Zimolez kamčatský

Momentálně se těší obrovskému zájmu pěstitelů, především těch, kteří vyhledávají netradiční, ale současně snadno pěstovatelé druhy.

Zimolez kamčatský patří do rodu Lonicera, který zahrnuje až 200 druhů. Od polehavých, plazivých až po vzpřímené keře. Mnoho druhů s voňavými a nejedlými plody se pěstují jako dekorativní rostliny.Taká barva a tvar plodu se liší. Od šťavnatých červených, oranžových i žlutých až po modročerné.Mezi druhy zimolezu s modrými plody patří např. i zimolez kamčatský – u nás známý i pod názvem „kamčatská borůvka“. Vytváří vzpřímené husté rozložité keře dorůstající do výšky až 2 m. Kořenová soustava je mohutná a bohatě rozvětvená. Květy jsou velmi nenápadné, žlutozelené. Zimolez v našich podmínkách kvete v dubnu, plody dozrávají koncem května až začátkem června. Plody jsou modré až modročerné bobule s šedomodrým voskovým povlakem. Jejich dužnina je šťavnatá, sladká až sladkokyselá s příjemným aroma , které připomíná borůvky.Kromě cukrů a kyselin obsahují vitamíny C,P,A,B1 a B2. jsou vhodné pro přímý konzum, ale i kompoty a různé výrobky, vzhledem k intenzívnímu zbarvení. Výborné jsou mražené.

Zimolezy jsou velmi nenáročné a dobře přizpůsobivé podmínkám pěstování. Je možné jejich využití na všech druzích půd.na rozdíl od zahradních borůvek nevyžadují speciální substrát s vysoce kyselou půdní reakcí. Jsou velmi odolné proti mrazům, a další výhodou je, že ani květy nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky.Zimolezy mají poměrně krátkou vegetační dobu a nejrannější odrůdy dozrávají v druhé polovině května. Někdy se stane, že keř remontuje (opakovaně kvete) a druhé plody dozrávají v září.

Zimolezy nejsou náročné na vláhu, dobře snášejí sucho, nejsou poškozovány chorobami ani škůdci. Proto se význam této plodiny dá shrnout také do konstatování – „komu se nic nedaří pěstovat, ať vyzkouší zimolez“

Rostliny můžeme vysazovat na podzim i na jaře, v případě kontejnerované sazenice, během celého vegetačního období. Protože dospělé rostliny mohou dosáhnout výšky až 2 m , je již při sázení dobré myslet na dostatečnou vzdálenost jednotlivých rostlin od sebe a ta by měla být nejméně 1 – 1,5 m. Zimolez je cizosprašný, a je proto nutné vysadit alespoň dvě různé rostliny. Květy opylují čmeláci, včely, vosy i jiný hmyz.

Zimolez nemá zvláštní nároky na výživu. Přesto se vyplatí již při výsadbě umístit na dno jámy směs rašeliny a dobré kompostové zeminy.V době dalšího růstu pro udržení dobré kondice rostlin je dobré rostliny přihnojit vícesložkovými bezchloridovými hnojivy, stejně jako ostatní drobné ovoce, případně půdu vylepšit vyzrálým kompostem.

Po vysazení rostlin je nutné udržovat půdu v bezplevelném stavu. Odstraňování plevelů je nejdůležitější v prvních letech po výsadbě. Pro rostliny je typický tzv.“přesazovací šok“ a proto vyžaduje čistou nezaplevelenou půdu.Především po výsadbě se doporučuje okolo keřů rozmístit vrstvu mulče z pilin či hoblin z jehličnatých stromů nebo posekané trávy.Vlhkost půdy je velmi důležité pro počáteční vývoj.

Rostlina zimolezu vytváří kompaktní vysoký kulovitý keř. První prořezání stačí provést v 5. a 6. roce, kdy provádíme prosvětlení keře vyřezáním starých výhonů.. Pro udržení vzpřímeného tvaru keře je možné odstraňovat sklánějící se větve po obvodu.

1. Vzhledem ke krátké vegetační době, postačí rostlinám do sběru plodů zásoba zimní vláhy, v případě extremě suché zimě a jara se vyplatí provést doplňkovou závlahu podmokem.

2. perspektivní pro pěstování v zahrádkách jsou dvě slovenské odrůdy

Altaj – plody zrají velmi brzy, již koncem května, Chuť plodů je navinulá, s výrazným aroma podobným borůvkám.Plody lze i jako borůvky využít.

Amur – plody zrají v polovině června. Dužnina plodů je šťavnatá, sladká s mírným aroma.