Na pokojové květiny, které vybíráme do našich interiérů klademe spoustu požadavků. Jejich hlavním úkolem je zdobit a proto by měly mít pokud možno pěkné květy a v ideálním případě by měly kvést dlouho. Čím nápadnější a pestřejší květy, tím lépe. Toto je do jisté míry pravda, velký a barevně nápadný květ upoutá více než drobné květenství. Na druhou stranu ale takových pokojovek je přeci jenom méně než druhů okrasných listem. Dnes si přiblížíme několik zajímavých druhů, které nejenom že kvetou krásně ale jejich květy navíc hrají vícero barvami najednou. Pestré květy potěší a prozáří náš domov kdykoliv.
Ačkoliv se to podle exotického vzhledu rostliny nezdá, jedná se o vcelku nenáročný a dlouhověkký druh. Tuto tropickou rostlinu spíš asi známe z květinářství, kde se prodávají její řezané květy. Ty mohou být červené, zelené, žluté, růžové, či růžovozelené. Lesklý povrch květu vypadá jako by byl z vosku. Květy jsou velmi cenné protože ve váze, ale i na rostlině vydrží velmi dlouho. Průměrná životnost jednoho květu je jeden měsíc. Puvodní pěstované druhy jsou Anthurium andreanum a A. scherzerianum, ale v současné době jsou velmi populární pokojové hybridy, které mají sice menší květy, ale ve větším množství a rostliny jsou nižší a velmi kompaktní. Toulitky se ale nemusíme bát pěstovat bytě. Preferují vyšší teploty a to i v zimě, naopak nesnáší průvan. Ieálním stanovištěm bude parapet přistíněného okna. Pri standardní péci nijak zvlášt netrpí chorobami a škudci a i při napadení se dobře léčí.
Africkou fialku zná asi každý. Pro její snadné pěstování se doporučuje začátečníkům, ovšem velmi oblíbená je i mezi zkušenými pěstiteli, kteří se zaměřují na sbírkový charakter pěstování
fialek. Velké množství krásných kultivarů k vytvoření vlastní kolekce doslova láká. Největší chloubou jsou jistě krásné pestré květy, kdy kromě základních fialových verzí, můžeme najít krásné modrobílé či jinak barevné kultivary. Nejlepším stanovištěm pro pěstování je východní nebo severovýchodní okno. Fialky nemají rády přímý sluneční úpal v létě, který dovede listy silně popálit. Také si dejte pozor při zálivce, nikdy je nezálevejte na listy – voda nesmí netéct do srdíčka. Zálivku provádějte spodem, pouze jednou za čas zalijte zvrchu. Pokud na listech bude sedět prach, odstraňte jej štětečkem, rostliny nikdy nesprchujeme.
Samozřejmě na ně nemůžeme zapomenout. Mezi pestře kvetoucími pokojovkami právě ony hrají prim. Fantastická škála tvarů a barev květů je pro orchideje typická. Snad žádná jiná pokojová rostlina se jim v tomto směru nevyrovná. Všechno ale začíná výběrem rostlin, orchideje mají svá pěstitelská specifika a výběr zdrvého jedince je velmi důležitý. Nikdy se nenechte ošálit jen krásou květů, vždy se podívejte také na kořeny. Orchidej se dokáže dlouho tvářit, že je vše v pořádku, ale stav kořenů může již být fatální. Naštěstí je tady jedna věc, která nám pomůže. Většina orchidejí se dnes pěstuje v průhledných plastových květináčích. Ptáte se proč? Kořeny orchidejí obsahují totiž zelený chlorofyl a jsou schopné fotosyntetické asimilace. A protože fotosyntéza probíhá na světle, je květináč průhledný. Toto řešení není pro orchidej nezbytné, ale může pomoci. Vraťme se ale k vizualní kontrole kořenů. Jsou jejich špičky jasně zelené? Pokud ano, koupě se nebojte – kořeny jsou v pořádku. Pokud jsou ale seschlé nebo naopak shnilé. Jděte raději jinam. Doma orchidej umístíme tam, kde nebude vystavena ani nadměrnému slunci ani ve stínu. Západní nebo východní okno bude ideální. Nic nezkazíte západní či východní stranou, samozřejmě květináč dáme, co nejblíže oknu. Ideální místností bude ložnice, kde topení nejde naplno. I tak je ale vhodné radiátor opatřit odpařovači, nebo alespoň pravidelně vlhčeným ručníkem.
