozložená kůra. Někdo pěstuje keře i tak, že je před zimou vyryje a přezimuje na stanovišti s teplotou okolo 5°C.

Barvinec Vinca

Je nejnižším zástupcem modrásků. Často se mylně označuje za trvalku. Tento nenáročný půdopokryvný keřík roste nejlépe v polostínu, ve vlhčí půdě. Je otužilý a plně mrazuvzdorný. Vedle základního druhu se zelenými listy, můžeme narazit i na pěkný panašovaný kultivar.