PROČ NEZKUSIT VÝSEV REBARBORY?

Mezi první reportáže pořadu Receptář prima nápadů byla ukázka pěstování rebarbory dělením trsu na podzim. V době natáčení, tedy před třemi lety opravdu jiná možnost získání sazenic této vynikající plodiny nebyla. V současné době je situace poněkud jiná, v sortimentu osiv přibyla i semena rebarbory, která se tak dají zakoupit v každém větším semenářství.

Rebarbora, nebo-li reveň (Rheum rhabarbrum) pochází z Asie. Rostlina vytváří mohutnou rostlinu s dlouze řapíkatými listy. Dužnaté kořeny jdou poměrně hluboko do půdy a tak je rostlina přizpůsobena čerpat vláhu i živiny i v době letního sucha. Tvar listů je vejčitý a okraje bývají zvlněné, někdy až zkadeřené. Jejich barva je sytě zelená s načervenalou žilnatinou a řapíky. Jejich sklizeň by měla připadnout především na jarní období, jakmile dosáhnou délky 30-50 cm a šířky kolem 5 cm. Rostlina ale poměrně brzy, již v květnu až červnu, vytváří květy, které jsou na dlouhé lodyze a dosahují výšky až 1,5 m. V době květu a po odkvětu se již řapíky nesklízí. Plodem je hnědá trojboká nažka. Rebarbora je cenná především pro vysoký obsah vlákniny a vitamínů, především C a E. Nakyslou chuť dodává řapíkům přítomnost kyseliny šťavelové. Z minerálních látek pak obsahuje hořčík, draslík a zinek.

Reveň patří mezi nenáročné druhy a dobře roste i v chladnějších klimatických podmínkách. Pro dobrý vývoj kořenů však potřebuje hlubší, humózní půdu s dostatkem vápníku. V půdách kyselých , zamokřených či jílovitých roste pomalu a nevytváří kvalitní řapíky. Rostlina je vytrvalá a na jednom stanovišti může být až 10 let. Podmínkou je však dobře vyhnojená půda, nejlépe na podzim chlévským hnojem, nebo dobře rozleženým kompostem. Nové rostliny můžeme získat jednak dělením velkých trsů na podzim nebo výsevem semen na jaře.

Výsev osiva je velmi jednoduchý. Do připravených výsevních misek umístíme výsevní substrát nebo agroperlit. Na povrch předem navlhčeného substrátu rozmístíme semena, která jsou poměrně velká, proto se vyplatí jejich zasypání asi 0,5 cm vrstvou substrátu. Výsev je možné zakrýt igelitem, aby se zabránilo rychlému vysychání. Pravidelně rosíme. Osivo na světlém a teplém místě vyklíčí za několik dní a také mladé rostlinky poměrně rychle rostou. Za 4-5 týdnů je možné sazeničky , které mají již první pravý list, přesadit po jedné do menších květináčků. Zde je necháme při teplotě okolo 20C růst až do doby, kdy je můžeme vysadit na stanoviště. To bývá většinou až v květnu po odeznění posledních mrazíků, kdy již citlivým rostlinkám nehrozí poškození. Výsadba se provádí do sponu 1x1 m. Pro běžnou spotřebu však postačí mít na zahrádce 1-2 rostliny. Proto i při zakládání výsevu se vyplatí použít pouze část osiva ze sáčku. Při výsadbě je nutné vědět, že kořenový krček mladých rostlin je nutné umístit přesně k povrchu půdy. Rostlinky „utopené“ špatně rostou a zaostávají za ostatními. Brzy po výsadbě je nutné mladé rostliny pravidelně zalévat a ošetřovat proti plevelům. První dva roky je nutné nechat rostliny důkladně zesílit. U rostlin z výsevu je první sklizeň řapíků možná až třetím rokem, kdy sklidíme pouze 2-3 listy z jedné sazenice. V dalších letech je možné odlamovat až třetinu listů. Řapíky musí být zdravé, bez známek rzivosti, či jiného poškození. V případě výskytu skvrnitosti listů je možné aplikovat včas na jaře vhodný fungicid.Rebarbora raší velmi brzy na jaře a výskyt prvních „bouliček „ listů se nedá zaměnit s žádnou jinou plodinou.

Tipy:

1. ihned po sklizni je nutné odstranit listové čepele, řapíky zakrátit a odstranit jejich příliš tenké části. Řapíky umístit do chladna, případně obalit vlhkým papírem

2. řapíky z jarní sklizně vynikají nízkým obsahem kyseliny šťavelové, která na sebe váže vápník v těle a tak může ve větším množství ohrozit zdraví. Na jaře, především před květem reveně, je obsah této kyseliny v listech až 10x nižší než v létě nebo na podzim a nehrozí tedy žádné zdravotní riziko.

3. reveň je možné využít nejen v čerstvém stavu na výrobu tradičních koláčů, ale dá se i výborně mrazit a tím využít i v zimě, možné je i její využití pro přípravu zavařenin, polévek či sirupů.