MÉNĚ ZNÁMÉ SUKULENTY PRYŠCE

Pryšce tvoří skutečně velice početný rod, který zahrnuje přes 2000 druhů, rozšířených po celém světe. Navíc se jedná o jeden z nejrůznorodějších druhů rostlinné říše vůbec.

     Mezi pryšci najdeme druhy bylinné, polokeře I keře. Mnohé pryšce se řadí mezi sukulenty, často s trny, či zajímavě tvarově modifikovaným tělem. Některé známe jako oblíbené pokojové květiny, jiné se pěstují na zahradě jako trvalky. V naší přírodě se setkáme s jednoletým, často plevelným druhem, kterým je pryšec kolovratec ( Euphorbia helioscopia ). Druhým, také rozšířeným pryšcem je vytrvalý pryšec chvojka ( Euphorbia cyparissias ), který se běžně vyskytuje na rumištích. Lidově se mu říká hadí mlíčí. Název zjevně vznikl díky obsahu bílého latexu, který při poranění okamžité vytéká na povrch. Jedovatý latex, však neobsahuje pouze pryšec chvojka, ale všichni zástupci tohoto rodu. Bílá, po zaschnutí bezbarvá tekutina obsahuje di- a triterpenové estery. “Síla” latexu se u jednotlivých druhů liší, záleží na poměru a zastoupení jednotlivých terpenů. Každopádně, pokud by došlo k potřísnění pokožky, je potřeba místo neprodleně umít vodou a mýdlem. Nenechte se ale tímto faktem příliš znepokojit, či od pěstování pryčců odradit, vždyť nejoblíbenější vánoční květina – vánoční hvězda, je také pryšec.

Další zajímavostí pryšců je jejich redukované květenství jednopohlavných květů, které se nazývá cyathium .

     V zahradním použití se s nimi můžeme setkávat stále častěji, v současné době patří právem k moderním rostlinám. Kromě tradičního pryšce mnohobarvého /Euphorbia polychroma/, přicházejí na trh a do zahrádek nové krásné druhy, jejich hybridy a kultivary, jsou jimi např. pryšec mandloňovitý /Euphorbia amygdaloides/ a pryšec hnědokvětý /Euphorbia characias/.

     Navzdory tomu, že květy pryšců jsou poměrně malé a nenápadné, jedná se velmi dekorativní rostliny. Upoutají zejména svým tvarem, texturou a proměnlivou barvou. Kromě základní zelené a jejích odstínů, najdeme pryšce žlutě, či bíle panašované, červené či skoro černé. Dobře se kombinují s ostatními druhy trvalek, i se dřevinami. Pomohou nám sestavit poutavé kontrastní scenerie, vyniknou i jako zajímavá dominanta. Zvlášť pěkně působí v přírodně pojatých, hajních zahradách, kde se pod korunami listnáčů doplňují s jarními cibulovinami, plicníky, kakostem a sasankami. Nejpůsobivější jsou na jaře, v době květu, kdy doslova magicky přitahují pohledy. Více než květy zaujmou podpůrné listeny, které květenství dotvářejí. Většinou se velice intenzivně vybarvují do zářivých zlatožlutých odstínů. Mnohdy dochází k zajímavým kontrastům mezi květy, listy a listeny. Některé panašované druhy zase zaujmou mohutností svěho květenství.

Pěstování zahradních pryšců

     Obecně se jedná o nenáročné druhy, které dobře porostou ve stínu i na slunci. Půdu preferují humózní, ale snesou i méně kvalitnější typy. Cennou vlastností je i jejich tolerance k horšímu vláhovému režimu. Co se týče mrazuvzdornosti, u běžnějších druhů se není čeho obávat, i bez zimní ochrany přečkají mrazy okolo -20°C bez úhony. Mezi mrazuvzdorné druhy patří pryšec mandlonňovitý, pryšec mnohobarvý, pryšec křížmolistý ( Euphorbia lathyris ), pryšec myrtovitý ( Euphorbia myrsinites ) aj. Pozor je třeba dát u mediteránního pryšce hnědokvětého, který si s naší zimou neporadí. Tento druh se vyplatí pěstovat v nádobách, a stejně jako ostatním “kbelíkovým rostlinám” mu poskytnout chráněné přezimování. V teplejších oblastech České republiky, je schopen v mírnějších zimách, spolu se zimní nastýlkou přezimovat, ale není možné se na tento tento způsob 100% spolehnout. I v nádobě pryšec velice dobře vynikne, a pokud se o něj budeme dobře starat, bude prospívat. Vzhledem k tomu, že mrazuvzdorné duhy působí dobře na záhoně I v zimním období, odstraníme odkvetlé lodyhy až na jaře. Postupujte opatrně, ať nepoškodíte poměrně brzy rašící nové výhony.

     Z pokojovek bych ráda vedle vánoční hvězdy zmínila i tzv. hřebenité ( cristátní ) formy pryšců. Jedná se o v podstatě o sukulenty, které zaujmou svým bizardně tvarovaným tělem. Hřebeny se také nejčastěji roubují na druh Euphorbia lactea, který patří k těm nejběžnějším.

     Pěstování sukulentních pryšců je vysloveně snadné a nevyžaduje žádných speciálních dovedností. Vedle propustného písčitého substrátu bychom měli dbát na dostatek světla a správný zálivkový režim. V zimě téměř nezaléváme, začneme až v březnu a pokračujeme do období plného léta. Jakmile nastoupí tropické teploty, zálivku opět omezíme, ale určitě nevynecháme zcela. Od konce srpna, kdy teploty ustoupí, až do listopadu zaléváme zase o trochu více.

Foto autorka textu                                  www.praha-fotografka.cz