ZELENÉ PLOCHY BEZ TRÁVY

Trávník je nedílnou součástí většiny zahrad. Vyžaduje ale určitá pravidla: dostatek světla a slunce, pravidelnou závlahu, sekání a hnojení. Pokud ale máme na zahradě místa, kde se trávníku evidentně nedaří, nemusíme se ještě smířit s holou plochou, kde se daří akorát plevelům.

Možností trávníku bez trávy se nabízí mnoho. Záleží na našich konkrétních požadavcích na vzhled zelené plochy zahrady. Nabídka rostlin je naštěstí široká a my se můžeme soustředit na výběr podle našich představ a podmínek, které rostlinám poskytneme. Náhradou trávníku mohou být půdo pokryvné vytrvalé stálozelené byliny. Na výběr je mnoho druhů stálezelených plazivých rostlin, např. barvínek, bohyška, bergénie, iberka, mydlice, některé okrasné hluchavky. Pro stejný účel můžete zvolit i dřeviny, ať už listnaté, zvlášť vhodné jsou půdo pokryvné růže, či dřeviny jehličnaté, z nichž můžeme doporučit plazivé odrůdy jehličnatého jalovce.Všechny výše uvedené rostliny mohou trávník skvěle zastoupit. Brzy vytvoří hustý a pro plevely prakticky neproniknutelný koberec. Některé se drží nízko při zemi, nevadí jim vystavení se plnému slunci a ještě nabízí záplavu barevných kvítků, například rozchodníky či mateřídouška. Jiné si zase libují v místech, kde ani tráva neroste, například ve stínu vzrostlých stromů (břečťan, kopytník).Mnozí se teď možná pomyslí, po trávníku se dá chodit, kdežto po těchto rostlinách nikoliv.. Není to pravda, mnohé půdo pokryvné rostliny, hlavně ty nižší, při zemi, jsou natolik odolné, že snesou i silné pošlapání.

Při výsadbě je nutné předem vědět, kolik rostlin budeme na vymezenou plochu potřebovat. Náhrada trávníku by měla být co nejdokonalejší a nejhustší. Záleží hlavně na rychlosti růstu, nedoporučuje se trvalky vysazovat příliš daleko od sebe, doporučovaná vzdálenost je asi jen 20 cm. Oproti tomu mezi rychleji rostoucími dřevinami, což jsou například poléhavé jalovce, bychom měli ponechat alespoň metrové rozestupy. Veškeré půdo pokryvné rostliny musíme zasadit do důkladně odplevelené půdy. Spolehlivé a výhodné je aplikovat některý totální herbicid. Jedině tímto způsobem se zbavíme pozdějších starostí s prorůstáním plevele. Než se nově vysazené rostliny důkladně zapojí a vytvoří souvislý zelený koberec, je třeba chránit holý povrch půdy před nadměrným vysycháním v letních měsících a také před plevelnými rostlinami vhodným mulčem.

V současném podzimním období, kdy se na zem snáší listí z okolních stromů, které je třeba odstranit, bychom rostlinám s kobercovým růstem s hráběmi neprospěli. Hrabání by rostlinky notně poškodilo. Musíme zakleknout na kolena, naváté listí posbírat ručně a drobnější zbytky ponechat přes zimu v porostu. Další možností jak ze zahrady odstranit podzimní opadané listí při „trávníku“ bez trávy je vhodný zahradní vysavač, kterým lze listí vyfoukat na hromadu a poté ho vysát do připojeného vaku.

Výběr některých druhů pro zelené plochy:

Jehličnany

• Juniperus horizontalis – jalovec polehlý – slunce i polostín, několik variet, přímo kopíruje terén a dále prokořeňuje

• Juniperus communis ‘Repanda’ – jalovec obecný – roste celkem pravidelně do kruhu, slunná místa, nízký

• Microbiota decussata – microbiota křížolistá – otužilá, snese přistínění, na zimu se barví do bronzova

• Taxus baccata ‘Repandens’ – tis červený – nejraději polostín, kde snese i sucho, na slunečném stanovišti vyžaduje dostatek zálivky, výška cca 50 cm.

Listnáče

• Cotoneaster – skalník – možnost výběru mnoha plazivých variet – otužilý, snáší slunce i polostín, při rozrůstání větve prokořeňují, neopadává

• Euonymus fortunei – brslen Fortunův – barevnolisté kultivary, na zimu neopadává, snese slunce i stín s dostatkem vláhy, poléhavé větve prokořeňují

• Stephanandra incisa – korunatka klaná – slunce i polostín, nesnáší větší sucho, rychle rostoucí, vyžaduje častější řez, opadavá

• Symphoricarpos chenaultii ‘Hancock’ – pámelník Chenaultův – nenáročný, slunce i polostín, rychle rostoucí, může namrznout, dobře regeneruje

Rostliny pro slunná stanoviště

• Potentilla fruticosa – mochna křovitá – mnoho odrůd různě barevně kvetoucích, dobře propustné půdy, občas zmlazovací řez (více kvete)

• Spiraea japonica – tavolník japonský – nízké kultivary – nenáročná, otužilá

• Rosa – růže – pokryvné, rozprostřeně rostoucí – pozor, některé odrůdy mají dlouhé výhony, je možné použít i nižší parkové odnožující

Rostliny pro stinná místa

• Hedera helix – břečťan popínavý – postupně prokořeňuje, snese tak i suchý stín, jsou variety s různým tvarem i barvou listu (odrůdy s pestrobarevnými listy bývají choulostivější – sázíme na místa chráněná proti mrazu)

• Pachysandra terminalis – pachysandra klasnatá – stálezelená, otužilá

• Vinca minor – barvínek menší – otužilý, snese sucho, rozrůstá se zakořeňujícími lodyhami, neopadává

Foto autor textu