KALENDÁŘ ZAHRADNÍKA NA MĚSÍC ÚNOR
Kalendář prací na únor 2014
1. Celer potřebuje včasný výsev
Celer je teplomilná zelenina s dlouhou vegetační dobou 180 až 240 dní od výsevu do sklizně. Proto je nutné začít s výsevem včas, nejlépe v lednu nebo začátkem února.Opožděné výsevy vedou k nedostatečnému vývinu bulev. Výsev provádíme do misek nebo truhlíčků do velmi jemného, nejlépe předem prosátého substrátu. Pokud nemáme teplý skleník , umístíme výsevy na okno. Semena pomalu klíčí, proto je nutné dbát na stejnoměrnou vlhkost substrátu. Opatrná zálivka je předpokladem úspěšného vyklíčení jemných semen, která se navíc vyplatí vysít řídce a velmi mělce. Po vzejití rostlinek je právě řídký výsev důležitý, kdy drobné rostlinky ve stadiu děložních lístků přepichujeme znovu do truhlíčku na vzdálenost asi 3 cm od sebe.Za několik týdnů, když povyrostou je přesazujeme ještě jednou, tentokrát na vzdálenost asi 8 cm do sadbovačů po jedné rostlině. Při každém přesazování zkracujeme rostlinkám kořínky asi o jednu třetinu až polovinu. Zkracování vede k lepšímu vývinu kořenové soustavy.
2. Předkličte si brambory pro výsadbu
Jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň brambor je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby. Nejlépe koncem února až začátkem března se hlízy umístí do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné umístit do světlé místnosti a až do doby výsadby se předkličují při teplotě 12-15C. měly by vytvořit silné klíčky dlouhé maximálně 2 cm.
POZOR – nikdy neumísťovat předkličované hlízy do tmy – klíčky se vytahují a sadba ztrácí na kvalitě. Pokud chce někdo získat sklizeň co nejranější je možné sadbu nechat zakořenit. V lískách se za tímto účelem prosypou kompostem nebo rašelinou asi 10 dní před výsadbou.Hlízy pustí kořínky které pro ně znamenají určitý náskok po výsadbě na záhon.Pro ranou sklizeň jsou vhodné odrůdy Rosara,Dali, Belana, Princess ad.
3. Neotálejte s prořezáním vinné révy
Od poloviny února začínáme se řezem vinné révy. Míza začíná u vinné révy proudit velmi brzy, proto se vyplatí se řezem nečekat, protože jinak z řezných ploch velmi silně vytéká. Postižené keře tím ztrácejí značnou část svých stavebních látek. Pro řez je nutné vybrat dny, kdy nemrzne, jinak dochází k promrznutí řezné plochy až k prvnímu pupenu, který může být poškozen natolik, že nevyraší.
4. V sadech a vinicích vysaďte dravého roztoče
V posledních letech došlo ke značnému přemnožení škodlivých roztočů, především svilušek, hálčivců a vlnovníků. Škody způsobené sáním těchto škůdců jsou nápadné nejen na jádrovinách a peckovinách, ale také na ořešácích a révě vinné. Především pak plstanatost révy,výrůstky na spodní straně listů švestek a deformace listů ořešáků jsou dílem hálčivců a vlnovníků. Svilušky pak škodí především sáním na pupenech, listech i letorostech, vedoucí ke žloutnutí a předčasnému opadu listů. Velmi účinnou ochranou proti těmto škůdcům je zimní aplikace dravého roztoče Typhlidromus pyri. Jeho vysazení v plstěných pásech do sadů a vinic připadá na zimní období, především měsíce leden a únor. Samičky tohoto roztoče jsou zazimovány v páscích , pásky se v počtu 3 ks přišijí sešívačkou na větve stromů a v době zvýšení venkovních teplot samičky opouštějí pásy a rozlézají se po stromech. Jejich význam spočívá v likvidaci škodlivých roztočů, kterými se živí. Vysazení Typhlodroma pyri se provádí pouze jednorázově, neboť v našich podmínkách úspěšně přezimuje a po dostatečném namnožení je naším cenným pomocníkem v boji proti škůdcům. Nesporný je i význam z hlediska ekologického pěstování, protože odpadá aplikace chemických přípravků.
5. Co s amarylisem po odkvětu
Únor je obdobím, kdy dokvétá většina amarylisů pěstovaných v bytech.Podle častých dotazů, lze soudit že jen málo pěstitelů ví, jak s odkvetlou rostlinou naložit, aby cibule zase následující rok vykvetla . Po odkvětu tedy odstraníme stvol a cibuli s listy vydatně přihnojujeme a podle potřeby zaléváme. Takto postupovat je nutné až konce srpna. Hnojení je důležité pro načerpání zásobních látek na vytvoření nového květu. Rozhodně nebudeme odstraňovat listy.
