Biologická ochrana ve sklenících pomocí predátorů část I.

Zelenina a okrasné rostliny pěstované ve sklenících, foliovnících nebo zimních zahradách bývají napadány mnoha nepříjemnými škůdci K ochraně rostlin před těmito nezvanými hosty se využívá jejich přirozených nepřátel - uměle introdukovaných parazitoidů a predátorů. Chemickým ošetřením se většinou nepodaří škůdce zcela vyhubit a často se po určité době objeví na rostlinách znovu. Příčin může být mnoho. Tou nejčastější je odolnost škůdce vůči často používaným přípravkům. Navíc je používání chemických přípravků v dnešní době pro řadu zahrádkářů nežádoucí.

Ochrana skleníků pomocí živých predátorů má několik předností. Nenese žádná rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo samotných rostlin, nezatěžuje životní prostředí a má narozdíl od chemických přípravků nulovou ochrannou lhůtu. Další významnou předností je to, že po namnožení užitečného hmyzu či roztočů je kultura dlouhodobě, většinou až do konce vegetace, spolehlivě před škůdci chráněna. Z tohoto hlediska bývá biologická ochrana levnější než časté používání insekticidů. Pro dobrou účinnost tohoto způsobu ochrany je nutné správné rozpoznání škůdce, nasazení predátorů v počátku napadení, tedy dříve, než se začnou škůdci intenzivně množit a dojde k jejich kalamitnímu přemnožení. Pokud je v případě přemnožení nebo výskytu chorob nutné použít chemický přípravek, pak jen takový, který je povoleno používat současně s biologickou ochranou.

Nejznámější a nejčastěji využívanou je parazitická vosička Aphidius colemani. Samičky kladou vajíčka do mšic. Uvnitř mšice, která je v důsledku parazitace znehybněna a později i zahubena, proběhne celý vývoj larvy a kukly parazita. Parazitované mšice jsou mumifikované, tj. slámově žluté a jakoby nafouklé. Jedna samice parazituje kolem 300 mšic. Napadené mšice vylučují poplašný feromon, na který reagují další mšice padáním na zem, kde jich také mnoho zahyne. Parazitická vosička Aphidius colemani je neúčinná proti mšici kyjatce zahradní, která však může být úspěšně hubena druhem Aphelinus abdominalis. Pro ochranu proti mšicím v koloniích, jako je mšice bavlníková (Aphis gossypii), kyjatka zahradní ( Macrosiphon euphorbiae), mšici řešetláková( Aphidula nasturtii) a další druhy mšic je zvláště vhodná dravá mšicomorka Aphidoletes aphidimyza .

Všechny tyto druhy se používají ve sklenících a zimních zahradách při teplotách minimálně 15 st. C preventivně nebo ihned při zjištění prvního výskytu na žlutých lepových deskách. Provádějí se 2 – 3 aplikace po 14 dnech v dávce 0,5- 1 vosička na 1 m2 .

Mšice mají mimořádně velkou rozmnožovací schopnost. Pokud přehlédneme začátek napadení dojde k jejich lavinovitému přemnožení. V tomto případě je do systému biologické ochrany zařazeno dravé slunéčko Adalia bipunctata. Tohoto predátora je vhodné vypouštět do skleníku či fóliovníku na počátku sezóny, aby napadení porostů mšicemi bylo co nejmenší. Jedno slunéčko je schopno sežrat až 50 mšic denně. Pokud je ve skleníku nedostatek mšic, živí se i jiným hmyzem. Pokud má dostatek potravy, žije na vysazené lokalitě až 3 měsíce. Díky dlouhé době života a velké žravosti funguje tento druh jako „živý insekticid“.

Dodávaná dávka obsahuje 5000 dravých slunéček, což vystačí na ošetření plochy 100 až 200 m2. Aplikace se provádí rozhozem podvečer nebo za podmračného počasí. Ošetřovaný porost je vhodné před aplikací predátora orosit, slunéčka potřebují po transportu pít vodu.

Slunéčko Adalia bipunctata uprostřed mšic                       Larva slunéčka požírající mšici