Všechny orchideje jsou krásné, ale nepodléhejte jejich kouzlu natolik, že si svou první orchidej vyberete jen podle velikosti nebo barvy květu. Ne všechny druhy jsou totiž stejně náročné a do počátku se vyplatí začít s těmi druhy, jejichž nároky na pěstování nejsou vysoké. Vyzkoušejte např. Dendrobium nebo Phalenopsis, který je u nás nejrozšířeňější orchidejí. Jeho barevná variabilita je úžasná, počínaje bílou, zelenou, růžovou, fialovou, včetně mnoha barevných kombinací v jednom květu. Phalenopsis má rád pěstování v průhledném květináči, s tím, že se přesazuje jednou za 2-3 roky.
Paphiopedilum zahrnuje druhy jak chladnomilné a teplomilné, tak i druhy vyžadující temperované prostředí. Všem doporučuji žlutozelený střevíčník. Který kvete téměř nepřetržitě a spolu s kvetením i úspěšně přirůstají nové růžice.
Vuylstekeara ( v obchodě též často označována jako Cambria ) kvete velkým množstvím drobnějších kvítků, které vyrůstají z květního stvolu. Její barvy jsou nejčastěji v odstínu červené, zelené, tmavě fialové, žluté – časté jsou i různé kombinace barev v jednom květu. Roste poměrně dobře a přesazovat ji můžete 1x za 1-2 roky.
Kalceolárie je atraktivní květina původem z hrských lesů chilských a peruánských And. Rostlina je podle druhu a odrůdy 20-40 cm vysoká s váčkovitými květy barvy žluté, oranžové nebo červené, často skvrnité, listy jsou velké vejčité až podlouhé. Pěstované hybridy vznikly krížením několika původních druhů. Rostlina není příliš dlouhověká, pěstuje se jako krátkodobá dekorace v jarních a předjarních měsících. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce a průvanu s teplotou okolo 15 -18°C.
Rostlině prospěje vyšší vzdušná vlhkost, z důvodu nebezpečí hniloby se ale nedoporučuje přímé rosení na list, daleko lepší variantou je použití odpařovačů.
Gloxínie pochází z Brazílie, kde se nachází kolem 20ti druhu. Pro pěstování v květináčích se používá kríženec Sinningia x hybridy, který vzniknul z druhů S. speciosa a S. regina. Všechny nové kultivary se vyznačují velkými, měkkými tmavozelenými listy a mohutnými květy, které mohou být v barvě bílé, růžové, fialové nebo červené. Vyskytovat se mohou také atraktivní dvoubarevné formy květů, nejčastěji v kombinaci s bílou
Gloxínie není náročná na podmínky pěstování. Musíme mít ale na paměti, že se jedná o rostlinu hlíznatou, která po odkvetu zatahuje a posléze vyžaduje urcité období klidu. Gloxínie je krásná po celou dobu květu a po několik týdnu se stále rozvíjí nová poupata. Poté, co dokvetou poslední, začne rostlina rychle žloutnout a sesychat. V této době ji musíme přestat zalévat. Rostlina se zatahuje do hlízy a další pěstování je už možné jen z těchto hlíz. Poté co listy úplně seschnou, hlízu vyndáme z kvetináče a očistíme ji od zbytků zeminy. Hlízy skladujeme při poměrne vysoké teplote – 15ti °C, nikdy ne ovšem vyšší. Opět je vysazujeme až na jare. Výsadba je jednoduchá, podobně jako begonie je vysadíme mělce pod povrch. Volte vždy primeřeně velký kvetináč a vysazujte vždy jen jednu hlízu. Při teplotě okolo 20ti stupňů opět bohatě nakvétají.
Rosliny umístíme na světlé stanoviště s vyloučením silného úpalu, pěstební substrát by měl být kvalitní, propustný s přídavkem rašeliny.
Rostliny nemají rády studenou vodu, ideální je požívat odstátou vodu pokojové teploty. Do zálivky se vyplatí již od počátku pěstování přidávat tekuté komplexní hnojivo. Gloxínie rostou dobre i v bytech panelových domu, jako vetšina pokojových rostlin, však privítá vyšší vzdušnou vlhkost. Na topení je vhodné umístit odpařovač nebo alespoň zvlhčovat vzduch pomocí mlžení. Gloxínie mužeme také již koupit ve forme hlíz. Nabídka je vetšinou bohatá a mužeme si vybrat barvu, jaká se nám nejvíce hodí. Vypěstovat z hlízy ji zvládnou i děti a bude stejne krásná, jako když jí koupíme v obchode již nakvetlou.
Foto autorka textu
Friendly Production s.r.o., Na stráži 11,
180 00 Praha 8 - Libeň
Doprovází televizní hobby
pořady
Friendly Production s.r.o., Na stráži 11
180 00 Praha 8 - Libeň
Ceník inzerce v PDF ke stažení ZDE
Objednávky přijímáme na