DRAVÝ ROZTOČ ZNAMENÁ ZDRAVÉ OVOCE
Když jsem se naposledy sešla se svou kamarádkou, která žije v Německu, povídaly jsme o všem možném, asi tak jako když se s někým zas tak často nevidíte. Mimo jiné mě zaujala její zmínka o nakupování a hlavně pak shánění červavých jablek. Obří nádherně vybarvená jablka jedno jak druhé už u našich západních sousedů příliš netáhnou. Jsou totiž znamením obřího množství postřiků, které se aplikují od začátku jara až těsně do sklizně. Jablka malá, strupovitá ještě s vykukujícím červem jsou naopak dokladem toho, že pěstitel na postřiky příliš nedbá. Ale pozor taková jablka zase dlouho skladovat nejdou a musí se poměrně rychle po sklizni zpracovávat.
Co takhle vsadit na zlatou střední cestu a využít užitečné predátory?
Mezi jedním z nejvýznamnějších rozhodně patří dravý roztoč Typhlodromus pyri. Ten do naší přírody patří ale bohužel díky chemickým postřikům z našich sadů takřka vymizel. Je ale možné vysadit si takového pomocníka uměle. Je to snadné, dělá se to v zimě a funguje to.
Dravý roztoč se chová v chovných vinicích a protože tenhle malý divoch na zimu vyhledává úkryt, je mu poskytnut uměle – ve formě plstěných pásků, které se na podzim přidělávají na větve . No a v zimě když mrzne jen praští se pásky odstraní i se zazimovanými roztoči a jsou tak k dispozici zájemcům. Před několika lety jsem se stala jedním z mnohých a dávku 50 plstěných pásků objednala a měla jsem štěstí, že se na mě dostalo. Balíček dorazil koncem ledna. Než začnete ale s rozmístěním na vaše stromy tak pozor – pásky umístěte v chladnu, ne v pokojové teplotě, to by se roztoči vzbudili ze zimního spánku a z pásků vylezli.A pak už nezbývá nic , než vyrazit a připevnit pásky na vlastní stromy . Je to jednoduché- pásky se v počtu 3 ks přišijí sešívačkou na větve stromů a v době zvýšení venkovních teplot samičky opouštějí pásy a rozlézají se po stromech. Jejich význam spočívá v likvidaci škodlivých roztočů, kterými se živí. Vysazení Typhlodroma pyri se provádí pouze jednorázově, neboť v našich podmínkách úspěšně přezimuje a po dostatečném namnožení je naším cenným pomocníkem v boji proti škůdcům. Nesporný je i význam z hlediska ekologického pěstování, protože odpadá aplikace chemických přípravků. A co vlastně dravý roztoč požírá a tím nám pomáhá redukovat počet postřiků? Především svilušky, které při přemnožení vysávají listy, mladé letorosty i pupeny. Ty během krátké doby žloutnou a sesychají . Svilušky jsou malé, dobře vidět pouze pod lupou, ale při bližším průzkumu jsou viditelné drobné pavučinky ve kterých se pohybují a množí. Dále dravý roztoč redukuje počty škodlivých hálčivců a vlnovníků, které dobře znají pěstitelé ořešáků a jimi způsobenou plstnatost listů. Pěstitelé vinné révy si po vysazení dravého roztoče také oddechnou – vždyť právě svilušky, hálčivci i vlnovníci dokážou na révě nadělat nemalé škody. Dokonce i na rybízech se roztoč uplatní. Funguje proti vlnovníku rybízovému.
A jak vlastně tento pomocník vypadá? Typhlodromus je asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy.Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný.Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak 1 milión svilušek a více jak 40 miliónů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka. Jeden plstěný pás obsahuje zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do +5oC a s umístěním na stromy neotálet, na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči.Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1 x po dobu existence sadu nebo vinice. Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoči dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spór fytopatogenních hub, obava, že zahyne je zbytečná.Využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků, révy vinné – všude kde nás trápí některé druhy roztočů.
A to určitě nebude vše, ale to ať si vyzkouší každý sám. Vysazením dravého roztoče odpadá celá řada postřiků a pokud už nějaké chcete udělat tak pozor, pouze ty, které jsou doporučené, aby totiž dravému roztoči neublížily.
A jak jsme si tak s kamarádkou povídaly, a já ji tohle všechno vypověděla a dala ji ochutnat jablka z vlastní sklizně, stalo se to, co se dalo čekat. Pro letošní leden pro ni objednávám balíček 50ti pásků s dravým roztočem TP. Bude vysazen v zahrádce v Bavorsku a doufám, že se mu tam bude dařit a bude mé kamarádce i její rodině dobrým neviditelným pomocníkem.
Roztoče pro Vaši zahrádku můžete zakoupit ZDE :