KVĚTINY Z ČASNÝCH VÝSEVŮ K SUŠENÍ
Nevadlec, celosia spičatá, flamingo
Mezi květiny k sušení můžeme zařadit všechny druhy, jejichž nadzemní část je možné usušit a dále používat k dekoračním účelům. Usušit můžeme samozřejmě cokoliv, ale právě květiny, speciálně k sušení určené, přinesou očekávaný výsledek, což znamená, že květ si po uschnutí zachovává svoje pěkné barvy, případně tvar a drží po hromadě. Do této skupiny, která je tvořena převážně letničkami patří nejen rostliny kvetoucí, ale také celá řada atraktivních travin.
Květiny k sušení se opravdu vyplatí pěstovat, a ačkoli by se mohlo zdát, že jejich působnost nastává až po usušení, opak je pravdou. I v době vegetace se jedná o velmi hezké rostliny, které jsou navíc obdařeny schopností neustále vytvářet nové květy, takže i když je pravidelně sklízíte, záhonek stále vypadá velmi pestře a dobře. Letničky k sušení můžeme pěstovat buď na samostatném záhonu, nebo je kombinovat s ostatními skupinami. Dobře vypadají s ostatními jednoletými druhy, nebo s trvalkami. Některé z nich, zejména traviny a kvetoucí letničky vyššího vzrůstu, mohou vytvářet působivé sesadby i s keři a jehličnany.
Pokud je ale naším záměrem především sklizeň kvalitního materiálu pro sušení, je nejlepší pěstovat tyto druhy na samostatných záhonech o které se budeme dobře starat. Pro co nejkvalitnější sklizeň je potřeba zajistit rostlinám ty nejlepší pěstební podmínky. Záhon musí být trvale osluněn, a zavlažován. Hnojení by se mělo stát samozřejmostí a minimálně ve 14ti denních intervalech bychom měly rostlinám dopřát hnojivou zálivku. Další možností je i použití granulovaného hnojiva s pozvolným uvolňováním živin. Zemina by měla být velmi dobře připravená a v odpovídající kvalitě. Vyhneme se jílovitým a přemokřeným stanovištím, ideálem je dobře propustná, humózní půda, která po zálivce netvoří silnou krustu. Abychom maximálně využili potenciál rostlin, musíme se připravit na to, že v plném létě je třeba sklízet květy denně. Přestárlá květenství se nevyplatí sušit, protože nikdy nebudou vypadat dobře. Například květy smilků nebo slaměnek „stárnou“ velmi rychle a každodenní sklizen je opravdu nutná. Navíc, pravidelná sklizen podporuje tvorbu nových květů. Obecně je lepší sklízet květy před úplným rozvitím, při sušení se totiž květ ještě otevírá. Příliš otevřené květy nesbírejte, nevypadají po usušení pěkně, pouze je z rostliny odstřihněte, aby ji zbytečně nevysilovaly.
Na novou sezónu je dobré pamatovat s dostatečným předstihem, a to nejlépe již v zimě. Naplánujeme si kolik a jaké druhy budeme pěstovat a zásobíme se osivem. Některé květiny můžeme pěstovat z přímého výsevu, jiné se musí vysazovat z předpěstovaných sazenic.
Do první skupiny patří bér (Setaria italica), černucha damašská (Nigella damascena), černucha východní (Nigella orientalis), ostrožka stračka (Consolida regalis), prorostlík (Bupleurum rotundifolium), světlice barvířská (Carthamus tinctorius) a řeřicha odr. Atraxa (Lepidium)
Mezi druhy, která musíme předpěstovat patří slaměnky (Helichrysum), statice (Limonium), smilek (Helipterum), zaječí ocásek (Lagurus ovatus), pestrovka (Gomphrena), suchokvět (Xeranthemum), amobium (Amobium), chrpa (Centaurea), kraspédie (Craspedia globosa), šalvěj (Salvia).
Tradičně se tyto rostliny vysévají ve skleníku nebo v domácích podmínkách v březnu až dubnu, ale najdeme zde i takové výjimky, kterým tento termín nestačí a pro to, aby stihly vytvořit kvalitní květy, musí být vysety již velmi brzy, a to od konce ledna do ½ února. K těmto druhům, s dlouhou vegetační dobou patří kraspédie (Craspedia globosa), pestrovka (Gomphrena), smilek (Helipterum), nevadlec (Celosia), šalvěj pomoučená (Savlia farinacea), statice (Limonium), molucela (Molucella laevis). Technologie výsevu je stejná, jako v pozdějších měsících, pouze pamatujeme na to, že je opravdu nutné,klíčím rostlinám poskytnout maximum světla, případně jim podmínky upravíme svícením. Dále je potřeba počítat s tím, že některé druhy dosti dlouho klíčí, např. kraspédie až tři týdny.
Výsadba předpěstovaných sazenic se dá provádět od konce dubna. Pravou jistotu, že nedojde k poškození nebezpečnými mrazíky, však zajistí teprve výsadba po 15.5. Při výsadbě se vždy informujte o konečné velikosti a mohutnosti druhu a rostliny s podobnou stavbou vždy sázejte k sobě. Dosti mohutné jsou slaměnky, amobium a některé traviny. Spon pak volíme 40cm, u menších druhů, jako jsou smilky stačí rozestup i 20cm.
Po vysazení se musí rostlinky velmi pečlivě zalít a alespoň po období prvních 10ti dnů by sadba neměla na záhonku přeschnout. Pokud je léto deštivé pamatujte zejména u vyšších druhů na oporu. Stačí obyčejný kolík, ke kterému trs připevníme provázkem. Rostliny poválené a ušpiněné neumožní sklizeň kvalitních květů
TYPY:
Květiny sušíme zásadně zavěšené svázané do řídkých svazků v temné místnosti s možností proudění vzduchu. Tyto podmínky jsou naprosto nutné, protože na světle mohou některé květy ztratit svou barvu a pokud je omezen i přístup vzduchu svazky rády začnou zahnívat. Ze stonků je vhodné odstranit všechny lístky a svazky stáhnout nejlépe gumičkou. Stonky se při sušení velmi ztenčí a ze špatně utaženého svazku by mohly květy vypadat.
Usušené květiny skladujeme v suché místnosti bud zavěšené nebo zabalené v papírech v krabicích. Vrstva květin by nikdy neměla být příliš vysoká, aby se usušené stonky zbytečně nelámaly a nemačkaly. Pokud se však chystáme s květy pracovat, vyplatí se, umístit je alespoň na 12 hod na balkon, či ven, aby zvlhly a příliš se při manipulaci nedrolili.
Aby sušeným květinám dlouho vydržela jejich přírodní barva, nebudeme vazby umísťovat na příliš slunné místo.
Gomphrena globosa, pestrovka kulovitá
|
|
|
|
Craspedia
|
Šalvěj pomoučená, Salvia farinacea Coral Nymph
|
Smilek, Helipterum manglesii
|
Statice, Limonium suworowii
|
Statice, limonka chobotnatá, Limonium sinuatum
|
|