Nesmírně důležitá je, pro amarylisy doba vegetačního klidu. Nejvíce se osvědčuje ukládat do zimního klidu cibule začátkem září. Cibuli vyjmeme z květináče, nyní teprve odřízneme listy a opatrně odstraníme zeminu tak, abychom nepoškodili kořeny a takto připravené cibule uskladníme minimálně na dobu8 týdnů, ale raději3 měsíců při teplotě 12-16 stupňů. Tato teplota je nesmírně důležitá, protože amarylisy jsou takzvané termofikční rostliny, to znamená že během nevegetačního klidu se v cibulích vyvíjejí zárodky budoucích květů. Při nižší teplotě by tento proces nenastal a při vyšší by se zastavil a cibule by pak nekvetly. Po uplynutí těchto tří měsíců můžeme cibule kdykoli znovu nasadit a těšit se na nádherné květy.
6. Je čas na přesazení pokojových rostlin
S prodlužujícím dnem nastupují rostlin do nového vegetačního období. Právě nyní je vhodná doba pro přesazení. Vždy použijeme květináč o 1-2 cm v průměru větší než byl původní. Na dno umístíme drenážní vrstvu do výšky asi 2-3 cm. Postačí keramzit, drcené cihly, štěrk ad. Rostlinu vyjmeme z původního květináče, mírně zakrátíme kořeny, odstraníme částečně starý substrát, a rostlinu vysadíme do nového substrátu, který by neměl být přeschlý. Substrát důkladně kolem rostliny rozmístíme a utěsníme, aby nevznikly kolem kořenů prázdné mezery. Vyplatí se přidat hnojivo s pozvolným uvolňováním živin, které se pozvolna rozpouští několik měsíců.
7. Je čas na výsev do pařeniště
Pokud máme, nebo budeme zakládat pařeniště, můžeme začít s prvními výsevy mnohem dřív, než to dovolí půdní a klimatické podmínky pro venkovní pěstování. Část pařeniště většinou využíváme pro vypěstování sadby a část k přirychlování některých raných zelenin. Teplé pařeniště oséváme za příznivého počasí již ve druhé polovině února. Začínáme s výsevem raných košťálovin a salátu pro venkovní dubnovou výsadbu.Vyplatí se ponechat část pařeniště pro výsev teplomilných druhů a květin.
Výsev v pařeništi se provádí do dobře připraveného vlčího substrátu, nejvhodnější je výsev do řádků, kde již v průběhu setí budeme dbát na vzdálenosti jednotlivých rostlin
Pro předpěstování sadby volíme vzdálenost řádků od sebe 10 cm a řídký výsev aby vypěstovaná sadba byla silná, ne vytažená, současně je tento způsob vhodnější pro rostliny, které zůstanou v pařeništi delší dobu a nebudou se přepichovat – např.pór. Pro vyznačení řádků je možné použít napnutý provázek mezi dvěma kolíky.
Výsev na široko se provádí u rostlin, které se budou přepichovat, pro tento způsob ale platí horší možnost pletí a okopávky.
Osivo se vysévá se do hloubky asi 0,5 cm, semínka se nesmí utopit, klíčení by se značně protáhlo, nebo by bylo nestejnoměrné , po vysetí je dobré osivo mírně přimáčknout a výsev pokropit vlažnou vodou.
8. Je čas na seříznutí muškátů
Muškáty, které přezimovaly na suchém místě, koncem února seřízněte a dejte jim novou zeminu. Aby se dobře rozvětvily je nutné každý výhon seříznout na třetinu délky.. Přitom dbejte aby byl řez veden mezi dvěma očky. Starou zeminu zcela vyměňte, kořeny zkraťte o polovinu. Jako substrát je vhodná písčitá kompostová zem. Pro vytvoření silných výhonů je nezbytné světlé stanoviště. Nové rostliny si můžete vypěstovat ze řízků nebo semen.
9. Jak na žabinec
Ptačinec žabinec ( Stellaria media) je ozimý plevel, který zakořeňuje mělce v ornici jednak kůlovým kořenem a dále kořeny z uzlů plazících se a kořenících lodyh.Květy vyrůstají v paždí listů, semena jsou 1,5 mm dlouhá a na jedné rostlině jich uzrává až několik tisíc. Osivo přezimuje v půdě a na jaře klíčí již při teplotě slabě nad nulou.Klíční rostliny nalézáme po celé vegetační období, za které dokáže vytvořit až 3 generace. K šíření napomáhá i hnojení čerstvým hnojem. Nejdůležitější ochranou je nenechat ptačinec vysemenit a včas jej vytrhávat. Na neosázené půdě je možné použití totálních herbicidů. V každém případě, pokud se vám ptačinec po zahradě silně rozšířil, bude jeho vyhubení běh na dlouhou trať.
10. Chloróza listů se vyskytuje často
Projevuje se především na nejmladších listech poruchou tvorby listové zeleně, čepele mezi nervaturou listu žloutnou, ale bezprostřední okolí nervů zůstává zelené. Později listy zežloutnou celé, zaschnou a opadávají. Může to být způsobeno suchem, dlouhodobým přemokřením substrátu, nedostatkem světla nebo deficity ve výživě, například nadbytečnou zásobou vápníku, která zvýší alkalitu půdy a rostlině začnou scházet některé živiny.
Opatření: Zamezíme suchu, přemokření nebo nízkým teplotám, necháme udělat rozbor půdy a analýzu listů a výsledkům přizpůsobíme výživu.